×


původní "hospodaření" s IP adresami
•
autoři TCP/IP vyšli z předpokladu
že bude existovat:
–
malý počet opravdu velkých sítí
•
vyžadují malou síťovou část, a
naopak velkou část pro relativní adresu uzlu
–
střední počet středně velkých sítí
•
měly by mít srovnatelně velkou
síťovou i relativní část
–
velký počet malých sítí
•
vyžadují velkou síťovou část, stačí
jim malá část pro relativní adresy
•
tomu uzpůsobili i velikost síťové
části IP adresy
–
3 možné varianty, které odpovídají
3 třídám adres
– třída
A
•
pro velmi velké sítě, poloha
hranice 8:24 (rozděluje 32bitů na 8 a 24)
– třída
B
•
pro středně velké sítě, 16:16
– třída
C
•
pro malé sítě, 24:8
•
(původní) způsob přidělování IP
adres:
–
vždy se přidělila celá třída adres
–
např: 1x B:
•
fakticky 65536 (216)
různých IP adres (se stejnou síťovou částí)
–
např. 1x C:
•
fakticky 256 (28)
různých IP adres
–
pokud takto přidělené adresy nebyly
využity, nešlo je už "vzít zpět" a přidělit někomu jinému!!
•
důsledek: vedlo to k plýtvání IP
adresami
–
příklad: když někdo chtěl 1000 IP
adres, dostal 1xB (65 536 adres)
–
později: dostal 4-8x C (4-8x256 IP
adres, ale to zase způsobovalo jiné problémy
•
se směrovacími tabulkami