Problém poslední míle a zpřístupnění místní smyčky

Problém poslední míle je něco, o čem se v oblasti telekomunikací hovoří již velmi dlouho. Stejně tak se již dlouho hledají různá řešení tohoto problému, ale dosud se žádné z nich neukázalo jako ideální a důsledné, které by zmíněný problém odstranilo jednou provždy. Existuje jen celá řada pokusů, z nichž každý má svá omezení, své limity a zápory, a je vždy jen částečným řešením. Nejinak je tomu i v případě tzv. zpřístupnění místní smyčky, které v poslední době tolik akcentuje evropská unie a které se i u nás prosadilo do novely telekomunikačního zákona. Než se ale pustíme do výčtu jednotlivých variant řešení problému poslední míle, pojďme si nejprve vysvětlit, v čem tento problém spočívá.

Co je problém poslední míle?

Klíčem ke správnému pochopení problému poslední míle je docenění toho, jakou strukturu mají dnešní komunikační sítě. V souladu s následujícím obrázkem je lze rozdělit do tří hlavních částí:

• páteřní síť, alias "první míle"
• propojovací síť, alias "střední míle"
• přístupová síť, alias "poslední míle"

Úkolem páteřní sítě je vzájemně propojit určitý počet centrálně umístěných zařízení patřících poskytovateli služeb (např. ústředen, serverů. Charakteristickým rysem páteřní sítě je vysoká rychlost (vysoká přenosová kapacita, ale také spolehlivost, zabezpečení, zálohování atd.), a dále skutečnost, že ústí jen do velmi malého počtu bodů, kde se na ni lze napojit (tzv. POP, od anglického Point of Presence). Z pohledu poskytovatele služeb jsou páteřní sítě "prvním úsekem na cestě ke koncovému zákazníkovi". Proto se o úrovni páteřních sítí hovoří také jako o tzv. první míli (first mile).

Budování páteřních sítí dnes nepředstavuje žádný výraznější problém. Dokonce by šlo říci, že zde nabídka převyšuje poptávku - operátoři zvažující budování vlastních páteřních sítí si mohou vybírat, od koho a za jakých podmínek nakoupí potřebné komponenty (přenosovou kapacitu, prostor pro umístění svých zařízení atd.). Vhodných technických řešení je více, a využitelné přenosové kapacity je dnes již nadbytek. Proto také v této oblasti ceny klesají a roste konkurence.

Zcela jiná je situace na opačném konci, neboli u tzv. přístupových sítí. Jejich úkolem je "rozvést" (distribuovat) telekomunikační služby až k jednotlivých koncovým zákazníkům, do míst kde se tito nachází. Tedy například do bytů, kanceláří, učeben apod. Jak lze snadno nahlédnout, počet takovýchto míst je opravdu hodně velký, a úkolem přístupové sítě je propojit tento velký počet "koncových" míst s podstatně menším počtem "sběrných míst", či "přístupových bodů", nebo jak jinak je nazveme.

Přístupových sítí je dnes stále pohříchu málo. Ty, které existují, jsou obvykle pomalé a omezené mnoha restrikcemi technického i jiného charakteru. Budování nových přístupových sítí je samozřejmě možné - ale je nesmírně drahé a komplikované. Navíc obvykle i zcela zbytečné, protože existující přístupové sítě nebývají zdaleka využity na maximum svého přenosového potenciálu. Snahy o jejich efektivnější využití samozřejmě také naráží na technické, organizační a ekonomické problémy, ale ze všeho nejvíce snad na problémy vlastnické. Ten, komu existující přístupové sítě patří, obvykle není ochoten dobrovolně umožnit jejich využití i svým přímým konkurentům.

O tom všem pak je tzv. problém poslední míle.

Samostatným problémem, pociťovaným spíše až v poslední době, je problém tzv. střední míle. Je zapříčiněn disproporcí mezi malým počtem bodů POP (Point of Presence), kterými "vyúsťují" páteřní sítě, a velkým počtem "přístupových bodů", kterými naopak začínají přístupové sítě. Také zde totiž musí dojít k vhodnému propojení, ve smyslu výše uvedeného obrázku, ale praktická realizace tohoto propojení je čím dál tím větším problémem, zvláště v prostředí vzájemné soutěže operátorů.

Vraťme se ale zpět k problému poslední míle a udělejme si malou inventuru toho, jaká řešení principiálně připadají v úvahu, jaké přístupové sítě již existují a jak se dají využít.

Není jistě těžké nahlédnout, že zcela základní jsou následující varianty:

• budování nových přístupových sítí
• využití již existujících přístupových sítí.