co musí znát propojovací uzly? •       propojovací uzel musí mít dostatečné informace o skutečné topologii sítě: –     na úrovni linkové vrstvy (most, přepínač) o svém nejbližším okolí •     v dosahu přímého spojení, k nejbližším směrovačům –     na úrovni síťové vrstvy (směrovač) o skutečné topologii sítě –     na úrovni aplikační vrstvy (brána) musí rozumět přenášeným datům •       pozorování (most, přepínač): –     rozsah informací, které  potřebuje, je relativně malý •     týká se jen nejbližšího okolí –     most i přepínač je schopen (nějak) fungovat i tehdy, když tyto informace nebude mít k dispozici !!!! •     bude fungovat jako opakovač, a rozešle všechno na všechny strany •     nebude to efektivní, ale na krátkou dobu to lze připustit •       důsledek: –     lze připustit, aby si most sám získával potřebné informace ze svého okolí (učil se) •     a do doby, než se „naučí“, fungoval neefektivně •     tato neefektivnost nepředstavuje příliš velkou zátěž –     ethernetové mosty a přepínače to tak dělají •     používají metodu tzv. zpětného učení •       výhoda: –     propojovací uzly, fungující na linkové vrstvě (mosty, přepínače) mohou být zařízení typu „plug & play” •     není nutné je konfigurovat –     pro propojovací uzly na síťové vrstvě to už neplatí •     zde by "postupné učení" trvalo neúnosně dlouho •     neefektivní chování během učení by způsobovalo významnou zátěž