příklad: izolované směrování • záplavové směrování – každý síťový paket, který směrovač přijme, rozešle do všech (ostatních) směrů • tím vzniká „záplava“ (a duplicitní exempláře stejného paketu) – duplicitní pakety je třeba identifikovat a následně eliminovat • výhoda: pokud existuje cesta do cílového uzlu, je nalezena – používá se tam, kde je zapotřebí vysoká robustnost • aby se paket dostal ke svému cíli za všech okolností • metoda horké brambory – směrovač se snaží co nejrychleji zbavit právě přijatého síťového paketu • a tak jej odešle tím směrem, kterým „odejde“ nejdříve (nejrychleji) – obvykle: kde je nejmenší výstupní fronta • obvykle nejde o „správný“ směr (vedoucí k cílovému příjemci) – obvyklé využití: jako záložní řešení pro případ hrozícího zahlcení směrovače • „normálně“ využívá jiné směrování, ale jakmile začne hrozit zahlcení, přejde na tuto metodu • náhodné směrování – obdoba „horké brambory“, směrovač se rozhoduje náhodně • „nechce se mu / nestíhá přemýšlet o správném směru“

---