(prostý) elektronický podpis (prostý) elektronický podpis požadavky písemného jednání nesplňuje: § 2/a ZoEP – údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě čl. 3/10 eIDAS – data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání z definice nezajišťuje integritu podepsaného dokumentu objektivně neumožňuje autentizaci konkrétní osoby ve vztahu ke konkrétnímu textu právního jednání (úkonu) nelze ověřit, kdo podpis vytvořil (kdo a jakou vůli projevil) je zjevně slabší, než vlastnoruční podpis i jiné elektronické prostředky (§ 40/3,4 SOZ) je na úrovni prostého mechanického podpisu (náhražky vlastnoručního podpisu mechanickými prostředky - § 40/3 SOZ, § 561 NOZ) je to otázka formy, nejen dokazování je možné použití pro písemné právní jednání tam, kde jsou obvyklé mechanické prostředky? např. hromadné návrhy smluv, běžná korespondence, faktury je možné si tuto úroveň „jako obvyklou“ sjednat? NÁZOR: spíše ne = obvyklost objektivní, nikoli subjektivní, dohodnutá x obchodní vztahy??