Jak jsme počítačově gramotní?

Předběžné výsledky unikátního průzkumu počítačové gramotnosti, které včera zveřejnilo Ministerstvo informatiky, uvádí číslo 26,3%. Právě tolik lidí má být v ČR počítačově gramotných. Je to hodně, nebo naopak málo? A jak se vlastně taková počítačová gramotnost měří?

Spočítat prostřednictvím průzkumu něco takového, jako třeba počet televizních přijímačů či pevných telefonů v domácnostech, je relativně snadné. Zde je totiž ještě vcelku jasné a zřejmé, o co jde. Někdy se ale průzkumy ptají na věci, které už tak jasné být nemusí. Třeba: jste uživatelem Internetu? Tady už záleží na tom, jak se příslušný pojem nadefinuje. Někdy se tím míní člověk, který s Internetem pracuje každý den, jindy každý týden, a ještě benevolentnější vymezení připouští i jednorázovou zkušenost s Internetem.

Ještě komplikovanější je ale zjišťování různých dovedností. Když se tazatel zeptá respondenta, zda umí to či ono, a za předpokladu že respondent vědomě nezkresluje své odpovědi, stále může přecenit či naopak podcenit své skutečné schopnosti. A co teprve v případě, kdy se průzkum ptá na něco tak abstraktního, jako je počítačová či informační gramotnost? Jak správně odpovědět na otázku "jak moc jste počítačově gramotní", či "jak moc jste informačně gramotní", když ani netušíte, co si pod takovou gramotností vlastně představit? A jak ji hodnotit a přitom ani nepřecenit, ani nepodcenit sebe sama? To skutečně není triviální...

MI ČR chce měřit počítačovou gramotnost

Na podobné úvahy o měření počítačové gramotnosti nutně muselo narazit i Ministerstvo informatiky ČR, když se (ještě v loňském roce) rozhodlo co možná nejvěrohodněji změřit počítačovou gramotnost (a pokud možno i informační gramotnost) celé naší populace. Motivací k tomu bylo více:

• cíl "do roku 2006: rozšířit základní informační gramotnost (na úrovni NPPG) alespoň na polovinu obyvatelstva", obsažený ve Státní informační a komunikační politice, a s ním i potřeba zhodnotit jeho naplnění
• samotný  Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) a potřeba zhodnotit jeho přínosy
• požadavky Evropské unie na nejrůznější statistiky a přehledy z oblasti informační a počítačové gramotnosti

Právě "evropské výkaznictví" přitom skýtalo určitou naději na to, že vznikne jednotný systém definici a kritérií, podle kterých by se obě gramotnosti daly měřit a hodnotit, a pak také srovnávat mezi jednotlivými členskými zeměmi. To se ale nestalo, a žádná společná metodika nevznikla. Proto se ještě v minulém roce ministerstvo rozhodlo nechat si provést vlastní průzkum toho, jak na tom s informační a počítačovou gramotností vlastně jsme.

Součástí zadání bylo i samotné vymezení informační a počítačové gramotnosti, a návrh metodiky jak ji zjišťovat. Ministerstvo navíc požadovalo použití tak velkého vzorku, aby to umožnilo získat reprezentativní výsledky i v různých skupinách obyvatel - například podle geografických oblastí (krajů), či podle profesí, věku apod. Například: jak jsou na tom úředníci, jak učitelé, podnikatelé, lidé v určité věkové skupině atd.

STEM/MARK navrhuje metodiku

Zakázku na provedení průzkumu nakonec získala společnost STEM/MARK. Ta sama navrhla metodiku, kterou si dovolím stručně shrnout takto:

• budou se zkoumat znalosti a schopnosti respondentů v několika oblastech, konkrétně:
  • Pojmy z IT
  • Ovládání počítače
  • Práce s textovým editorem
  • Práce s tabulkovým kalkulátorem
  • Práce s grafikou
  • Práce s Internetem
• v každé z těchto oblastí budou zjišťovány určité konkrétní dovednosti (například: schopnost napsat a odeslat email s přílohou), rozdělené do tří úrovní:
  • základní (celkem 5 zkoumaných dovedností)
  • střední (3 dovednosti)
  • vyšší (2 dovednosti)
• z takto získaných výsledků (v jednotlivých oblastech) se pak vypočítá výsledné číselné hodnocení, a to v několika variantách. Například:
  • 8/3: hodnotí se 5 základních dovedností a 3 střední, ale respondent má právo na 3 chyby,
  • 5/1: hodnotí se 5 základních dovedností, chyba (absence dovednosti) smí být jen jedna

Abych vás dlouho nenapínal, výsledná počítačová gramotnost 26,3%, uváděná v rámci dosud předběžných výsledků, se týká varianty 8/3, zprůměrňované přes všech pět sledovaných oblastí a je vyhodnocována pro populaci v rozmezí od 18 do 60 let.

