vlnový multiplex (WDM) • „klasické“ optické přenosy: – technologie „příjmu“ světla jsou nedokonalé, vnímají jen „součet“ světelných toků na všech přenášených vlnových délkách • nedokáží od sebe oddělit světla různých frekvencí – proto vnímají jen jejich součet – optický přenos je jednosměrný • do stejného vlákna nelze „pustit“ paprsek světla, který se šíří opačným směrem • podstata vlnového multiplexu •          WDM, Wavelength Division Multiplexing – technologie příjmu (ale i generování) světla jsou dokonalejší,  dokáží rozlišovat paprsky světla na různých frekvencích – a pracovat s nimi nezávisle • každý paprsek (tzv. kanál) může být využit (modulován) nezávisle na ostatních – proto: chová se jako samostatný přenosový kanál, nezávislý na ostatních – důsledek: celková přenosová kapacita optického vlákna se násobí počtem kanálů • v praxi: kanálů mohou být desítky, stovky či tisíce !!!! – představa: jde o různé barvy světla • ve skutečnosti jde o světlo v infračervené části spektra