možné přístupy ke směrování • adaptivní (dynamické) směrování – snaží se reagovat na změny • vyžaduje aktualizaci informací ostavu celé soustavy sítí • vyžaduje průběžné hledání nejkratších cest – potřebuje protokoly jako RIP, OSPF, BGP, ….. • které dynamicky aktualizují obsah směrovacích tabulek – základ jejich obsahu může být dán staticky/dopředu – nevýhoda: • vysoká režie zejména na aktualizaci informací – s velikostí soustavy sítí rychle roste • otázka škálování • neadaptivní (statické) směrování – nesnaží se reagovat na změny vsoustavě vzájemně propojených sítí • nepotřebuje aktualizace ani spolupráci sostatními uzly – tedy ani protokoly jako RIP, OSPF, BGP – obsah směrovacích tabulek je dopředu apevně dán • je statický, nemění se v čase – výhody: • vyhovuje to zvýšeným požadavkům na bezpečnost – nelze napadnout skrze šíření aktualizací • není režie na aktualizaci • lze vyhovět i speciálním požadavkům na směrování – nevýhoda: • nereaguje na změny, pokud k nim dojde • podle toho, zda směrování reaguje na dění v síti (změny topologie apod.):

---