Stalo se: konec sebevražedné reklamy

Minulý (povolební) týden se nesl ve znamení prvních rozhovorů o složení nové vlády. Žádné konkrétní výsledky zatím nejsou na obzoru, ani pokud jde o budoucí osud ministerstva informatiky jako samostatného resortu. Ani první a velmi neoficiální signály o možném rozdělení ministerských postů mezi rýsující se trojkoalici , které již prosákly na veřejnost, tento resort nezmiňují. To by vyvracelo můj dřívější odhad, že při koaliční vládě zůstane ministerstvo informatiky zachováno, aby mohlo být svěřeno některému z koaličních partnerů. Ale uvidíme, vždyť povolební jednání jsou teprve na začátku, a zcela určitě nebudou jednoduchá.

Stát bude mít svou vlastní databázi dlužníků

Samotné Ministerstvo informatiky ČR mezitím přišlo s jedním zajímavým oznámením. Jde o prokazování bezdlužnosti, což se týká občanů i podnikatelů. Dnes to funguje tak, že když někdo o něco žádá, u provozovatele jedné agendy, musí sám suplovat neexistenci propojení této agendy s dalšími agendami. Musí obejít všechny ostatní relevantní agendy, zde sám vznést dotaz typu "dlužím vám něco?", a výsledek dotazu pak na papíře doručit tam, kde o něco nového žádá. To sebou pochopitelně nese nenulové náklady na obou stranách (u žadatele i u provozovatelů agend), a není to příliš dobře zabezpečeno vůči ztrátě integrity (zfalšování) při přenosu papíru z jednoho úřadu na druhý.

Nyní ale vláda posvětila záměr, aby již od roku 2009 (tedy za dva a půl roku!!) tomu mohlo být jinak, a jednotlivé agendy se dokázaly mezi sebou domluvit samy. Nikoli ovšem všechny, ale zatím jen některé (konkrétně agendy České správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, celní a daňové správy). Hlavně ale ne tak, že by se jedna agenda přímo ptala druhé, v okamžiku kdy je to pro ni relevantní. Podle samotného MI ČR má vzniknout zbrusu nová databáze ("společný informační systém, který bude obsahovat údaje o dlužnících a nedoplatcích"), a teprve v ní budou nedoplatky a neplatiči evidováni.

Další nová databáze, replikující a agregující obsah uložený v jiných databázích, mi nepřijde jako úplně optimální řešení. Jednak z technických důvodů (aktuálnost), ale třeba také kvůli otázkám ochrany osobních údajů, na které již narazily různé registry dlužníků a neplatičů z komerční sféry. Ale možná je to vše myšleno nikoli ve smyslu "informačního systému, který obsahuje …", ale spíše ve smyslu "informačního systému, který si dokáže kdykoli zjistit …" (ve smyslu: kdykoli "vytáhnout" z ostatních databází).

I pak by stále šlo dostát deklarovanému záměru, který na první pohled vyznívá dosti kuriózně: aby nový systém vycházel vstříc zachování dosavadního papírového systému, který má za úkol nahradit. Na druhý pohled už to ale tak divné není: nový systém by měl zájemcům vystavovat jedno společné "papírové potvrzení o bezdlužnosti" kvůli těm agendám, které do něj ještě zapojeny nebudou.

Konec sebevražedné reklamy

Vzpomínáte si ještě na reklamní kampaň "Pevnou už nepotřebujete", kterou český T-Mobile propagoval svou službu Pevná+? Přesněji: svou tarifní nadstavbu, skrze kterou mohl zákazník získat výrazně levnější volání na pevné linky? Pro připomenutí: pointa byla postavena na vyhazování (pevnolinkových) telefonů z okna či do popelnice, což mělo zdůraznit, že už nejsou potřebné a není pro ně využití. V rozhlasových spotech zase byly tyto telefony házeny dětmi do vody (kvůli patřičnému zvukovému efektu).

Jenže: co měla tato reklama vsugerovat svému adresátovi? Z logiky věci bych předpokládal, že sdělení mělo být následující: "voláš-li na pevnou linku, bude pro tebe výhodnější tak činit z tvého mobilu (se službou Pevná+), než z jiné pevné linky". Neříkala ale reklama ve skutečnosti něco úplně jiného, když tolik zdůrazňovala, že pevné linku už nejsou zapotřebí?

Pro atraktivnost služby Pevná+ je samozřejmě podstatné, kam se s ní lze dovolat. Tedy to, aby pevných linek bylo co možná nejvíce (a jen "ti chytří" na ně volali z mobilů, protože to pro ně je výhodnější). Naopak, pokud se lidé budou pevných linek zbavovat, a jejich počet bude klesat, přínos tarifní nadstavby Pevná+ bude klesat také. Pokud by pevné linky zmizely úplně, byla by tato služba úplně k ničemu.

