Software jako služba, ne jako produkt

K velmi zajímavému vývoji, který se dotýká i tradičních poskytovatelů připojení k Internetu, dochází v poslední době i v oblasti tradičních aplikací, původně určených pro provozování zcela mimo prostředí veřejného Internetu. Jde například o klasické kancelářské aplikace, které si uživatelé provozují přímo na svých počítačích (nebo také v lokální síti), či o "podnikové" aplikace typu různých agend (například účetnictví, správa zákazníků, správa firemních zdrojů atd.). Škála je zde opět velmi široká a není apriorně omezena - jednotícím faktorem je zde skutečnost, že jde o aplikace, tradičně provozované "ve vlastní režii", v tom smyslu že příslušnou aplikaci si její uživatelé řádně zakoupili (či nechali vyvinout na míru) a provozují si ji sami na vlastních technických prostředcích (pracovních stanicích, serverech, ve vlastní síti), a také si tyto aplikace sami spravují (zajišťují jejich systémovou i jinou správu) atd. Je to ostatně řešení, které vychází z tradiční a zažité představy o tom, že software (programy, aplikace) jsou produktem který se jednorázově a za peníze kupuje, a pak se dlouhodobě (a zadarmo) používá.

Právě popsaný tradiční model má ale mnoho nedostatků. Například ten, že "používání zdarma" bývá ve skutečnosti dosti drahé. Náklady na faktické provozování nějaké aplikace, zahrnující náklady na její správu, na podporu uživatelů, na aktualizace, zabezpečení atd., jsou pro většinu uživatelů velmi významné, dokonce často významnější než jednorázové pořizovací náklady. Na druhé straně pro mnoho subjektů, zejména menších až středních, mohou být nepřekonatelnou překážkou již samotné jednorázové pořizovací náklady - třeba malá firma si těžkou může dovolit pořídit drahou aplikaci, kterou by velmi potřebovala pro vlastní fungování (nehledě již na náklady na její zavedení, včetně nezbytných technických prostředků, potřebného know how atd.).

Řešením je alternativa k dosavadnímu modelu "softwaru jako produktu", založená na představě "softwaru jako služby", či spíše "aplikace jako služby". Podstatou změny je to, že příslušný software si uživatelé již nebudou provozovat "ve vlastní režii", ale budou jej pouze používat, stejně jako jakoukoli jinou službu - kterou provozuje a o kterou se plně stará někdo jiný. Jak ale vypadá konkrétní realizace této představy?

Nejlépe je představit si vše na příkladu tzv. freemailových služeb, jaké dnes nabízí např. POST.CZ, EMAIL.CZ či tři naše největší portály (Seznam, Atlas a Centrum). Uživatel si u těchto služeb zřídí svůj poštovní účet a veškerou svou poštu zpracovává přímo na freemailovém serveru (prostřednictvím formulářů na WWW stránkách). Nemusí se přitom starat o žádné nastavování (konfigurování), instalování, správu, zálohování, aktualizace softwaru ani jiné věci a pouze používá příslušnou službu - pracuje se svou poštou. Dalším příkladem může být "JUPÍ", neboli Jednoduché Účetnictví po Internetu. Nevyžaduje od vás, abyste si pořídili nějaký vhodný program pro účetnictví, nainstalovali si jej na některém svém počítači, patřičně jej nakonfigurovali, naučili se s ním pracovat, a pak také se pravidelně starali o jeho aktualizaci podle toho, jak dochází ke změnám daňových a účetních předpisů. Místo toho vám JUPÍ nabízí možnost okamžitě začít pracovat s již připravenou a náležitě vybavenou aplikací přímo na Internetu, do které pouze zadáváte svá data (a o vše ostatní se stará provozovatel této služby).

Co je ASP?

