Napsáno pro Lidové noviny, 15.5.2013, kde ale nebylo publikováno
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b13/b0515001.php3

Není virtuál jako virtuál

Tak moc jsme se těšili na příchod virtuálních operátorů na náš mobilní trh, až jsme málem zapomněli na to, že není virtuál jako virtuál. Tedy že jsou různé druhy virtuálů, a že se v mnoha aspektech liší. Vlastně že jich může existovat celá bohatá škála, odstupňovaná podle toho, jak daný subjekt funguje: co již "je jeho" a co ještě poskytuje jeho partner. Tedy spíše jeho hostitel, resp. hostitelský operátor, jak se označuje častěji. Protože virtuální operátor vděčí za svůj přívlastek "virtuální" právě tomu, že nemá svou vlastní síť, ale tváří se a funguje tak, jako kdyby ji měl. Ve skutečnosti ale využívá mobilní síť a další služby jiného operátora (hostitelského operátora). No a právě míra a rozsah, v jakém tak činí, je hlavním rozlišujícím kritériem na oné pomyslné škále virtuálních operátorů.

Na jednom konci této škály, řekněme "nejnižším", jsou takové subjekty, které samy žádné služby vlastně ani neposkytují. Tedy alespoň služby telekomunikačního charakteru. Zajišťují pouze marketing a prodej, protože pouze přeprodávají telekomunikační služby svého hostitele. Pokud tak činí pod vlastní značkou, jsou označováni jako značkoví přeprodejci (anglicky Branded Reseller). Příkladem může být již dříve spuštěný BLESKmobil, jehož hostitelským operátorem je Telefónica, a tento týden spuštěný MOBIL.CZ, jehož hostitelem je naopak T-Mobile.

To, že se jako první na našem trhu objevili právě dva značkoví přeprodejci, není asi náhodou. Protože spustit takto fungujícího virtuála je relativně nejjednodušší a také nejrychlejší. A schůdné i pro někoho, kdo vlastně ani nepochází z telekomunikační branže a nemá vybudované odpovídající zázemí, od billingu přes podporu uživatelů až po celou telekomunikační infrastrukturu. Zato potřebuje být "silný" v něčem úplně jiném: v oslovování potenciálních zákazníků. Přesněji v marketingu. Zde mají obě vydavatelství (Ringier a MAFRA), která stojí za oběma prvními virtuály, své silné pozice a s nimi spojené možnosti.

Na druhou stranu má model značkového přeprodejce i svá omezení a nevýhody jak pro zákazníka, tak i pro toho, kdo jej provozuje. Z pohledu provozovatele jde o to, že na celé škále virtuálních operátorů má nejméně prostoru na to, aby "byl vlastním pánem". Proto i jeho podíl na generovaných výnosech a ziscích je relativně nejmenší. Na druhou stranu se o spoustu věcí nemusí vůbec starat, protože je zajišťuje jeho hostitel. A i díky tomu může na trh vstoupit rychleji a snáze, než virtuální operátor stojící výše v celé pomyslné škále, než pouhý značkový přeprodejce. Protože ten si musí sám zajistit více služeb, a potřebným způsobem je skloubit se službami a infrastrukturou svého hostitele.

Z pohledu zákazníka je pak podstatné to, že značkový přeprodejce si obvykle troufne jen na předplacené služby, a to ještě s minimální variabilitou nabídky. Ostatně, jak BLESKmobil, tak i MOBIL.CZ, mají jen jednu jedinou předplacenou službu, s jedinou "sadou cen". A to oba úplně stejnou, pokud jde o hovorné, SMS a MMS zprávy. Vzájemně se tak liší pouze v mobilních datech. A i jinak se shodují například v tom, že se vůči zákazníkům chovají podobně jako nízkonákladoví přepravci: předpokládají, že se ve všem "obsloužíte sami". A pokud snad ne, za jejich servis si zaplatíte: 20 Kč za hovor.