Kromě toho, a to je velmi zajímavým prvkem metodiky, jsou odpovědi respondentů ještě prakticky ověřovány. V první fázi totiž probíhá dotazování na příslušné dovednosti po telefonu. Zde by sice lidé mohli různě neříkat pravdu, ale s tím by se měl umět vyrovnat správně postavený systém "křížových otázek". S čím už se ale jen tak nevyrovná, jsou různá přeceňování či naopak podceňování vlastních schopností. Tady pomůže jen praktické ověření, a to také je součástí celého průzkumu. Spočívá v tom, že vybraní respondenti jsou pozváni do testovacích center, kde mají názorně předvést to, o čem tvrdí že to umí. Kupodivu výsledky se až tak diametrálně neliší od toho, co lidé sami deklarují.

Vzorek a vlny

Důležitým parametrem průzkumu, podle kterého je třeba posuzovat i výsledky, je skladba respondentů a velikost vzorku. Jak už zaznělo výše, průzkum zkoumá jen populaci od 18 do 60 let, což samozřejmě není celé obyvatelstvo (a podle mého názoru to poněkud zkresluje výsledky, směrem k optimističtějším zjištěním). Velikost vzorku je ale opravdu úctyhodná: 15 000. Jiné průzkumy pracují se vzorkem kolem 1000 respondentů, který obvykle postačuje pro reprezentativnost výsledků za celou ČR. Zde byl tak velký vzorek použit proto, aby se zjištěné výsledky daly vztáhnout i k menším skupinám (třeba již avizovaní úředníci, učitelé, ženy v domácnosti apod.), a aby i tato "zúžení" měla dostatečnou vypovídací hodnotu.

Na druhou stranu s tak obrovským vzorkem se dá jen stěží pracovat najednou. Proto celý průzkum probíhá ve třech vlnách, z nichž každá se dotazuje 5000 respondentů. První vlna skončila již počátkem března, a její předběžné výsledky byly prezentovány na konferenci ISSS v Hradci Králové, počátkem dubna (podrobněji viz zde). S koncem dubna pak skončila i druhá vlna, a její předběžné výsledky byly prezentovány právě včera, na tiskové konferenci Ministerstva informatiky ČR. Třetí vlna by měla skončit 30. června, a konečné výsledky celého průzkumu by měly být k dispozici do konce července.

Včera tedy byly zveřejněny předběžné výsledky po druhé vlně celého průzkumu. Od předběžných výsledků po první vlně se liší jen relativně málo, jak ostatně ukazuje i následující tabulka. V ní jsou uvedeny jednotlivé varianty "vyvážení" počtu hodnocených odpovědí (vždy od těch základních), a přípustný počet chyb.

Varianta	Výsledek (průměr) po 1. vlně	Výsledek (průměr) po 2. vlně
8/3	27%	26,3%
8/2	22%	21,3%
8/1	16%	14,7%
8/0	6%	5,6%
5/2	31%	29,9%
5/1	27%	26,5%
5/0	20%	18,7%

Z tabulky je také ihned patrná závislost výsledku na přísnosti hodnocení: varianty, které připouští méně chyb, resp. méně chybějících dovedností, dávají výrazně nižší procentuelní výsledky (tj. v průměru méně lidí jim vyhoví). Například varianta 5/0, která hodnotí jen základní otázky ale nepřipouští žádnou chybu, vychází na 18,7%. Pokud by se přidaly i "střední otázky" (varianta 8/0), pak by výsledek nutně byl ještě nižší - jen 5,6%. Naopak zlehčení, spočívající v připuštění určitého počtu chyb, vede na zvýšení výsledného hodnocení. Nejvýše se pak dostává varianta 5/2 (jen pět základních otázek/dovedností, a 2 možnosti chyby/absence dovednosti), a to na 29,9%.

