Vyšlo v příloze Softwarových novin, v září 2000
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b00/b0900002.php3

Hosting

Velmi častou doplňkovou službou, kterou poskytovatelé připojení nabízí, je tzv. hosting (česky snad: "hostování"). Jak jsme si již naznačili v prvním článku (… prosím zkontrolovat odkaz na článek cast1new.doc …), jde o řešení určené především pro poskytovatele nejrůznějších internetových služeb, kteří potřebují aby jejich servery byly co možná nejlépe přístupné (co do rychlosti, dostupnosti atd.). Jedním možným řešením je umístit příslušné servery přímo u toho, kdo je provozuje a služby poskytuje, a pořídit si dostatečně dimenzovanou a kvalitní přípojku (případně tzv. producentské připojení, zmiňované v prvním článku, optimalizované právě pro poskytování internetových služeb). Obvyklejším a ekonomicky výhodnějším řešením je ale umístit příslušné servery přímo k poskytovateli připojení do jeho páteřní sítě, která nutně musí mít nejlepší připojení k Internetu ze všech jeho zákazníků.

Většina poskytovatelů připojení k Internetu dnes takovéto hostování nabízí,. a to dokonce v různých podobách 1:

  • web housing (též: server housing): jde o řešení, v rámci kterého zákazník umístí svůj vlastní server ke svému poskytovateli a zapojí jej do jeho sítě. Obsah tohoto serveru (příslušné WWW stránky a další) a příslušný hardware a software zde patří zákazníkovi, zatímco poskytovatel poskytuje pouze fyzické umístění a konektivitu. Správa (administrace) je zde řešena zákazníkem, a to jak pokud jde o aplikace poskytující příslušné služby (WWW stránky a vše co k nim patří), tak i pokud jde o systémovou správu serveru (péči o jeho operační systém atd.) a správu HW - pro eventuelní opravy HW má zákazník fyzický přístup do prostor poskytovatele připojení, zatímco softwarové zásahy jsou typicky řešeny na dálku.
  • web hosting (někdy též: server hosting) se od předchozí varianty "housingu" liší v tom, že "obsah" patří zákazníkovi, ale server patří poskytovateli připojení. Jde tedy o řešení, v rámci kterého příslušný server vlastní, konfiguruje a spravuje poskytovatel připojení (stará se o jeho technickou a systémovou správu), a zákazník pouze dodává obsah, tedy příslušné WWW stránky, eventuelně celé aplikace (například databázové), kterými je fungování těchto stránek podloženo. Efekt web hostingu je takový, že z pohledu uživatelů Internetu se WWW stránky zákazníka jeví být na samostatném WWW serveru (ve smyslu: se samostatnou IP adresu, a tudíž i se samostatným symbolickým doménovým jménem, například http://archiv.czech.net). V praxi to může být realizováno skutečně tak, jak se to uživatelům jeví, tj. umístěním na fyzicky samostatném serveru. Stále častější je ale virtualizace tohoto řešení, kdy je samostatný WWW server pouze předstírán, ale ve skutečnosti jsou příslušné stránky umístěny společně s jinými WWW stránkami na společně sdíleném (fyzickém) serveru. Například již citovaná adresa http://archiv.czech.net, s archivem článků autora tohoto textu, je ve skutečnosti adresou virtuálního WWW serveru a příslušné stránky jsou umístěny na sdíleném serveru s "generickou" adresou http://web.czech.net.
  • page hosting: obdobou web hostingu je takové řešení, při kterém zákazník umisťuje své WWW stránky na WWW server svého poskytovatele, ale tyto stránky se uživatelům Internetu nejeví jako umístěné na samostatném serveru (nýbrž a serveru sdíleném, společně s dalšími stránkami jiných zákazníků). Lze to ilustrovat na následujícím příkladu: archiv článků na adrese http://archiv.czech.net odpovídá řešení s web hostingem (přičemž není patrné, že jde o virtuální WWW server a ne o fyzicky samostatný WWW server). V případě page hostingu by stejný obsah byl dostupný nejspíše na adrese http://web.czech.net/archiv/, tedy v příslušném (pod)adresáři sdíleného WWW serveru. Nejčastěji se s takovýmto "page hostingem" lze setkat u poskytovatelů komutovaného připojení, kteří svým zákazníkům nabízí jako součást jejich připojení i určité místo na svém WWW serveru (např. 1 MB, často ale i více), a s automaticky vygenerovanou adresou: pokud se například zákazník zaregistroval s uživatelským jménem xyz, jde typicky o adresu http://www.provider.cz/~xyz/ (či http://www.provider.cz/xyz/ apod.).

Internetové služby

Různé formy hostingu jsou řešením, které umožňuje konkrétním subjektům poskytovat nejrůznější služby prostřednictvím Internetu. Škála těchto služeb je nesmírně široká a zahrnuje například různé informační služby (mj. vydávání různých časopisů v elektronické podobě, např. e-zinů), služby charakteru freemailu, či služby spadající do oblasti elektronického obchodu (on-line obchody), nebo doprovodné služby techničtějšího rázu (například služby tzv. certifikačních autorit, vydávajících certifikáty) apod. Cílem tohoto článku není zamýšlet se nad jejich možnými podobami - pro nás je zde relevantní spíše to, kdo a proč tyto služby provozuje.

Dnes tyto služby nabízí nejčastěji samostatné subjekty, "externí" k poskytovatelům připojení, přičemž poskytovatelé připojení zde poskytují především "hostingové" služby naznačené v předchozím odstavci (a tudíž také mají příjmy pouze za poskytování těchto služeb, a nikoli příjmy plynoucí z provozování samotných aplikací). Někteří poskytovatelé připojení, ve snaze rozšířit okruh svým aktivit a také příjmů, však mohou poskytovat některé z těchto služeb sami - u nás například jeden z poskytovatelů Internetu zdarma (WorldOnline) nabízí vlastní zpravodajství, a další poskytovatelé se spojují s provozovateli jiných služeb a své nabídky integrují do jednoho celku (například VOLny.cz takto spolupracuje se společností Globe a nabízí zpravodajství PRESS.CZ jako svou službu)

Nejčastěji ale jde o služby poskytované zdarma (resp. nikoli jako placené), ze kterých tak jejich poskytovatelé nezískávají žádné bezprostřední výnosy resp. příjmy. Proč je ale potom vůbec nabízí? Odpověď není až tak složitá. Takovéto služby mohou generovat určitý příjem z reklamy - ten ale nebývá pro poskytovatele příliš významný. Významnější je pro ně spíše efekt "nabalování" dalších zákazníků, díky kterému poskytovatel připojení zvyšuje svou tržní hodnotu (například pro budoucí odprodej části svých akcií, pro vstup strategického partnera či investora atd.).


1:zde uváděná terminologie není ještě zcela ustálena a v praxi se lze setkat i s jiným označením, či s jiným výkladem obsahu stejných termínů.