Vyšlo v příloze Softwarových novin, v květnu 2002
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b02/b0500014.php3

Internetové portály

Zajímavou obměnou původní myšlenky, která stála v pozadí za push modelem a push technologiemi, jsou internetové portály. Také ty se s postupem času vyvíjely a jejich původní poslání se od dnešního dost liší.

První portály vznikly jako určité rozcestníky, které měly své uživatele nasměrovat na další zdroje, kde najdou to co hledají. Byly tak vlastně jakousi průchozí branou, díky čemuž také získaly své označení "portál" (jako brána, či dveře vedoucí do dalších prostor).

Dnes je ale cíl portálů úplně odlišný. Dnes jim už nejde o to, aby svého návštěvníka někam nasměrovaly a poslaly dál, ale naopak aby jej zadržely a nepustily dále. Dnešní portály se proto snaží nabídnout svým uživatelům všechno co by mohli potřebovat, jen aby je zadržely a nepustily někam jinam. To se samozřejmě odráží i na obsahu portálů, které na sebe neustále nabalují další a další služby. Původně obsahovaly většinou jen katalogy (soubor odkazů na dostupné zdroje s hierarchickým členěním), později přibylo plnotextové vyhledávání a různá specializovaná vyhledávání. S postupem času většina portálů začala nabízet freemail (elektronickou poštu zdarma), freeweb (vystavování WWW stránek zdarma), a dále různé druhy zpravodajství - od agenturního zpravodajství až po vlastní články a publicistiku. K tomu všemu se často přidávají ještě další informační služby typu kurzovních a burzovních zpráv, předpovědi počasí, dopravní informace, programů televize, přehledu kulturních pořadů a mnohé další.

Výsledek se ovšem již stal natolik nepřehledným, že provozovatelé takovýchto veřejných portálů, zaměřených na nejširší veřejnost (někdy označovaných také jako horizontální portály) museli přijít s určitou možností individuálního přizpůsobení obsahu - tak aby si uživatel mohl sám zvolit, které informace a služby chce "vidět" a mít přístupné, a které jej naopak nezajímají a nemají zabírat místo na WWW stránce, skrze kterou s portálem komunikuje. Fakticky si tak uživatel může sám uzpůsobovat to, co mu portál nabízí, včetně toho, jaké informace mu předkládá a v jaké míře.

Firemní portály

Veřejné portály, naznačené v předchozím odstavci, jsou stále ještě řešením které primárně vychází "z toho, co je možné", resp. z toho co se vyplatí jejich provozovateli, a nikoli z toho, co by chtěli a potřebovali koncoví uživatelé. Souvisí to samozřejmě i s obtížným hledáním použitelného obchodního modelu - všechny takovéto portály si musí nějak vydělat na svůj provoz, ale ochota uživatelů platit za poskytované služby je velmi nízká (nehledě již na existenci konkurence a její vliv).

Poněkud odlišná je situace u firem a nejrůznějších institucí, podniků apod. Zde typicky existují skupiny uživatelů s poměrně specifickými informačními potřebami, kterým by se specializovaný portál velmi hodil. Mohl by jim totiž nabídnout "na jednom místě" prakticky všechny služby a informace které potřebují ke své činnosti - tak aby nemuseli ztrácet čas hledáním informací a služeb na jiných místech, a mohli se více věnovat své vlastní práci.

Na rozdíl od veřejných portálů by zde neměl být problém s nalezením vhodného ekonomického modelu - dokonce právě naopak, zavedení takovýchto firemních portálů může významně uspořit náklady, které firma má s podporou uživatelů z řad svých vlastních zaměstnanců.

Důležitá je zde spíše jiná otázka: existuje platforma, vhodné prostředí a nástroje pro vývoj, provoz a správu portálů sloužících potřebám firem? Pokud ano, pak připadá v úvahu to, aby si firmy budovaly takovéto portály pro různé supiny svých uživatelů, ale třeba také pro své obchodní partnery, a to způsobem šitým na míru jejich potřebám - tak aby každý dostal právě a pouze ty informace a služby které potřebuje ke své práci.

Je dobré si zdůraznit, že "právě a pouze" zde není míněno ve smyslu nějaké cenzury či snahy zabránit někomu v přístupu ke konkrétním zdrojům. Jde pouze o efektivnost, o to aby se uživatel nemusel "probírat" záplavou informací, z nichž většina mu k ničemu není, ale nalezl snadno, rychle a na jednom místě vše, co ke své práci doopravdy potřebuje.

Co může firemní portál nabídnout?