Z tohoto pohledu mi celkové vyznění reklamy T-Mobile na službu Pevná+ přišlo poněkud "sebevražedné", jelikož aktivně propaguje zánik své vlastní výhodnosti. Nebo z jiného pohledu: pokud bych jako zákazník uvěřil tomu, že pevné linky jsou k ničemu a nikdo je nepoužívá, proč bych si měl pořizovat nějakou službu, která mi umožní volat na tyto nepoužívané linky o něco výhodněji?

Samozřejmě, reklamy nesází na logiku a vlastní myšlení svých adresátů, natož pak na nějaké dlouhodobější trendy a důsledky. Usilují o okamžitou a bezprostřední reakci ("koupit, a to teď hned"). Ale i tak mi ta reklama na službu Pevná+ přišla kuriózní.

Teď na ni ale došlo v úplně jiném smyslu. Český Telecom ji napadl u soudu, a dosáhl vydání předběžného opatření, které tuto reklamu pozastavuje. Nejde tedy ještě o definitivní výrok soudu, který by tuto reklamu shledal takovou či onakou. Oba tábory si nicméně pospíšily s vlastním komentářem (zdroj):

"Kampaň výrazně poškozuje Český Telecom v očích veřejnosti. Zákaz se vztahuje na většinu obsahu zmiňované kampaně, jak v rozhlasu a televizní reklamě, tak reklamě tiskové i venkovní," uvedl mluvčí Telecomu Martin Žabka.

"Desítky tisíc zákazníků přicházejících k mobilním operátorům jasně ukazují, že zákazníci mají jasno v tom, zda budoucnost patří mobilům, či pevným linkám," dodal Hájek.

T-Mobile už také deklaroval, že předběžné opatření respektuje. Sám přitom uvádí, že celá reklamní kampaň, probíhající pod heslem "Pevnou už nepotřebujete", skončila již minulý měsíc.

Konec NMT a pouze interní přenositelnost mobilního čísla

V polovině května Eurotel oznámil, že ke konci června ukončí provoz své sítě TiP (která je mobilní sítí první generace, fungující na bázi technologie NMT v pásmu 450 MHz, a to od 12.září 1991). Přesněji: že ke konci června ukončí hlasový provoz v pásmu 450 MHz (na technologii NMT), zatímco datový provoz ve stejném pásmu, využívající technologii CDMA 2000 1xEvDO, bude pokračovat - a díky ukončení hlasového provozu bude mít tento datový provoz dokonce "více prostoru" ke svému fungování.

Zajímavé je, že celý tento krok se obešel bez významnějších protestů ostatních mobilních operátorů. Ti dříve tolik odsuzovali jednostrannou výhodu, kterou měl Eurotel získat skrze využití pásma 450 MHz pro datové přenosy na technologii CDMA (viz např. zde). Ale pak i T-Mobile získal podobné pásmo 872 MHz, a od té doby se zdá být ticho.

Před několika dny pak Eurotel přišel s konkrétní nabídkou pro ty své uživatele, kterých se zrušení hlasového provozu v pásmu 450 MHz dotkne. A součástí této nabídky je i něco, co Eurotel dosud prezentoval jako neschůdné: přenesení mobilního čísla ze sítě NMT (TiP) do jeho GSM sítě.

Vzpomínáte si ještě na líté boje před spuštěním mobilní přenositelnosti, kdy se bojovalo i o to, zda bude možné přenášet mobilní čísla alespoň ze sítě NMT do ostatních mobilních sítí? Takovýto požadavek, alespoň na jednosměrnou přenositelnost (nikoli "do", ale aspoň "ze" sítě NMT), sledoval hlavně zájmy stávajících uživatelů NMT sítě TiP, a vznášeli jej mj. i zástupci uživatelů (Sdružení obrany spotřebitelů ČR a sdružení ZUI).

Eurotel ale argumentoval tím, že jde o neperspektivní síť a že je to technicky i ekonomicky neschůdné. Regulátor mu nakonec dal za pravdu, když v přechodných ustanoveních svého opatření obecné povahy udělil výjimku číslům s prefixem 601 (podrobněji).

Jenže nyní je jednosměrná přenositelnost ze sítě TiP (tj. pro čísla s prefixem 601) přeci jen možná. Eurotel nabídnul stávajícím uživatelům sítě TiP zvýhodněnou možnost přechodu do jeho sítě GSM, a v rámci toho i možnost ponechat si jejich dosavadní číslo ze sítě NMT. Takže to vlastně je mobilní přenositelnost jako taková, ovšem s jedním podstatným omezením: zákazník nemůže utéci ke konkurenci, ale musí zůstat u Eurotelu! A nejde to obejít ani tak, že by zákazník stávající NMT sítě nejprve přenesl své číslo do GSM sítě Eurotelu, a pak do GSM sítě jiného operátora (protože přenositelnost z GSM do GSM už možná je). Brání tomu formulace přechodného ustanovení příslušného opatření obecné povahy, která hovoří o výjimce z přenositelnosti pro čísla s prefixem 601.

