Milníky internetového desetiletí
Ve středu 13.2.2002 uplynulo přesně 10 let od slavnostního připojení Československa k Internetu. Od té doby se toho na českém Internetu odehrálo hodně, ale které události byly nejvýznamnější? Které nejvíce ovlivnily další vývoj Internetu v ČR? Zde je malý pokus o rekapitulaci … |
Dnes, po deseti letech, se oslava konala opět na akademické půdě, v mnohem reprezentativnějších prostorách Modré posluchárny pražského Karolina, a opět se nesla v hodně akademickém duchu. Nechci se ale zde pokoušet o reportáž z tohoto setkání, kterého jsem se aktivně účastnil (koho by reportáž zajímala, najde ji např. na TECHNETU).
 |
V tomto článku bych se rád pokusil o něco jiného - o vyjmenování jakýchsi milníků, hlavních událostí či jevů, případně souvislostí, které se za dobu desetileté existence českého Internetu odehrály a významně ovlivnily jeho další vývoj (alespoň z mého pohledu). Případně věcí, které alespoň stojí za zmínku, kvůli pochopení celého vývoje. Chci tím reagovat na diskusi, která se objevila za včerejším článkem pana Satrapy, a aspoň orientačně naznačit, co všechno se odehrálo za první desetiletí Internetu v ČR. Současně bych rád vyvolal určitou zpětnou vazbu a v rámci ní získal názor vás, čtenářů, na to co vy považujete za nejdůležitější a nejvýznamnější milníky českého Internetu (případně zda by mělo smysl se o nich rozepsat podrobněji).
Nuže tedy: které milníky či alespoň významné události nalézám na desetileté životní dráze českého Internetu? Zde jsou. Pokud mezi nimi nenajdete ten, o kterém si myslíte že by sem určitě patřil, napište o něm něco do reakcí na článek.
Internetová prehistorie
Internet nebyl první nadnárodní rozlehlou sítí, která se do ČR (ČSFR) dostala. Po sametové revoluci, ale ještě před Internetem, se k nám dostaly sítě FIDO, EUNET a posléze EARN/Bitnet (již v roce 1990). Proč o tolik předběhly Internet, když ten v té době samozřejmě již existoval? Připravily pro něj půdu, nebo jeho příchod spíše jen oddálily? Podrobněji ....
Připojení Československa k Internetu
Slavnostní okamžiky 13.2.1992 byly především formální záležitostí, neboť Internet u nás fakticky byl již o něco málo dříve. Na druhou stranu v té době stále ještě platily "podmínky přijatelného použití", které definovala organizace NSF provozující páteř Internetu a které připouštěly pouze akademické využití Internetu.
Budování CESNETu
Připojení ČR k Internetu fakticky znamenalo připojení prvního akademického pracoviště (ČVUT v Praze). Pro připojení dalších akademických pracovišť v dalších městech bylo třeba Internet "rozvést", neboli vybudovat páteřní síť rozvádějící Internet do hlavních akademických center, a zde posléze pokračovat prostřednictvím metropolitních sítí. Práce začaly v roce 1992 a již v červnu 1993 byl zahájen provoz republikové páteřní sítě CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Na něj pak v městech navázaly akademické metropolitní stě (v Praze např. Pasnet, v Liberci Liane atd.). Podrobněji ....
Konference INET'94/JENC
V roce 1994 se v Praze schází "generalita" světového Internetu, včetně všech zvučných jmen, na své pravidelné výroční konferenci. Bylo to obrovské vyznamenání a současně i povzbuzení pro celý český Internet, nehledě již na jeho zviditelnění ve světě. Podrobněji ....
Liberalizace Internetu v ČR
Již v roce 1990 dostala společnost Eurotel exkluzivní licenci na veřejné datové služby. Poskytování přístupu k Internetu přitom spadalo právě do kategorie veřejných datových služeb a vyžadovalo licenci - ale tu nemohl nikdo získat, díky exkluzivitě Eurotelu (který ale sám připojení k Internetu nenabízel). Teprve k 30.6.1995 Eurotel odprodává svou divizi datových sítí NexTel (kupuje ji SPT Telecom), a kvůli tomu musí být vystavena licence nová. Ta již je vystavena jako neexkluzivní, a šanci tak dostávají i další subjekty. Následně vznikají první komerční ISP (v roce 1998 hovoří odhady již o 150 ISP) a fakticky tak startuje komerční Internet v ČR. Podrobněji ....
První "komerční" vyhledávače
Dokud byl český Internet ryze akademický, bylo pochopitelné že se na něj vyskytovaly pouze akademické služby (neboli: služby poskytované akademickými subjekty a orientované na jejich potřeby). V oblasti evidence dostupných zdrojů byl určitě nejznámější a nejvýznamnější Seznam síťových zdrojů, udržovaný panem Satrapou z Liberce (pokud se nemýlím, byl současně i oficiálním seznamem zdrojů CESNETU). Již v roce 1996 se však objevují první obdobně zaměřené služby z komerčního Internetu - například katalog U zdroje či tzv. CZ_listy. Nejznámějším ale určitě byl katalog Seznam, který Ivo Lukačovič spustil v květnu 1996.
