Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 5.9..2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b0905001.php3

Klíčem je unbundling

Radiokomunikace i GTS Novera sice míří na jiný segment trhu, ale jedno mají společné: ke svým zákazníkům se chtějí dostávat především skrze zpřístupněné místní smyčky.

Minulý týden přinesl zajímavou příležitost ke srovnání koncepcí a strategií dvou našich nejvýznamnějších alternativních operátorů, GTS Novery a Radiokomunikací (resp. Českých radiokomunikací). Shodou okolností totiž oba tyto subjekty prezentovaly své plány do budoucna.

Tak například GTS Novera, jejíž vlastníci před časem hodně nakupovali, měla plné ruce práce s integrováním svých nových akvizic. Stihla to k 1.7.2006, kdy definitivně "vstřebala" své tři poslední akvizice - Contactel, Nextru a Telenor Networks (v mezidobí přejmenované na GTS Novera Contact, GTS Novera Next a GTS Novera Tel). Takže teď už může vystupovat vůči svým klientům s jednotnou identitou i jednotným portfoliem služeb. A tak už byl vhodný čas představit i celou novou strategii.

Poněkud odlišnou příležitost zvolily Radiokomunikace, které se rozhodly pro celkovou změnu své "tváře" - celé firemní identity, včetně značky a loga. A při této příležitosti také představily svou novou strategii. Ta ale také reaguje na nedávnou akvizici, konkrétně na odkoupení společnosti Tele2.

Jeden pro firmy, druhý pro domácnosti

Nové strategie obou subjektů jsou na první pohled až ideálně komplementární a vzájemně se doplňující: zatímco GTS Novera se chce orientovat na firemní klientelu, Radiokomunikace zase míří do segmentu domácností. Oba, coby alternativní operátoři, však budou v této roli soupeřit se svým hlavním rivalem - s tzv. inkumbentem, neboli s tím operátorem, který byl dříve monopolem, a samozřejmě neodešel z trhu ani po ztrátě svého monopolu.

Opět zajímavou shodou okolností se i tento inkumbent nedávno integroval, když k 1.7.2006, ještě jako Český Telecom, pohltil dceřinou společnost Eurotel, a na počest svých rodičů přejmenoval výsledný celek na Telefóniku O2 Czech Republic. Na přelomu srpna a září pak tento nový subjekt představil i svou novou značku (ono "bublající" O2), a přitom také naznačil něco ze svým plánů, ambic a záměrů. No a z nich jednoznačně vyplývá, že si hodlá udržet své významné postavení jak v segmentu domácností, tak v segmentu firem.

Místní smyčky jako klíč

Strategií všech tří subjektů se jako příslovečná červená nit táhnou místní smyčky. Tedy kusy drátu, v minulosti "natahané" od telefonních ústředen do nejrůznějších lokalit - hlavně bytů, kanceláří, škol atd. Vlastně všude tam, kde se vyskytují potenciální i aktuální zákazníci. Telefónica O2 Czech Republic většinu takovýchto místních smyček zdědila ještě z temných dob monopolu, a zbytek jich vybudovala již v době po ztrátě svého monopolního postavení. Dnes jich má několik milionů, ale ne všechny jsou aktivní. Tedy skutečně využívané pro poskytování hlasových služeb, skrze pevné telefonních linky či linky ISDN.

Náklady na správu a údržbu ovšem mají všechny místní smyčky - ale jen ty aktivní, kterých je cca 3,4 milionu, generují nějaké výnosy. Navíc těchto aktivních místních smyček postupně ubývá, s tím jak zákazníci ztrácejí zájem o drahé služby pevných linek, a přechází na výhodnější alternativy.

V této situaci hledá inkumbent jakékoli řešení, které by dosavadní úbytek aktivních místních smyček (resp. pevných linek) zastavilo, a případně obrátilo v opětovný nárůst. A tak přichází i s takovými věcmi, jako s "televizí po místní smyčce", alias se službami IPTV (Internet Protocol Television). Konkrétně v podobě služby O2TV.

Alternativci sází na unbundling

Na využití místních smyček ovšem sází i alternativní operátoři. Třeba Radiokomunikace, které až dosud využívaly hlavně bezdrátové technologie a přenosy (pokud jde o domácnosti), se nyní nechaly slyšet, že hlavním tahounem jejich dalšího rozvoje budou nyní naopak "drátové" technologie a přenosy. A to právě místní smyčky, pronajaté od inkumbenta a využité skrze mechanismus zpřístupnění místních smyček (LLU, Local Loop Unbundling).

