×
Celková koncepce směrování
•
statické směrování
–
obsah směrovacích tabulek má
statický charakter a nemění se
•
vyžaduje to ruční konfiguraci
směrovačů (jejich směrovacích tabulek)
–
což je pracné a náchylné k chybám
•
nereaguje to na změny v síti
–
dostupnost nějaké sítě není závislá
na stavu spojení
•
používá se jen výjimečně:
–
pro definování tzv. implicitních
cest
•
default route
–
pro zavedení směrů které nejsou
inzerovány
•
například v rámci firewallů
–
pro implementaci speciálních
směrovacích politik
•
kdy je záměrem reagovat na
směrovací informace jinak než obvykle
–
jako obrana proti nekorektním
směrovacím informacím
–
…..
•
dynamické směrování
–
obsah směrovacích tabulek má
dynamický charakter a mění se
•
často je základ konfigurace
vytvářen staticky, ruční konfigurací směrovačů
–
např. implicitní cesty
•
ostatní údaje se průběžně
aktualizují
•
existují dvě základní varianty
dynamického směrování
–
vector-distance routing
•
sousední směrovače si předávají
celé své směrovací tabulky (obsahující "vzdálenostní vektory")
•
je hůře škálovatelné a méně
stabilní, přestává se používat
–
link-state routing
•
směrovače si předávají jen údaje o
průchodnosti cest k sousedům
•
lépe škálovatelné, používá se ….