Obecně šlo v předchozím odstavci o to, že se oddělí "vlastnictví a provozování" konkrétní aplikace od jejího používání s tím, že každou z těchto aktivit se budou zabývat samostatné subjekty. Vlastníkem a provozovatelem aplikace se stává subjekt všeobecně označovaný jako ASP (od: Application Service Provider, doslova: poskytovatel aplikačních služeb). Takovýto subjekt si zakoupí (případně vyvine či nechá vyvinout) příslušný software, instaluje jej na vhodných počítačích, patřičným způsobem jej nakonfiguruje či jinak uvede do stavu potřebného k užívání, a pak se o jeho řádný chod také stará. Svým zákazníkům pak takovýto subjekt ASP nabízí za úplatu službu, spočívající v možnosti pracovat s příslušnou aplikací, a to typicky na dálku, prostřednictvím vzdáleného přístupu (skrze WWW, či prostřednictvím řešení jako je WinFrame resp. MS Terminal Server). Kde a v čem jsou výhody a nevýhody?

Z pohledu zákazníka může být významnou výhodou způsob placení za poskytnuté služby: místo jednorázových pořizovacích nákladů a průběžných nákladů na správu, které typicky nejsou přímo závislé na míře využití aplikace, se zde platí pouze průběžné poplatky přímo závislé na míře používání (v praxi připadají v úvahu různé modely - od měsíčních paušálů přes časově závislý tarif až po platby za počet provedených operací či jiných transakcí). Je na každém potenciálním zákazníkovi, aby si sám v konkrétním případě spočítal, co je pro něj výhodnější - pro velké firemní subjekty to nejspíše nebude až tak výhodné, ale pro střední a malé subjekty velmi pravděpodobně ano. Obecně asi lze použít následující úvahu: subjekt ASP musí nést jednorázové pořizovací náklady i průběžné náklady na provozování aplikace. Má-li však více zákazníků, může své náklady efektivně rozložit mezi ně (promítnout je do poplatků za průběžné používání). Díky tomu pak může být pro jednotlivé zákazníky celková cenová hladina výrazně nižší oproti situaci, kdy by si aplikaci pořizovali sami a provozovali je ve vlastní režii. Pro malé subjekty to pak často může být jediná možnost, jak získat přístup k nějaké velmi potřebné, ale jinak také velmi drahé aplikaci.

Řešení na bázi ASP má výrazné přednosti i v rychlosti svého zavádění do praxe - pokud si totiž nějakou aplikaci pořídíte sami, určitou dobu vám bude trvat než ji uvedete do chodu a než "vychytáte její mouchy". V případě větších aplikací strategického významu je tato počáteční fáze ještě delší a významnější a nezřídka se dokonce stává, že teprve po nákladném pořízení a uvedení do chodu uživatelé zjistí, že to "není ono". Příčinou bývá i nedostatek potřebného know-how, který uživatelé zpočátku postrádají a postupně jej získávají až za chodu. Naproti tomu řešení na bázi ASP je k dispozici "již hotové". Navíc jej nabízí někdo, kdo už s ním má potřebné zkušenosti a know-how, a kdo v případě pomoci dokáže účinně pomoci. Potenciální zákazník si může vše předem vyzkoušet (typicky v rámci bezplatného zkušebního období) a sám se přesvědčit zda to co se nabízí vyhovuje jeho potřebám či nikoli. A pokud by snad i tato možnost selhala a uživatel teprve po jisté době zjistil, že poskytovaná služba není tím co očekával, může jednoduše přestat službu používat. Přitom nepřijde o žádné počáteční investice, jednoduše poto že žádné neměl.

Řešení na bázi ASP, označované často také jako "hostování aplikací" (application hosting), má samozřejmě také své potenciální problémy a úzké místa. Ta pramení především z toho, že koncoví uživatelé přenechávají určitou část svého "byznysu" někomu jinému, kdo je vůči nim externí a vůči komu mají jen omezené možnosti působení. Například v případě účetnictví jde o to, že uživatelský subjekt svěřuje svá citlivá a důležitá data jinému subjektu, a tak se právem bude zajímat o jejich zabezpečení proti ztrátě, zneužití atd. Nejinak tomu je i v případě aplikací kritických pro chod uživatelského subjektu, a tak je jistě na místě, že uživatelé požadují od subjektů ASP určité záruky ohledně spolehlivosti, dostupnosti a dalších vlastností poskytovaných služeb. V praxi pak vše záleží na komplexním posouzení rizik, ochotě vstupovat do smluvních vztahů, poskytovaných zárukách, požadovaných cenách a dalších aspektech.