zastarávání kryptografických algoritmů • konkrétní kryptografický algoritmus (s pevně danými parametry) vždy časem „zastará“ ‒ otázkou není „zda“, ale „kdy“ • jde o „zastarání“ ve smyslu oslabení a možnosti prolomení ‒ konkrétní algoritmus (s pevně danými parametry) má vždy jen určitou „sílu“, atím i výpočetní složitost, nutnou k jeho prolomení • takže je pouze otázkou času, kdy „zlá strana“ získá dostatečnou výpočetní sílu ! • příklad důsledků: ‒ důvěrnost se zajišťuje šifrováním – ale to vydrží jen po omezenou dobu !!! • zašifrovaný obsah nelze „nechat ležet“ a doufat, že je chráněn navěky – algoritmus, použitý pro šifrování, po určité době zastará (oslabí) natolik, že „zlá strana“ dokáže obsah dešifrovat a seznámit se s ním • pozor zvláště u osobních údajů, biometriky atd.: – není radno je „dávat z ruky“ ani v zašifrované podobě • protože „dříve či později se každý trezor otevře“