Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 1/94 v roce 1994
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a94/a401c120.php3

Ping

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč a kdy se do telefonu říká Haló! Nejčastěji se tak děje v okamžiku, kdy si nejsme jisti, zda nás účastník na druhé straně slyší - ať již po delším odmlčení, či na samotném začátku telefonního rozhovoru. Kouzelné slovíčko Haló je pak vlastně výzvou druhé straně, aby dala najevo svou připravenost ke komunikaci.

Také v počítačových sítích může nastat obdobná situace, kdy si jedna strana není jista tím, zda je s ní druhá strana připravena a schopna komunikovat. Možnost zakřičet podobné Haló! by se velmi hodila například v situaci, kdy potřebujeme navázat spojení s nějakým vzdáleným uzlem (ať již za účelem přenosu souborů, zřízení vzdálené terminálové relace či za jiným účelem), ale nemáme jistotu, zda dotyčný uzel je vůbec v provozu. Na rozdíl od neadresného zvolání Haló!, které je určeno komukoli na druhém konci telefonního spojení, bychom ale potřebovali spíše adresnou výzvu, určenou právě a pouze námi určenému uzlu.

Takováto možnost v mnoha počítačových sítích skutečně existuje. Je realizována tak, že z jednoho uzlu (ze kterého je vznášen dotaz) je vyslána zvláštní zpráva, která se snaží prorazit si cestu až k zadanému uzlu. Pokud se jí to podaří a příslušný uzel ji přijme, ihned ji zase vrátí zpět (jako jakousi "ozvěnu"). Když se pak tato zpráva úspěšně vrátí ke svému původnímu odesilateli, může si tento odvodit, že přenosové cesty až k dotyčnému vzdálenému uzlu jsou průchozí, a tento uzel reaguje na dění v síti (a je tudíž v provozu). Některé konkrétní implementace přitom měří dobu od odeslání zprávy do jejího přijetí, tak aby si uživatelé mohli z naměřených hodnot udělat vlastní úsudek o momentální propustnosti přenosových cest. Kromě toho je často možné vysílat "průzkumnou" zprávu s automatickým opakováním.

Zajímavé je pak i to, jak se právě naznačenému mechanismu říká. Zcela běžný je v sítích na bázi přenosových protokolů TCP/IP, kde se v této souvislosti používá termín ping.

Tento termín, který ne neprávem vzbuzuje asociace se stolním tenisem, je údajně zkratkou (od: Packet InterNet Groper, kde to grope znamená tápat, ohmatávat, hledat si cestu). Některé prameny dokonce uvádí, že tento termín byl převzat z žargonu obsluh ponorek, které takto označují puls na svém sonaru - tedy v podstatě zvukový signál, který se po odrazu od nějaké překážky vrátil zpět ke svému původnímu odesilateli.

"Počítačový" ping se používá nejčastěji jako sloveso: například "to ping a host" znamená otestovat výše naznačeným způsobem připravenost nějakého vzdáleného uzlu. Velmi často je ping současně i jménem příkazu, který přesně toto dělá.

No a jak termín ping vhodně přeložit do češtiny? Nevím. Zeptejte se raději někoho povolanějšího. Když si přitom nebudete jisti, zda vás vůbec vnímá, zkuste si na něj nejprve pinknout!