Do hry vstupuje regulátor

Snaha alternativních operátorů uzavřít propojovací dohodu s Českým Telecomem vázla na neschopnosti dohodnout se na oboustranně přijatelných propojovacích poplatcích. Dohodu se žádnému z alternativních operátorů nepodařilo uzavřít ani v zákonem stanovené lhůtě 90 dnů od podání návrhu, a tak zákonitě následovalo oznámení o nedohodě směrem k nezávislému regulátorovi telekomunikačního trhu, kterým je Český telekomunikační úřad (transformovaný z odboru ministerstva dopravy a spojů na nezávislý orgán).

Nezávislý regulátor postupoval podle dikce telekomunikačního zákona, který mu ukládá v případě nedohody zúčastněných stran vypracovat vlastní metodiku pro výpočet výše propojovacích poplatků. Tato již musí být odvozena od nákladů. Regulátor tuto metodiku vydal ještě v prosinci loňského roku, uprostřed vánočních svátků - ale to nic nezměnilo na skutečnosti, že k magickému datu 1.1.2001 neměl žádný z nově nastupujících alternativních operátorů uzavřenu propojovací dohodu s Českým Telecomem. To mu fakticky znemožňovalo nabízet na trhu veřejné hlasové služby.

Regulátor stanovuje ceny

Ani s metodikou výpočtu propojovacích poplatků, kterou stanovil regulátor, se však alternativní operátoři a Telecom nebyli schopni dohodnout. Jedním z důvodů bylo i to, že žádný z nich "nevidí do karet" druhému a nemůže posuzovat jeho náklady, které si dosazuje do vzorečků vyplývajících z metodiky regulátora. Proto nezbylo, než aby do těchto vzorečků dosadil příslušná čísla sám regulátor, přesněji: taková čísla, která on seznam oprávněnými. Vyšly mu určité konkrétní hodnoty (66 haléřů za 1 minutu zakončení místního hovoru ve špičce a 33 haléřů mimo špičku), které pak operátorům přikázal jako maximální hodnoty, které si mohou vzájemně účtovat za zakončování hovorů. Stalo se tak formu dalšího (v pořadí druhého) cenového rozhodnutí regulátora, v lednu t.r.

Po tomto přelomovém rozhodnutí následovalo ještě jedno "upřesňující" rozhodnutí, v únoru t.r., které vyjasnilo některé techničtější aspekty předchozího cenového rozhodnutí.

První dohody jsou podepsány!

Díky direktivnímu rozhodnutí regulátora se nově nastupující alternativní operátoři již dokázali dohodnout s dominantním operátorem (Českým Telecomem) na tom, co bylo třeba k uzavření propojovací dohody - a tak poslední únorový den roku 2001 mohla být slavnostně podepsána první propojovací dohoda mezi Contactelem a Českým Telecomem, a v těsném sledu následovalo podepsání dohody mezi Aliatelem a ČTc i mezi společností eTel a ČTc.

Dlužno ovšem dodat, že podpis těchto dohod byl možný pouze díky tomu, že alternativní operátoři nakonec upustili od požadavku, aby tyto dohody pokrývaly všechny aspekty vzájemného propojení. Podepsané propojovací dohody totiž pokrývaly pouze oblast základních hlasových služeb (tedy vlastně jen běžných telefonních hovorů), a nikoli ostatních služeb, mezi které patří například přístup k Internetu, datové služby či "další" hlasové služby, jako třeba volání na bezplatné linky či tzv. "barevné" linky se specifickými způsoby tarifikace. Důvodem byla skutečnost, že v těchto oblastech také nedošlo k dohodě, a nebylo ani k dispozici direktivní rozhodnutí regulátora. Alternativní operátoři proto volili příslovečné nejmenší zlo a rozhodli se podepsat výrazně omezenou propojovací dohodu proto, aby vůbec mohli vstoupit na trh hlasových služeb a začít nabízet nějaké služby - byť fakticky jen firemním zákazníkům, viz výše.