blokové kódování • změny v přenášených datech (přenášeném signálu) prospívají přenosům! • a to jak pro modulované, tak i pro nemodulované přenosy – usnadňují udržování synchronizace – snáze (a spolehlivěji) se detekují • díky tomu lze dosahovat vyšších rychlostí přenosu, nebo zlepšovat spolehlivost přenosu • otázka: – jak zanést co nejvíce změn do přenášených dat, nad kterými nemáme vliv a která nemůžeme měnit? • nebo do skutečně přenášeného signálu? • možnosti: – redundantní kódování • časování se přidává přímo do „datového signálu“ – například: kódování Manchester • každý bitový interval obsahuje vždy nejméně jednu změnu – má to nejvyšší (100%) režii – technika bit stuffing • vkládání bitu „pokud je potřeba“ – režie je limitně = 0% – blokové kódování • místo „vstupního“ bloku n-bitů se odesílá „výstupní“ blok  o velikosti k-bitů – předpoklad: k > n (= určitá redundance) • příklad: kódování 4b/5b (100 Mbit Ethernet) – místo bloku 4 bitů se odesílá 5 bitů • příklad: kódování 8b/10b (Gbit Ethernet) – místo bloku 8 bitů se odesílá 10 bitů • efekt: ne všechny k-tice jsou využity – vybírají se ty, které mají nejvíce změn !!

---