vrstvy (L1 a L2)  TCP/IP • filosofie TCP/IP: – nevymýšlet znovu to, co už bylo vymyšleno – konkrétně: • pokud již existuje nějaká přenosová technologie (na úrovni fyzické a linkové vrstvy), pak ji rovnou použijme – například: Ethernet • a soustřeďme se na to, jak ji využít co nejlépe – jak co nejlépe „balit“ IP pakety do Ethernetových rámců – důsledek: • TCP/IP nepokrývá linkovou (L2) ani fyzickou (L1) vrstvu – v tom smyslu, že by definoval vlastní protokoly pro tyto vrstvy » výjimka z pravidla: protokoly SLIP a PPP » jako řešení pro dvoubodové spoje, kde i Ethernet je „overkill“ • TCP/IP nerozlišuje mezi linkovou a fyzickou vrstvou – místo toho je „sdružuje“ do jedné vrstvy, které říká vrstva síťového rozhraní » anglicky: network interface layer, » někdy též network access layer, nebo jen link layer – zde se používají ona „cizí“ řešení (např. Ethernet) která nejsou součástí TCP/IP