První informační služby komerčního Internetu
V roce 1996 se na českém Internetu objevuje celá řada zajímavých informačních zdrojů charakteru novin a časopisů. Některé vznikají pouhým "překlopením" klasického "papírového" obsahu do Internetové podoby (jako například MF Dnes, Lidové noviny, Právo, Profit, Svobodné slovo a další, které začínají zpřístupňovat svůj obsah on-line), ale vznikají i čistě internetová periodika - dodnes nejznámější je asi Neviditelný pes Ondřeje Neffa (začal vycházet 24. dubna 1996). Stejně tak se objevují i určité "hybridy", například "průběžník" České noviny, vydávaný agenturou ČTK a čerpající z jejího agenturního zpravodajství.
Státní správa a politika na Internetu
Již v letech 1996 a 1997, které jsou z dnešního pohledu stále ještě "hlubokou historií", se na český Internet dostávají orgány státní správy - různá ministerstva a dokonce i úřad vlády považují za potřebné zřídit si své vlastní webové servery (a dokonce vzniká i rozcestník "Státní správa ČR"). Velký úspěch má web Poslanecké sněmovny, který občanům umožňuje nahlédnout do toho, co právě jím zvolení zástupci projednávají, jak hlasují atd.
Své weby si pořizují i největší politické strany, ale stále ještě ne jednotliví politici. Někteří z nich mají specifický pohled na Internet, například Václav Klaus vydává v Lidových novinách svůj známý článek "Chybějí nám informace, nebo argumenty?"
Obchodní rejstřík na Internetu
V září 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová povoluje spuštění internetové verze Obchodního rejstříku, který se také skutečně rozjíždí a začíná fungovat. Mnoho lidí posléze zjišťuje, že jim Internet může být opravdu užitečný - a pro mnoho podnikatelů resp. firem se právě existence internetové verze obchodního rejstříku stává tím, co je přesvědčilo o potřebě získat přístup k Internetu.
Peeringové sdružení NIX.CZ
Ačkoli tuzemští ISP zpočátku prohlašovali, že žádný peering nepotřebují, s postupem času změnili názor. Rozhodli se pro variantu tzv. neutrálního peeringového bodu, a k jeho implementaci a provozu založili sdružení NIX.CZ. Zakládajících ISP bylo osm, ale jen sedm se jich dokázalo v termínu (31.8.1996) podepsat pod zakládací smlouvu (nestihnul to SPT Telecom). Neutrální peeringový bod začal fungovat 4.2.1997 v prostorách ČRa na televizní věži v Mahlerových sadech v Praze na Žižkově. Podrobněji ....
Sdružení CZ.NIC
Právo zřídit a spravovat naši národní top-level doménu získalo již v roce 1990 Výpočetní centrum VŠCHT v Praze (šlo ještě o doménu .cs pro celé Československo). Později toto právo (i pokud jde o doménu .cz) přešlo na firmu CoNET, následně přejmenovávanou na InternetCZ, Eunet Czechia (dnes KPNQwest CZechia). Tato firma ale byla jedním ze vzájemně si konkurujících ISP v ČR, a to rozhodně nebyl optimální stav.
První krok k nápravě se odehrál k 1.11.1997, kdy správa TLD .cz přechází na "neutrální" sdružení CZ.NIC (se statutem z.s.p.o.), tvořené samotnými providery. Fakticky ale k tomuto datu došlo pouze k zásadnímu přechodu od silně restriktivní politiky v oblasti zřizování domén 2. úrovně k politice naopak velmi liberální, protože samotný CZ.NIC ještě neexistoval a tudíž ani nefungoval. Zapsán do rejstříku z.s.p.o. byl až 27.5.1998 a vlády nad TLD .cz se fakticky ujímá až od září 1999. Podrobněji ....
Internet proti monopolu a tarif Internet 99
Na sklonku roku 1998 ohlašuje SPT Telecom (dnes: Český Telecom) drastické zvýšení telefonních poplatků, u místního hovorného nominálně o 62,5 procenta (byť to bylo prezentováno jen jako zvýšení o 25 procent). Takovéto zdražení by se nejvíce - právě oněmi 62,5 procenty - dotklo komutovaných uživatelů Internetu, kterým by se jejich brouzdání a mailování pořádně prodražilo. Byl to opravdu velký šok a vyvolal adekvátně velkou reakci - z iniciativy a pod vedením "svaté trojice" (Neff, Lukačovič, Zandl) vzniká hnutí Internet proti monopolu a akce Bojkot, a lidé dokonce vychází do ulic. Ze všeho nejdůležitější je že veřejný tlak na Telecom je tak velký, že jej nutí reagovat. Důsledkem je zavedení speciálního internetového telefonního tarifu Internet 99, který snižuje hodinovou sazbu (v době mimo špičku) na hodnotu cca 15 korun. Podrobněji ....
