co musí znát propojovací uzly? • propojovací uzel musí mít dostatečné informace o skutečné topologii sítě: – na úrovni linkové vrstvy (most, přepínač) o svém nejbližším okolí • v dosahu přímého spojení, k nejbližším směrovačům – na úrovni síťové vrstvy (směrovač) o skutečné topologii sítě – na úrovni aplikační vrstvy (brána) musí rozumět přenášeným datům • pozorování (most, přepínač): – rozsah informací, které  potřebuje, je relativně malý • týká se jen nejbližšího okolí – most i přepínač je schopen (nějak) fungovat i tehdy, když tyto informace nebude mít k dispozici !!!! • bude fungovat jako opakovač, a rozešle všechno na všechny strany • nebude to efektivní, ale na krátkou dobu to lze připustit • důsledek: – lze připustit, aby si most sám získával potřebné informace ze svého okolí (učil se) • a do doby, než se „naučí“, fungoval neefektivně • tato neefektivnost nepředstavuje příliš velkou zátěž – ethernetové mosty a přepínače to tak dělají • používají metodu tzv. zpětného učení • výhoda: – propojovací uzly, fungující na linkové vrstvě (mosty, přepínače) mohou být zařízení typu „plug & play” • není nutné je konfigurovat – pro propojovací uzly na síťové vrstvě to už neplatí • zde by "postupné učení" trvalo neúnosně dlouho • neefektivní chování během učení by způsobovalo významnou zátěž