Otázkou samozřejmě je, kterou z těchto variant prohlásit za "tu pravou počítačovou gramotnost" (necháme-li zcela stranou gramotnost informační). Zadavatel a zpracovatel průzkumu se nakonec rozhodli pro variantu 8/3, a její výsledek je také nyní uváděn jako výsledná počítačová gramotnost.

Jak to hodnotit?

Pokud bych měl vyjádřit svůj názor na prezentované výsledky, pak mnohem větší vypovídací hodnotu bych přisoudil celé výše uvedené tabulce, resp. výsledkům všech hodnocených variant. Na druhou stranu chápu, že pro prezentování výsledků průzkumu směrem k nejširší veřejnosti je zapotřebí jediné výsledné číslo, a ne výsledek typu "když smí být tři chyby z osmi odpovědí, pak vychází 26,3%, když smí být dvě chyby z osmi ….".

Ještě větší problém pak je v tom, že ani jeden z obou výsledků (jedno číslo vs. tabulka) není s čím porovnat - ani s předchozími průzkumy v rámci ČR, aby bylo možné sledovat vývoj počítačové gramotnosti, ani s výsledky zahraničních průzkumů, které by řekly jak jsme na tom v porovnání s dalšími zeměmi. Výzkumy, se kterými by se dalo vhodně srovnávat, totiž nejsou k dispozici. Neví o nich ani sami realizátoři průzkumu (společnost STEM/MARK), kteří sami svůj průzkum označují z unikátní.

Takže je naměřených 26,3 procenta málo nebo hodně? Může to být jedno i druhé, ale skutečně není o co se při hodnocení opřít.

Jaké byly otázky?

Abyste si mohli udělat sami vlastní obrázek o tom, jak vysoko je postavena pomyslná laťka v rámci jednotlivých oblastí, zde jsou zjišťované otázky (resp. dovednosti) ve dvou ze šesti sledovaných oblastí. Čísla uvedená v závorce udávají průměrný počet respondentů, kteří deklarují že příslušnou dovednost zvládají.

Ovládání PC:

Na základní úrovni:

• zapnutí počítače (65%)
• spustit program (63%)
• nalézt soubor na disku (61%)
• minimalizovat okno programu (56%)
• uložit soubor na disketu (56%)

Na střední úrovni:

• připojit myš (57%)
• instalovat program (40%)
• zkomprimovat soubor (31%)

Na vyšší úrovni:

• zjistit velikost RAM (34%)
• instalovat tiskárnu (45%)

Internet:

Na základní úrovni:

• poznat internetovou adresu (50 %)
• vyhledat informace na internetu (52 %)
• vyplnit webový formulář a odeslat jej (42 %)
• napsat email (50 %)
• odeslat soubor emailem (42 %)

Na střední úrovni:

• změnit domovskou stránku v prohlížeči (36 %)
• zveřejnit libovolný soubor na internetu (21 %)
• vytvořit pravidlo pro příchozí emailovou zprávu (23 %)

Na vyšší úrovni:

• vysvětlit pojem cookie (12 %)
• nakonfigurovat internetové zapojení (21 %)

Jak výsledky ladí s cílem ve státní politice?

Zajímavou otázkou je jistě také to, jak výsledky průzkumu korespondují s cílem, který si náš stát vytknul ve své Státní informační a komunikační politice. Pro připomenutí, neboť to již zaznělo výše: jde o to, aby do roku 2006 byla dosažena základní informační  gramotnost nejméně u poloviny obyvatelstva, a to na úrovni NPPG (Národního programu počítačové gramotnosti). Jestliže nyní průzkum STEM/MARK zhodnotil počítačovou gramotnost na 26,3 procenta, je šance že se to do konce roku zvedne na 50%, tak aby byl naplněn deklarovaný cíl?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Obě čísla, tj. 26,3% a 50%, totiž nejsou dostatečně souměřitelná (nehledě již na to, že jedno se týká informační gramotnosti a druhé počítačové gramotnosti). Cílových 50 procent se totiž týká "gramotnosti na úrovni NPPG", o které si troufnu konstatovat, že je "posazena" níže, než varianta 8/3 zkoumaná v průzkumu. Z tohoto pohledu by tedy číslo 26,3% mělo odpovídat přísnějšímu hodnocení ("výše postavené laťce"), a po vztažení na měkčí kritéria (vycházející z NPPG, které je určeno opravdovým začátečníkům) by mělo být reálně vyšší.

