Slide c.  10

propojování na fyzické vrstvě (L1) • propojovací zařízení „vnímá“ jen jednotlivé bity – a to každý bit samostatně a nezávisle na ostatních bitech • nevnímá, že některé bity mohou „patřit k sobě“ a tvořit nějaký logický celek – například linkový rámec (a uvnitř tohoto rámce adresu odesilatele a příjemce) • propojovací zařízení nedokáže rozlišovat mezi různými bity – neví, co ten který bit představuje • aby s nim mohlo naložit jinak, než s jinými bity – neví, kam má být ten který bit přenesen (a kam přenesen být nemusí) • do kterého segmentu je třeba ho předat, a kam naopak není nutné ho předávat • důsledek: – propojovací zařízení se musí chovat ke všem bitům stejně – a to tak, že je předává do všech (odchozích) směrů • vlastně je „opakuje“ do všech směrů – proto opakovač (repeater) • je to neefektivní, ale jiné řešení (na L1) není možné – není podle čeho poznat, že by se dalo postupovat jinak • důsledek (chování opakovače): – propouští všesměrové vysílání (broadcast) • protože neví, že by je mohl zastavit – nemá ani šanci poznat, že vůbec jde o všesměrové vysílání