Radiokomunikace jsou přitom jedním ze tří alternativních operátorů, kteří již mají s Telefónikou O2 Czech Republic potřebnou smlouvu o unbundlingu, a také ji už skutečně využívají. V současné době mají na 7600 zákazníků, "obsluhovaných" skrze unbundling, ale své služby mohou touto cestou nabízet podstatně většímu počtu zákazníků. Jejich pokrytí skrze unbundling totiž dosahuje 38% procent z cca 3,4 milionu aktivních pevných linek (místních smyček) inkumbenta.

Obdobné plány má GTS Novera, která má dnes k dispozici zhruba stejné pokrytí skrze unbundling (cca milion linek), a do budoucna plánuje jeho zvýšení na 60 až 70%. Také Novera přitom sází na unbundling a hodlá "obsluhovat" své firemní zákazníky hlavně skrze zpřístupněné místní smyčky.

Konečně "třetím do party" alternativních operátorů, kteří mají smlouvu s inkumbentem na unbundling a aktivně jej rozvíjí, je Volný (dříve Czech on Line). Ten se zatím zaměřuje na oba segmenty (firemní zákazníky i domácnosti), a využití unbundlingu je i u něj jedním ze základních kamenů jeho strategie dalšího rozvoje. Oproti ostatním dvěma má náskok například v tom, že už otestoval a nyní i rutinně provozuje technologii ADSL2+, která mu umožňuje dosahovat na zpřístupněných místních smyčkách vyšší rychlosti - až 25 Mbit/s. To otevírá prostor k nabídce služeb jako je IPTV, kterou Volný chystá na konec roku.

Radiokomunikace jsou směrem k IPTV opatrnější, a hovoří o záměru a testování, ale zatím neuvádí konkrétní (brzký) termín. To GTS Novera o IPTV nehovoří vůbec, což ale zapadá do její orientace hlavně na firemní zákazníky (protože IPTV míří jednoznačně do domácností).

Není jenom unbundling

Z dostupných údajů, které v nedávných dnech publikovaly Radiokomunikace, GTS Novera i Volný, vyplývá že tito tři alternativní operátoři by v současné době měli mít souměřitelnou míru pokrytí, a dělit se (přibližně) stejným dílem o všechny dosud unbundlované místní smyčky. Všichni tři pak také vykazují shodný zájem unbundling dále rozvíjet a stavět na něm svůj další rozvoj.

Kromě unbundlingu však existují ještě další mechanismy, skrze které by alternativní operátoři mohli využívat již existující infrastrukturu (v majetku inkumbenta), bez nutnosti budovat novou, paralelní infrastrukturu. Takovýmto mechanismem je tzv. bitstream, neboli přístup k datovému proudu (na úrovni linkové vrstvy, nikoli na úrovni IP vrstvy). Ovšem v ČR, na rozdíl od většiny zemí EU, není bitstream dostupný. Regulátor jej totiž inkumbentovi nenařídil, a ten ho sám (z vlastní vůle) nenabízí.

Zajímavé přitom je, že Evropská komise po našem regulátorovi (po ČTÚ) zavedení bitstreamu dokonce explicitně požadovala (v rámci svých reakcí na nápravná opatření, ukládaná po analýzách relevantních trhů). Ovšem náš regulátor si prosadil svou a povinnost poskytování bitstreamu inkumbentovi neuložil. Dlužno dodat, že alternativci tento jeho krok zatím nijak viditelněji nekritizovali, což při jiných příležitostech naopak dělají dosti vehementně. Z toho si lze odvodit, že bitstream pro ně dnes už není až tak důležitý. Unbundling, který mohou využít místo něj, jim přeci jen dává více možností, a poskytuje také větší volnost a nezávislost na inkumbentovi.

Ani přeprodej paušálů moc neláká

S nezájmem alternativců se setkala ještě další možnost, kterou je přeprodej měsíčních paušálů. Ten regulátor inkumbentovi naopak nařídil (od příštího roku), a alternativní operátoři po něm sami intenzivně volali - ale naposledy před několika roky. V té době totiž vrcholil zájem o využití volby a předvolby operátora (CS/CPS, Carrier Selection, Carrier PreSelection), a možnost přeprodeje paušálů by bývala umožnila, aby zákazníci dostávali jen jeden účet místo dvou (od inkumbenta a od alternativního operátora). Jenže atraktivita těchto služeb v mezidobí poklesla natolik, že možnost přeprodeje měsíčních paušálů prošla u alternativců úplně bez povšimnutí.

Takže celková zpráva se zdá být jasná a jednoznačná: hlavním hitem je pro alternativní operátory zpřístupnění místní smyčky, alias unbundling. Snad se skrze něj dočkáme opravdové a reálné konkurence na trhu, ze které bude v konečném důsledku profitovat hlavně koncový zákazník.