Zkusme si nyní naznačit, pro správné docenění myšlenky firemních portálů, co by takovýto portál mohl svým uživatelům nabízet. Připomeňme si současně, že pokud budou nástroje pro vytváření a provozování firemních portálů dostatečně efektivní, firemní subjekt je může snáze přizpůsobit (ušít na míru) potřebám různě velkých či malých skupin svých uživatelů - a to jak "interních" uživatelů z řad vlastních zaměstnanců, tak i externích uživatelů z řad subdodavatelů, prodejců či dalších partnerů. Každé skupině uživatelů může být vytvořen portál uzpůsobený jejich potřebám, který jim umožní dělat právě a pouze to, co dělat potřebují, a zpřístupní jim právě a pouze takové informace a služby, které ke své práci potřebují.

Je jistě poměrně snadné si představit, že firemní portál dokáže nabídnout svým uživatelům služby typu přístupu k elektronické poště či on-line komunikaci (chatu), nebo zpřístupnění vlastních souborů (například dokumentů) - v tomto ohledu se firemní portály principiálně neliší od portálů veřejných.

Výraznou odlišností firemním portálů od veřejných je schopnost zpřístupnit uživatelům různé interní aplikace, provozované v rámci firmy (například její účetnictví, skladové hospodářství, CRM, personalistiku atd.). Toho lze dosáhnout tak, že se vytvoří specializované propojení mezi těmito aplikacemi a portálem, které umožní pracovat s aplikacemi skrze portál. Ten má z pohledu uživatele nejčastěji podobu WWW stránek, takže uživatel fakticky pracuje s příslušnými aplikacemi skrze WWW rozhraní. Výhody, které z toho vyplývají, zahrnují i to, že uživatel může služby portálu využívat z jakéhokoli zařízení, které má v sobě zabudován browser a je schopné s WWW stránkami pracovat. Odpadá tedy závislost na jediné uživatelské platformě (například závislost na počítačích PC), a v úvahu připadají například i různá zařízení PDA. Stejně tak je možná i mobilita uživatele.

Na podobném principu může portál nabízet svým uživatelům specifické informace, které sám "načerpá" (vyextrahuje) z jiných informačních zdrojů - může jít například o části WWW stránek jiných serverů, případně celé WWW stránky. Opět je zde nutné "ušít na míru" zmiňovaný propojovací člen, který z jedné strany získává příslušné informace z příslušných zdrojů, a na druhé straně je předává portálu a skrze něj jeho uživatelům.

Významnou charakteristikou firemních portálů je možnost ošetření různých přístupových práv, přihlašovacích procedur a dalších aspektů z oblasti bezpečnosti. Pokud má portál sám dostatek věrohodných informací o identitě uživatele a jeho příslušnosti k různým skupinám, může mu přiřazovat taková oprávnění, která z této příslušnosti vyplývají. Stejně tak může zajistit jednotné přihlašování (single sign-on) pro potřeby přístupu k nejrůznějším externím zdrojům (jakmile portál zná identitu uživatele, může jej sám korektně přihlásit k příslušnému zdroji).

Novell Portal Services a WebTop

Příkladem platformy, určené k vývoji a provozování výše naznačených firemních portálů, je produkt s názvem Novell Portal Services. Z hlediska systémové architektury je vhodné si jej představit jako řešení realizující především "portálovou vrstvu", která z jedné strany zajišťuje komunikaci s uživatelem a z druhé strany zajišťuje vazbu na nejrůznější aplikace a informační zdroje.

Ze strany uživatele používají Novell Portal Services WWW rozhraní, které umožňuje uživateli přistupovat ke službám portálu skrze jakékoli zařízení vybavené browserem a schopné pracovat se službou WWW. To umožňuje dosáhnout nezávislosti uživatele na konkrétní platformě a typu zařízení, včetně podpory mobility. Použití webu, resp. služby WWW pro tvorbu "pracovního prostředí" uživatele je zde natolik charakteristické, že dalo vzniknout i pojmenování "Webtop" (jako protipólu pojmu Desktop, který obvykle označuje klasické pracovní prostředí na osobních počítačích PC).

Z druhé strany pak portálová vrstva zajišťuje přístup k nejrůznějším aplikací a zdrojům, skrze výše zmiňované "propojovací členy", v terminologii Novellu označované jako "gadgets". Lze je chápat jako určitou variantu tzv. webových služeb (viz předchozí článek). Určitý počet těchto "gadgets" je dodáván již se samotným produktem (například pro "import" obsahu WWW stránek, import dat generovaných v XML, či zpřístupnění standardních poštovních a groupwarových aplikací). Další "gadgets" mohou být vyvinuty na míru, buď samotným firemním uživatelem nebo na zakázku specializovanými subjekty (např. pro zpřístupnění interních firemních aplikací).

Významnou vlastností je vazba Novell Portal Services na adresářové služby NDS firmy Novell - díky nim je možná jak efektivní realizace portálu a přizpůsobení portálových služeb konkrétním potřebám skupin uživatelů, tak i průběžná správa.