identifikace • je nutné rozlišovat mezi: ‒ identifikací „jako znalostí“ • jde o rozsah (a také spolehlivost) údajů oidentitě konkrétní osoby – Q: do jaké míry zná druhá strana (provozovatel, poskytovatel, prodejce) identitu svého zákazníka? • jak „rozsáhlé“ jsou tyto údaje? – Q: jak moc se na tyto údaje/znalosti může spoléhat? • jsou údaje nějak ověřovány? • představa: – jde o údaje, které osoba (zákazník)  deklaruje při své registraci ke službě (při zřizování účtu) • sděluje je (deklaruje) druhé straně – nebo: údaje, které si druhá strana „nějak získá sama“ • např. opíše z předloženého OP, získá z nějaké (jí dostupné) databáze, …… ‒ identifikací „jako úkonem“ • jde o samotné zadání identifikátoru, který reprezentuje „již zavedenou“ identitu – představa: jde o údaj, umožňující vyhledat údaje o zákazníkovi vdatabázi poskytovatele • nejčastěji: zadání uživatelského jména