Kauza internetové telefonie
V polovině roku 1998 přišel Radiomobil se službou Paegas Internet Call na bázi internetové telefonie, což mu umožnilo nabídnout až o 50 procent nižší ceny za mezinárodní hovory. To se zákonitě nemohlo líbit Telecomu, který to považoval za porušení své exkluzivity. Po ročním posuzování nakonec ČTÚ dospěl k závěru, že internetová telefonie neporušuje exkluzivitu Telecomu a dokonce vydal generální povolení na poskytování internetové telefonie. Fakticky tak díky Internetu a internetové telefonii padl monopol Telecomu (původně plánovaný do konce roku 2000, ještě "od pana Dyby") - ale telekomunikační operátoři to ještě nedokázali náležitě využít. Podrobněji ....
Internet zdarma
Když ještě v roce 1995 vstoupila italská Video OnLine na český internetový ISP trh, pořádně s ním zahýbala - nabídla neomezený komutovaný přístup za 500,- Kč měsíčně (bez telefonních poplatků). V srpnu roku 1999 stejná firma přišla jako první s "Internetem zdarma" - v uvozovkách proto, že uživatel stále platí za protelefonované minuty, pouze poplatek providerovi (ISP) klesl (z původní pětistovky) na ideální nulu. Další ISP dříve či později následovali. Podrobněji ....
Ani později zavedený systém provizí (resp. podílu na výnosech od telekomunikačního operátora) však nepostačuje na plné financování takovéto služby, a další zdroje (například reklama) se také ukazují jako nepostačující. V současné době se objevují úvahy o postupném útlumu "internetu zdarma" a návratu k placeným službám.
Liberalizace telekomunikací
K 1.1.2001 mělo dojít k plné liberalizaci telekomunikačního trhu. Očekávaným důsledkem liberalizace mělo být i snížení cenové hladiny telekomunikačních služeb, včetně cen za komutovaný přístup k Internetu. V důsledku odkladu volby operátora, neřešeného problému zpřístupnění místních smyček i dalších problémů s nástupem konkurence na trh se tak nestalo a k poklesu cenové hladiny pro uživatele z řad soukromých osob nedošlo.
Místo toho, aby podporoval nástup konkurence na telekomunikační trh a tím dosáhnul zlevňování služeb pro všechny, začal se stát chovat tak, aby alespoň pro sebe dosáhnul určitého zvýhodnění (opětovným udělováním exkluzivity dominantnímu operátorovi v sektoru veřejné správy). Podrobněji ....
Iniciativa eEurope+
Přistoupením k iniciativě eEurope+ kandidátských zemí na vstup do EU se ČR již v dubnu 2001 zavázala "dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na Internet posílením konkurence a/nebo regulací cen a srovnáváním na evropské a národní úrovni", a to s termínem do konce roku 2002. Ačkoli rok 2002 ještě neskončil, šance že bude tento závazek splněn jsou minimální - fakticky dochází spíše ke zdražování komutovaného přístupu k Internetu (pro nejširší vrstvy obyvatel). Podrobněji ....
Internet do škol
Koncem roku 2000, v návaznosti na koncepci Státní informační politiky ve vzdělávání, se rodí projekt označovaný médii jako "Internet do škol". Jeho původním záměrem je připojování škol přímo k Internetu. Počátkem roku 2001 se realizační záměr mění a prosazuje se koncepce celorepublikové privátní školské sítě (školského intranetu, který by propojoval všechny školy a centrálně je připojoval k Internetu), kterou je třeba nejprve vybudovat. Celá koncepce stále počítá s připojením všech středních a základních škol najednou (resp. v jednom roce).
Když se na přelomu roku 2001 a 2002 řeší otázky financování pro letošní rok (a prostředků není dostatek), omezuje se počet škol které mají být v tomto roce připojeny (téměř na polovinu). Budování celorepublikové privátní školské sítě se naopak neredukuje. Podrobněji ....
Gigabitový akademický Internet
Akademická (tj. vysokoškolská) komunita, která si svou celorepublikovou páteřní síť vybudovala již v roce 1993, časem přešla na vlastní financování (centrální financování z prostředků MŠMT skončilo v roce 1996) a zbavila se také svých dřívějších komerčně orientovaných aktivit (v květnu 2000 byla komerční síť CESNET prodána společnosti Contactel). České akademické sítě mezitím dále rostly, zapojily se do významných celoevropských projektů (TEN-34, TEN-155, nejnověji GÉANT) a mj. výrazně zvyšovaly své přenosové kapacity. Současná akademická síť CESNET2 pracuje v páteřních částech s rychlostí 2,5 Gbps, a k evropské síti GÉANT je momentálně připojena rychlostí 1,2 Gbps.
Památného 13. února roku 1992, kdy bylo Československo slavnostně připojeno k Internetu, byla celá naše republika propojena se zahraničím jediným spojem o rychlosti 19,2 - ovšem kilobitů za sekundu!