autokonfigurace v IPv6 •              v IPv4 je nutné explicitně přidělovat IP adresy –          "pevně" •         nastavením v konfiguraci uzlu –          "na žádost" •         uzel si řekne jinému uzlu (serveru) o svou IP adresu •         pomocí protokolů jako je DHCP, BOOT, RARP •              v IPv6 je možné, aby si uzel určil svou IP adresu sám –          skrze tzv. autokonfiguraci –          výrazně to usnadňuje správu sítě •              lze i hromadně přečíslovávat –          device renumbering –          princip: •         se síťovým prefixem, který uzel dostane přidělen, je spojen časový limit (lease). Po jeho vypršení si uzel musí vyžádat nový •              postup autoconfigurace –          uzel si zvolí dočasnou "link-local" IP adresu •         pro relativní část adresy (Interface Identifier) vezme např. svou linkovou adresu –        nebo něco jiného –          uzel otestuje, zda je zvolená "link-local" adresa unikátní •         snaží se kontaktovat případné sousedy se stejnou IP adresou –        pokud jeho adresa není unikátní, zkusí zvolit jinou –          uzel kontaktuje místní směrovače •         pomocí mechanismů pro "router solicitation" –          od směrovačů si vyžádá další informace •         např. komu si má říci o svou "definitivní" IP adresu •         nebo jak rozšířit "link-local" adresu na "site-local" a používat ji nadále •         …