Fair Use(r) Policy už i na roamingu

Tlak na snižování mnohdy horentních cen za roaming, který na mobilní operátory vyvinula Evropská Unie, přeci jen přináší své ovoce. Mobilní operátoři náhle sami nachází významné rezervy ve svých cenách a začínají je promítat do svých koncových cen. Například Český Vodafone minulý týden zveřejnil nové ceny své roamingové služby Vodafone World. Úplně na konci jeho ceníku (pro tarify i předplacené karty) však najdete malou poznámku obdobnou těm, které tolik straší uživatele broadbandu:

Pro využívaní roamingových služeb si Vodafone vyhrazuje právo aplikovat FAIR USER POLICY (FUP)

V případě broadbandu má Fair Use Policy jasný a zřejmý cíl: přinutit uživatele, aby se choval "očekávaným způsobem", nevyužíval své připojení příliš intenzivně, a nenabourával tak fungování agregačních mechanismů. Zkrátka aby za svůj paušál nepožadoval více služeb (přeneseného objemu dat), než kolik při stanovení paušální ceny předpokládal její poskytovatel.

Jenže jaký má smysl Fair User Policy u roamingových služeb, kde jsou hovory zpoplatněny klasicky po minutách a nikoli paušálem? To bude operátor omezovat svého zákazníka v tom, kolik u něj utratí svých peněz? Logiku má určitá ochrana operátora proti tomu, kdy zákazník provolá příliš mnoho, a operátor pak má problém od něj příslušnou částku vyinkasovat. Jenže takovéto situace mají operátoři dávno ošetřeny (ve svých všeobecných podmínkách). Nynější "Fair User Policy" však přesto vyznívá ve stejném smyslu, jako ochrana před "podezřele velkou konzumací". Vodafone si totiž vyhrazuje právo omezit poskytování roamingových služeb:

Mohlo by to být myšleno také jako nová forma ochrany zákazníka vůči situaci, kdy dojde ke ztrátě jeho mobilu, někdo jej najde a zneužije v rámci roamingu. Jenže pak by to asi nemělo být označováno jako Fair User Policy, ale spíše nějak jako "Fair User Protection".

Jenže roamingová Fair Use Policy služby Vodafone World má ještě další části, které už hovoří celkem jednoznačně o ochraně poskytovatele před jeho zákazníkem. Výše citované body jsou totiž "prefixovány" následujícím úvodem:

V souladu s čl. 5.2 Všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací sítě Vodafone (dále jen "Všeobecné podmínky") je Vodafone oprávněn omezit poskytování roamingových služeb zákazníkovi pokud má oprávněné důvody se domnívat, že zákazník zneužívá služby v rámci roamingu.

Vodafone má oprávněné důvody domnívat se, že zákazník zneužívá služby v rámci roamingu zejména:

Načež je k výše uvedeným bodům (1 a 2) přidán ještě následující bod, který mi sám o sobě přijde dosti kuriózní:

[… Vodafone může služby omezit …] pokud by zákazník v důsledku jeho jednání získal majetkový prospěch, a to zjevně v rozporu s dobrými mravy.

Kam ale míří tato klauzule? Bojí se snad Vodafone, že někdo bude dále přeprodávat jeho úžasně výhodné roamingové služby, a sám na tom vydělávat? Nějaký "virtuální roamingový operátor"?

Nebo je celá tato Fair User Policy jenom jakýsi "protitlak" vůči tlakům Evropské unie na snížení cen za roaming, který má za úkol vytvořit dojem, že nová cenová hladina roamingových služeb je už pod úrovní nákladů a operátor je na jejich poskytování škodný? S tím by korespondoval i následující bod, který se nachází až na samém konci celé roamingové Fair User Policy:

Vedle omezení poskytování roamingových služeb z výše uvedených důvodů je Vodafone oprávněn vyúčtovat zákazníkovi finanční rozdíl mezi cenou, která je účtována roamingovým partnerem Vodafonu a cenou, která je účtována Vodafonem zákazníkovi, přičemž zákazník je povinen tento finanční rozdíl uhradit.

Takže i když Vodafone uvádí nějaké ceny za své roamingové služby, stejně může svému zákazníkovi naúčtovat něco jiného (vyššího)? A zákazník je povinen tak učinit? Rozumíte tomu?