×
![samostatný obrázek]()
Nejnovější články
články [1...10]
Lupa, 14.7.2025
Zákon o advokacii počítá s touto možností, formálně označovanou jako "prohlášení o pravosti podpisu", již delší dobu. Teprve nyní ale existuje prováděcí předpis v podobě vyhlášky, která říká, jak konkrétně mají advokáti postupovat: stejně, jako CzechPOINTy. Výsledek pak ale bude jiný, než při ověření elektronického podpisu u notáře.
Lupa, 19.5.2025
Na podzim nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Chcete-li požádat o možnost korespondenční volby, jde to i elektronicky a datovou schránku k tomu nepotřebujete. Ale pokud chcete požádat elektronicky o voličský průkaz pro prezenční volbu, vlastní datovou schránku nepodnikající fyzické osoby stále potřebujete.
Lupa, 14.4.2025
V systému datových schránek je nově možné nahlásit (oznámit) doručenou datovou zprávu jako „nevhodnou“ a předat ji k posouzení správci datových schránek. Ten pak může tuto zprávu (i její eventuální další exempláře) označit speciálním příznakem, a přijmout i další opatření proti odesilateli.
Právní prostor, 20. 2. 2025
Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?
Právní prostor, 18. 2. 2025
Prosté elektronické podpisy, vytvářené v rámci služeb pro on-line podepisování (jako je DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna a další) posuzujeme podle toho, co nám o nich říká příslušná služba – je to ona, kdo nám dosvědčuje identitu podepsané osoby. Proto velmi záleží na tom, jak důkladně si služba sama ověřuje identitu svých uživatelů. V závislosti na cenovém plánu i volbě uživatele se může spokojit i s neověřenou a pouze deklarovanou identitou, kterou přenáší i do svých záznamů o provedených úkonech, a která nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Tyto záznamy je proto nutné pozorně číst a vyhodnocovat. Zvláště mají-li sloužit jako důkazy v případě nějakého sporu.
Právní prostor, 14. 2. 2025
V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č.j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?
Lupa, 23.12.2024
Problémy s digitalizací stavebního řízení nestačily, odkládá se hlavní přínos digitální ústavy, náběh e-Legislativy, ale třeba i atestace spisových služeb či spuštění klíčových projektů justice. Stát přechází na gov.cz, časem se chce odstřihnout od IPv4 a zůstat jen na IPv6. Začíná se plnit registr zastupování a datové schránky jsou na dlužníky přísnější než klasická pošta.
Lupa, 11.12.2024
Dlouho odkládaný projekt e-Legislativa přinese zásadní změny pro všechny, kteří jsou zapojeni do vzniku nové legislativy. Budou muset používat nové nástroje a pracovat jiným stylem než dnes. Budou na to připraveni? Zvyknou si na to?
Lupa, 14.10.2024
Po třech letech od svého spuštění, kdy umožňovala jen podepisování dokumentů třetích stran, si u této služby můžete nechat (zdarma) elektronicky podepsat už i váš vlastní dokument. Jeho využití je ale stále omezené, úřadům (veřejné správě) podpis od BankID Sign stačit nebude.
Lupa, 15.7.2024
Datové schránky měly původně fungovat jinak, než jak fungují dnes. Datové zprávy v nich neměly být mazány po 90 dnech, za každou datovou zprávu měl platit její odesilatel, a se soukromoprávní komunikací (mezi fyzickými a právnickými osobami navzájem), tedy s dnešními poštovními datovými zprávami, se původně vůbec nepočítalo. Jak to bude do budoucna s tzv. velkoobjemovými datovými zprávami? Kdy (a jak) se konečně opraví chyby v právní úpravě datových schránek?