Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 3/94 v roce 1994
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a94/a403c120.php3

Junk

Také máte v poslední době dojem, že na vás reklama útočí na všech frontách současně? Jako by nebylo dost těch reklam v televizi, novinách, na pražských tramvajích, na billboardech a kdoví na čem ještě - dnes už se reklamní letáky strkají přímo do poštovních schránek, kameloti je rozdávají na ulicích, parkujícím autům je vkládají pod stěrače apod.

Každý má samozřejmě právo myslet si o reklamě své - já osobně mám často pocit, zvláště pak u televizních reklam, že jejich tvůrci poněkud zaspali dobu a předpokládají, že divák právě slezl ze stromu a teprve hledá nějaký zárodek vlastního rozumu.

Nicméně reklama je tu, a všichni se musíme naučit s ní žít: tomu, kdo jí chce naslouchat, nechť v tom nikdo nebrání. Na druhé straně ten, kdo jí naslouchat nechce, by k tomu neměl být nucen!

Ubránit se působení tradičních reklamních "technologií" není naštěstí nijak těžké: rozhlas či televizi můžete přepnout na jiný program nebo vypnout úplně, noviny či časopis otočit na jinou stránku nebo odložit, a na různé billboardy se nemusíte dívat (i když mnohdy je to přeci jen příjemnější pohled, než jaký skýtají oprýskané omítky).

Poněkud odlišná je situace v případě nejrůznějších reklamních materiálů, zasílaných poštou. Pokud si o ně sami napíšete nebo si je jinak vyžádáte, prosím. Ale co když vám náhle začnou poštou chodit záplavy nejrůznějších materiálů, o které jste nikoho nežádali, které jste si nijak neobjednávali či ani jinak vědomě neposkytli komukoli svou adresu za podobným účelem? Někomu to bude vyhovovat, a rád si počte. Někoho to nechá lhostejným, a nevyžádané materiály jednoduše zahodí. Někomu to přijde líto, když si spočítá, kolik peněz to muselo stát, a hlavně kolik stromů tomu padlo za oběť. Jiného to zase pořádně naštve, a ještě jiný se bude hned chtít soudit.

Pro nás je takovéto rozesílání nevyžádaných materiálů poštou poměrně nový jev, se kterým se setkáváme teprve v poslední době. Ve vyspělých zemích s tím ale už mají delší zkušenosti, a tak si také stačili vytvořit potřebnou terminologii. V angličtině se nevyžádaným materiálům říká junk, což v doslovném překladu znamená: hlouposti, brak, kýč, svinstvo, harampádí, veteš, staré krámy atd. Skutečnost, že jde vesměs o reklamní materiály, snad netřeba zdůrazňovat.

"Junk", doručovaný listovní poštou, je pak označován jako junk mail. Běžná poštovní forma však bohužel není jedinou formou rozesílání nevyžádaných reklamních materiálů - pro toho, kdo je obětí těchto praktik, je možná dokonce formou nejméně bolestnou. Listovní poštu totiž skutečně stačí jednoduše zahodit, přičemž veškeré náklady jdou jen na účet toho, kdo si to vymyslel.

Další formou je rozesílání nevyžádaných materiálů prostřednictvím faxů, neboli tzv. junk fax. Tady už vás to může stát nemalé peníze, protože faxový papír platíte vy! Ale pozor! Může se vám stát i to, že necháte faxový přístroj trvale zapnutý, on ve vaší nepřítomnosti přijme mnoho stránek všelijakých zbytečností, o které jste se nikomu neprosili, a přitom mu dojde papír. Další fax, který pro vás již bude skutečně důležitý, pak nepřijme vůbec. Co s tím? Například v některých státech USA existují zákony, které "junk fax" zakazují.

Přímo ideální živnou půdou pro rozesílání čehokoli v elektronické formě jsou pak počítačové sítě. Distribuce textových či binárních souborů je jednou z jejich základních služeb a je v nich tak jednoduchá a rychlá, že to nemohlo ujít pozornosti organizátorům nejrůznějších reklamních kampaní. A tak se zrodil junk e-mail. Jeho zastánci argumentují tím, že je "ekologicky čistý", a že nevyžádané materiály je možné jednoduše smazat. To je samozřejmě pravda. Toho, kdo platí za elektronickou poštu podle objemu přenesených dat, však asi bude zajímat něco úplně jiného. Kromě toho je i zde podobné nebezpečí, jako v případě fax-u: elektronické poštovní schránky mají vesměs omezenou velikost. Když se zaplní všelijakými zbytečnostmi, už se do nich nevejdou věci důležité ...

Ještě štěstí, že u nás nemají k elektronické poště přístup všelijaké ty investiční fondy. To by asi naše mladé a dosud málo rozvinuté počítačové sítě velmi brzy splakaly nad výdělkem - nejspíše by pod záplavou všech těch "junk-ů" zcela zatuhly. Nebo snad: zkoženěly?