Přenosový potenciál místních smyček

Klíčovým momentem, nutným pro správně pochopení problému místní smyčky, je skutečnost že dnešní míra využití místních smyček zůstává opravdu velmi daleko za jejich skutečným přenosovým potenciálem. Jinými slovy: způsob, jakým dnes místní smyčky využíváme, je jen zlomkem toho, co tyto smyčky dokáží, s využitím dnešních technologií. Jak je to možné?

Bez zabíhání do technických detailů lze konstatovat, že dosažitelná přenosová rychlost (tj. rychlost přenosu dat) je přímo úměrná rozsahu frekvencí, které lze pro datový přenos využít. Místní smyčky samy o sobě dokáží přenášet poměrně velký rozsah frekvencí, ale byly budovány pro potřeby hlasových přenosů. Proto byl záměrně omezen rozsah frekvencí, konkrétně na 300 až 3400 Hz, tak aby to ještě umožňovalo srozumitelný přenos mluveného slova. Původní analogové telefonní ústředny a způsob jejich propojení totiž vyžadovaly co nejmenší rozsah frekvencí pro jednotlivý hovor (a tím více hovorů pak zvládly současně).

Umělé omezení frekvencí, přenášených po místní smyčce (na 300 až 3400 Hz), bohužel zůstává v platnosti dodnes, i pro analogové telefonní linky vedoucí do plně digitální sítě. Konkrétním důsledkem pak je skutečnost, že s analogovým modemem lze dosáhnout přenosové rychlosti maximálně 56 kbps. Příslušné frekvenční omezení je přitom realizováno technickým opatřením na vstupu do telefonní ústředny.

Nebýt tohoto omezení, dokázaly by samotné místní smyčky přenášet podstatně větší rozsah frekvencí. Toho se částečně využívá v sítích ISDN, kde je příslušné omezené na vstupu místní smyčky do telefonní ústředny odstraněno. Sítě ISDN pak "naráží" na jiné omezení, které shora omezuje jimi dosahovanou rychlost. Pro přenos svých dat "dále" (tj. "za" místní smyčkou) totiž využívají samotnou digitálně fungující telefonní síť a její interní přenosové kanály. Ty jsou ale dimenzovány pro potřeby přenosu hlasu, a na každý hovor (v digitální podobě) vyhrazují 64 kbps. Proto i sítě ISDN nabízí právě oněch 64 kbps na každý svůj přenosový kanál (kanál B).

"Představa nasazení ADSL na místní smyčku"

Pokud tedy chceme maximálně využít přenosový potenciál místních smyček, musíme zajistit dvě věci:

• nasadit na místní smyčku takovou přenosovou technologii, která dokáže využít celý rozsah frekvencí, které místní smyčka dokáže přenášet - a to na úseku, kde ještě nepůsobí umělé omezení přenášeného pásma (tj. s ukončením ještě před telefonní ústřednou)
• odbočit datový provoz z místní smyčky tak, aby vůbec nevstupoval do telefonní ústředny a neprocházel telefonní sítí (která není dimenzována na vyšší přenosové rychlosti).

ADSL a xDSL

Pro využití místních smyček právě naznačeným způsobem existuje více různých technologií. Asi nejznámější je skupina technologií, označovaná souhrnně jako xDSL (DSL, od Digital Subsriber Line, což je jiný názve pro místní smyčku). Lze si je představit jako různá řešení, využívající přenosový potenciál existujících místních smyček "až na doraz".

Asi nejznámějším zástupcem rodiny xDSL je technologie ADSL, která za první písmenko ve svém názvu vděčí skutečnosti, že je asymetrická. Je navržena tak, aby dosahovala různých (asymetrických) rychlostí v jednotlivých směrech - více směrem k uživateli, a naopak méně ve směru od uživatele do sítě. Obvykle uváděná maxima jsou 8 Mbps směrem k uživateli, a desetkrát méně opačným směrem. V praxi ale velmi záleží na kvalitě místní smyčky a na její délce - s rostoucí délkou obecně klesá maximální dosažitelná rychlost v obou směrech (a stejně tak klesá i se zhoršující se kvalitou místní smyčky).

V praxi je tedy třeba počítat s tím, že některé místní smyčky nemusí vyhovovat potřebám nasazení ADSL, nebo alespoň ne těm rychlostním variantám, o které má zákazník zájem (stejně jako některé nemusí vyhovovat potřebám nasazení ISDN, které má menší nároky).

Pro dokreslení reálné situace: v ČR je v současné době nabízeno (Českým Telecomem) nasazení ADSL na místní smyčky, s rychlostmi 192/94 kbps, 320/128 kbps, 256/64 kbps, 512/128 kbps a 1024/256 kbps. Český Telecom sám uvádí, že cca 20% všech místních smyček v dosahu ADSL nevyhoví co do kvality či délky, ani pro potřeby těchto přenosových rychlostí.