Historie českého internetu: slavíme 10. výročí liberalizace
Dnes je tomu přesně 10 let, kdy byl v ČR liberalizován Internet. Do té doby mohl být pouze akademický, a teprve od 1. července 1995 dostali šanci i komerční provideři. S nimi se pak dostali k Internetu i uživatelé, stojící mimo akademickou sféru. Začala doba bouřlivého rozvoje ...Historie českého Internetu má řadu milníků a významných okamžiků, hodných připomenutí. Mezi ně patří například 13. únor 1992 (což nebyl pátek, ale pondělí). Právě v ten den totiž byla Česká republika slavnostně připojena do celosvětové sítě Internet. Byl to spíše formální akt, za účasti zástupců americké NSF (National Science Foundation), která tehdy ještě spravovala a financovala páteřní síť Internetu (síť NSFNET). Ta pak také určovala, skrze své "podmínky přípustného využití" (AUP, Acceptable Use Policy), kdo a jak směl Internet používat. Přesněji: kdo a jak směl přenášet svůj provoz přes tehdejší páteřní síť NSFNET. Tehdy to byli pouze akademičtí uživatelé a nekomerční provoz.
Nicméně první polovina devadesátých let byla obdobím, kdy se náruč Internetu začala otevírat také komerčním uživatelům. V roce 1992 jsme se ještě museli zavázat, že do páteřních sítí nebudeme pouštět pouze akademické uživatele - ale proto toto omezení již brzy přestal být důvod. Internet se mezitím vybavil komerčními páteřními sítěmi, na které se napojili komerční poskytovatelé přístupu atd., až se Internet zcela otevřel i komerčním uživatelům. Tedy každému, kdo měl o jeho využití zájem, a byl ochoten za to něco zaplatit.
Situace v ČR?
V České republice tomu ale bylo jinak. Akademický Internet se v ČR rychle rozvíjel (budováním celorepublikové páteřní sítě CESNET a městských metropolitních sítí, jako např. PASNET v Praze), ale zájemci z řad mimo akademickou sféru měli smůlu. Neexistovali totiž žádní ryze komerční poskytovatelé, kteří by jim připojení k Internetu mohli nabídnout. Šanci měly pouze organizace spolupracující s akademickou sférou (skrze CESNET), a potom členové sdružení CSUUG (přes firmu COnet).
Tomu, aby existovali řádní komerční poskytovatelé přístupu (provideři), tak jak je známe dnes, bránila jedna podstatná skutečnost: ke své činnosti tehdy potřebovali licenci, konkrétně licenci na poskytování veřejných datových služeb (neboli: na poskytování datových služeb nejširší veřejnosti). Ovšem získat na to potřebnou licenci z principu nemohli.
Důvodem byla skutečnost, že takovouto licenci již měla jedna firma, a to licenci exkluzivní. Právě tato exkluzivita pak bránila tomu, aby obdobnou licenci získaly i další firmy. Sama firma, držící exkluzivní licenci, ji ale využívala k poskytování jiných služeb (služeb veřejné datové sítě), a sama tehdy připojení k Internetu nenabízela. Takže vlastně jen blokovala to, aby služby přístupu k Internet na komerční bázi mohl poskytovat někdo jiný.
Kdo a proč?
Ptáte se, kdo že byl tou firmou, jejíž exkluzivita blokovala otevření českého Internetu komerční sféře? Zajímá vás, proč takovouto exkluzivitu vůbec dostala?
Jednalo se o společnost Eurotel Praha, s.r.o., která byla založena 16. listopadu 1990 (v Obchodním rejstříku byla zapsána až 9.4.1991) jako společný podnik tehdejší Správy pošt a telekomunikací (SPT Praha) a US West a Bell Atlantic. Jedním z cílů, které založení Eurotelu sledovalo, bylo podpořit rozvoj datových komunikací obecně, které tehdy u nás téměř neexistovaly. Ovšem tehdejší politici a úředníci usoudili, že nové společné dítko potřebuje důslednou ochranu před eventuelní dravou konkurencí, a proto mu udělili monopol na veškeré služby spočívající v přenosu dat a poskytované jako veřejné (tj. komukoli). Tedy právě onu exkluzivní licenci, které následně zablokovala poskytování přístupu k Internetu. Dobové odůvodnění tohoto kroku přitom bylo velmi lapidární: když nebude zajištěn monopol, nikdo sem nedá potřebné investice!
Co se stalo v polovině roku 1995?
Tehdejší Eurotel sice sám žádné připojení k Internetu nenabízel, ale veřejnou datovou síť skutečně vybudoval a provozoval. Přesněji: provozovala ji jeho divize NexTel, kterou se ale Eurotel posléze rozhodl prodat. Kupcem nebyl nikdo jiný, než Český Telecom (který se tehdy ještě jmenoval SPT Telecom).
Celá transakce proběhla přesně k polovině kalendářního roku 1995: do 30. června divizi NexTel vlastnil Eurotel, a od 1.7.1006 již SPT Telecom. Jak to ale souvisí s liberalizací českého Internetu? Následovně: kvůli prodeji divize NexTel novému vlastníkovi již přestávala platit původní licence k provozování veřejné datové sítě a poskytování veřejných datových služeb. Protože se změnil držitel této licence, bylo nutné vystavit licenci novou. A tak už (naštěstí) byla českým telekomunikačním úřadem vystavena jako neexkluzivní!!
Co bylo dál?
