autokonfigurace v IPv6 •       v IPv4 je nutné explicitně přidělovat IP adresy –     "pevně" •     nastavením v konfiguraci uzlu –     "na žádost" •     uzel si řekne jinému uzlu (serveru) o svou IP adresu •     pomocí protokolů jako je DHCP, BOOT, RARP •       v IPv6 je možné, aby si uzel určil svou IP adresu sám –     skrze tzv. autokonfiguraci –     výrazně to usnadňuje správu sítě •       lze i hromadně přečíslovávat –     device renumbering –     princip: •     se síťovým prefixem, který uzel dostane přidělen, je spojen časový limit (lease). Po jeho vypršení si uzel musí vyžádat nový •       postup autoconfigurace –     uzel si zvolí dočasnou "link-local" IP adresu •    pro relativní část adresy (Interface Identifier) vezme např. svou linkovou adresu –    nebo něco jiného –     uzel otestuje, zda je zvolená "link-local" adresa unikátní •    snaží se kontaktovat případné sousedy se stejnou IP adresou –    pokud jeho adresa není unikátní, zkusí zvolit jinou –     uzel kontaktuje místní směrovače •    pomocí mechanismů pro "router solicitation" –     od směrovačů si vyžádá další informace •    např. komu si má říci o svou "definitivní" IP adresu •    nebo jak rozšířit "link-local" adresu na "site-local" a používat ji nadále •    …