klasifikace algoritmů směrování • centralizované směrování – routing (rozhodování o směru) provádí jeden centralizovaný uzel • tzv. route server – jednotlivé směrovače (spíše tzv. "edge switch-e") provádí pouze forwarding • kdykoli neví jak, zeptají se route serveru • izolované směrování – směrovače provádí routing i forwarding – jednotlivé uzly nespolupracují na hledání optimálních cest !!! • každý uzel se rozhoduje jen sám za sebe – příklady: • záplavové směrování • metoda horké brambory • metoda zpětného učení • source routing • …. – obecně: • méně efektivní, než když uzly spolupracují • distribuované směrování – směrovače provádí routing i forwarding – uzly vzájemně spolupracují na hledání optimálních cest a na aktualizaci svých směrovacích informací – příklady: • vector distance routing • link state routing • hierarchické směrování – obecný problém směrování: • směrovací informace (o topologii sítě, stavu spojů, …) jsou příliš velké, přestává to být únosné – řešením je dekompozice • soustava sítí se rozdělí na více relativně samostatných oblastí (area) • uvnitř oblastí se směrování řeší samostatně, • "mezi"  oblastmi se řeší jen "na hrubo"