Existuje ale i opačný pohled. Cíl 50 procent je totiž vztažen k celému obyvatelstvu, zatímco naměřených 26,35 se zase vztahuje jen k části populace, od 18 do 60 let. Hrubým odhadem jde o cca 6 milionů lidí, zatímco celá populace čítá cca 10 milionů. Přitom lidé starší 60 let budou výsledný průměr určitě snižovat. Sami realizátoři průzkumu uvádí, že úroveň počítačové gramotnosti se výrazně "láme" (směrem dolů) už někde po čtyřicítce. Vliv populace mladší 18 let je neurčitý - kojenci ještě moc počítačově gramotní nejsou a budou průměr snižovat, zatímco žáci a studenti zase mají šanci jej zvýšit.

Příklady konkrétních výsledků

V této závěrečné části si ukažme některé zajímavé konkrétní výsledky, zjištěné průzkumem. Je jich opravdu hodně, protože průzkum je skutečně rozsáhlý a získaná data umožňují "vytahovat" různé údaje, vztažené k jednotlivým skupinám apod. Kromě toho průzkum zjišťoval i některé "kvantitativní údaje", zejména o vybavenosti uživatelů a způsobu, jakým využívají dostupné ICT možnosti.

Začněme následujícím obrázkem, který ukazuje právě penetraci mobilních telefonů, počítačů, tiskáren, Internetu atd.

Všimněte si například počtu mobilů. Jejich penetrace má dosahovat 84 procent, což je podstatně méně než cca 105 procent, na kolik vychází údaje o počtu zákazníků našich mobilních operátorů. Ti ale ve skutečnosti počítají aktivní SIM karty, a nikoli skutečné uživatele (někdo má více SIM karet, takže reálná penetrace je nižší).

Zajímavé je ale i jiné srovnání, s nedávno zveřejněným výsledkem ČSÚ. Ten také zjišťoval penetraci mobilů, a došel k číslu 74 procent. To je zase podstatně méně, jak zde uváděných 84 procent (byť v první polovině letošního roku, zatímco ČSÚ počítal mobily koncem loňského roku). Vysvětlení se ovšem nabízí samo: zatímco průzkum STEM/MARK se ptal lidí od 18 do 60, ČSÚ se ptal lidí starších 18 let. No a právě v nejvyšší věkové skupině je mobilů nejméně. Vida, jak to dokáže zahýbat s celkovým výsledkem ….

Co lidé na Internetu dělají?

Snad všechny průzkumy, které mají co do činění s Internetem, se zajímají o to, co vlastně lidé na Internetu dělají, a k čemu používají svůj počítač. Zde je to, co zjistil průzkum STEM/MARK:

Gramotnost různých profesí

Pojďme ale zpět k tématu počítačové gramotnosti. Velikost použitého vzorku již po dvou vlnách umožňuje alespoň předběžné vztažení získaných výsledků na různém profesní skupiny. Příklad ukazuje následující obrázek (uváděné hodnoty odpovídají variantě 8/3):

Nyní z jiného pohledu: přes všech šest sledovaných oblastí, které znázorňuje šestiúhelník na následujících obrázcích. Povšimněte si vložených menších šestiúhelníků, které reprezentují základní, průměrnou (střední) a pokročilou /vyšší)ú úroveň dovedností (odpovídá to členění otázek a dovedností, viz výše). Na následujícím obrázku je vidět profil skupinu "nad 40 let", který vypovídá o dílčích dovednostech v jednotlivých oblastech. Relativně nejlépe (téměř na základní úrovni) jsou na tom se základními pojmy a ovládáním počítače, hůře s praxí s textovým editorem, a nejhůře (nejmenší plná plocha) pak s grafikou, spreadsheety a Internetem.

Následuje stejné členění pro učitele základních a středních škol

pro úředníky

a konečně pro "surfaře", kteří celkem logicky mají dovedností nejvíce - a kupodivu nejenom ve využití Internetu.