Ukončení exkluzivity Eurotelu (na poskytování veřejných datových služeb) otevřelo cestu k tomu, aby licenci na stejný druh podnikání získaly i další subjekty. Chvíli sice trvalo, než se tak skutečně stalo‚ ale pak se komerční provideři začali rodit doslova jak houby po dešti (v roce 1998 jich bylo už na 150). S nimi se pak začal rozvíjet i český Internet, který poměrně rychle přestal být výhradně akademický.
Přelomovým byl hlavně rok 1996. Například Neviditelný pes Ondřeje Neffa začal vycházet 24. dubna 1006. Ve stejné době jistého Iva Lukačoviče přestalo bavit udržování neoficiálních stránek Járy da Cimrmana, a v květnu 1996 raději spustil svůj vlastní katalog. Tuším že se jmenoval nějak jako seznam.
V roce 1996 se začínají "překlápět" do intermetové podoby také první tištěné tituly, jako MF Dnes. Lidové noviny, Profit, Právo, Svobodné slovo a další. Vycházet začíná také "internetový průběžník" ČTK, s názvem České noviny. Na Internet se dostávají i první orgány státu, včetně ministerstev, úřadu vlády, či třeba Poslanecké sněmovny. Přidávají se také některé politické strany, i když někteří nejmenovaní (ale opravdu nejmenovaní) politici objevují Internet až mnohem později.
Významným mezníkem bylo září 1997, kdy se na Internet dostává obchodní rejstřík. To bylo opravdu "něco", co si dovolím zhodnotit jako konec pionýrských dob a prvních hrátek, a začátek seriózního využití. Snad poprvé totiž občané získávají na Internetu něco, co bez něj v podstatě nemají šanci získat. Mnoho lidí, například podnikatelů, je tím motivováno k tomu, aby Internet začali používat.
Došlo také k založení peeringového sdružení NIX.CZ (31.8.1996), a k faktickému spuštění neutrálního peeringového centra (v únoru 1997). V roce 1997 se také začala řešit poněkud "nevyvážená" situace se správou naší národní domény, jejíž otěže přešly do rukou zájmového sdružení právnických osob CZ.NIC. Zpočátku spíše formálně, fakticky až v září 1999.
Co bude dál?
V líčení historie českého Internetu by se dalo pokračovat hodně dlouho, ale v jednom článku na to není prostor. Proto bych rád navázal na tento článek celým "vzpomínkovým" seriálem, který (doufám) bude moci vycházet zde na Živě celé léto.
Rád bych tento seriál rozdělil do dvou částí a v nich se pokusil ukázat, jak český Internet vypadal - nejdříve před liberalizací v polovině roku 1995, a pak po této liberalizaci, zejména v letech 1996 a 1997. Budu se také snažil udělat tento seriál co nejvíce vizuální, tak abyste si mohli udělat sami představu o tom, jaké to tehdy bylo.
Využiji k tomu materiály, které jsem ve zmíněné době nasnímal, například v souvislosti s přípravou svého tehdejšího seriálu Toulky Internetem, či našel různě ve svém archivu, na záložních CDčkách apod. V uvedené době jsem také vyučoval na různých kurzech, ke kterým jsem si nasnímal živé ukázky tehdejší práce v Internetu. Konektivita v učebnách tehdy byla spíše vzácnosti a zdrojem nejrůznějších problémů, a tak jsem tyto videosekvence používal jako zálohu pro případ, že by živá ukázka nebyla možná. Dnes jsou to docela zajímavá svědectví tehdejšího báječného světa webu, ale samozřejmě nejenom jeho.
Jako závdavek si můžete pustit jeden z nejstarších příkladů, který ukazuje brouzdání po některých (akademických) webech, konkrétně 3. listopadu 1994. V hlavní roli uvidíte ještě stařičký browser NCSA Mosaic (pro MS Windows). Ukázka zahrnuje návštěvu serverů MFF UK, Ústavu výpočetní techniku rektorátu UK, a webu CESNETu. Nechybí ani exkurze do světa Gopheru (stále skrze browser NCSA Mosaic), návštěva rodných stránek služby WWW ve švýcarském CERNu, a exkurze do Kongresové knihovny v USA (jejích vatikánských expozic).
Co vás čeká?
V první části celého seriálu, který by měl vycházet každý týden, si ukážeme jak vypadal český Internet před rokem 1995.
První díl bude věnován tzv. BBSkám, které byly jakýmsi přechůdcem Internetu. Zaměříme se hlavně na ukázky z legendární BBS Infima, kterou si pustíme také na videu (opět z listopadu 1994).
Druhý díl bude ukazovat báječný svět českého Gopheru. Schválně, kolik z vás tuší, že na počátku soupeřil World Wide Web právě s Gopherem, který měl jistou dobu i určitý náskok? Pak ale Gopher prohrál na celé čáře a skončil v propadlišti dějin …
Třetí díl bude věnován tehdejšímu hledání. Uvidíte, že to nebylo zdaleka tak snadné jako dnes. Žádný Google tehdy ještě neexistoval, a pro různá hledání se používaly různé služby. Jejich ovládání pak nebylo vždy zcela triviální, nemluvě již o potřebě instalovat a spravovat jednotlivé klientské programy pro tyto služby, či o možnosti využívat různé brány z jedné služby do druhé. Pak už budeme pokračovat hlavně webem.
No a abych vás trochu namlsal, ve druhé části tohoto článku najdete na ukázku několik dobových obrázků (z let 1995 až 1996).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |