Blýská se v telekomunikacích na lepší časy?

Aukce mobilních kmitočtů stále pokračuje, je to dobře nebo špatně? ČTÚ navrhnul konkrétní nápravná opatření na trhu s mobilní originaci. Evropská komise odložila snižování cen za terminaci,  přesto k 1.1.2013 zlevňuje terminace v mobilních sítích. V příštím roce čeká ČTÚ volba nového předsedy.

Konec kalendářního roku 2012 přinesl zajímavý souběh událostí, které by v novém roce 2013 mohly mít významný dopad na náš trh telekomunikací.

Tak třeba aukce mobilních kmitočtů: oproti předpokladu se výrazně protáhla a bude pokračovat i v roce 2013. Žádné další informace nejsou (a ani nemají být) dostupné, takže se můžeme jen domýšlet, co a jak se v aukci odehrává.

Zveřejněna byla analýza relevantního trhu č. 8 (s mobilní originaci), která konstatuje, že náš mobilní trh není dostatečně konkurenční, neb se na něm působí subjekty se společnou významnou tržní silou. A tak ČTÚ navrhuje nápravná opatření, která by mohla přivést na trh i plnohodnotnější virtuály s šancí na větší zásah do dění na trhu, něž jakou má BLESKmobil coby pouhý značkový přeprodejce.

Zajímavé je také snížení cen za terminaci od 1.1.2013: Evropská komise nejprve poněkud „nadsadila“, když vydala tiskovou zprávu, podle které zarazila našemu ČTÚ všechny navržené změny cen za terminaci. Pak se ale ukázalo, že se to týká jen terminace v pevné síti. A postěžovala si, jak jí náš ČTÚ odmítá poskytnout model, podle kterého nové ceny vypočítal.

A konečně: na konci prvního kvartálu 2013 končí funkční období stávajícího předsedy ČTÚ. Kdopak asi bude novým předsedou?

Jak dopadne a co přinese aukce?

Podle mého názoru už samotné pokračování aukce naznačuje tu podstatnou skutečnost, že opravdu „o něco jde“.  Že to nebyla jen selanka, ve které si stávající operátoři rozeberou tři příděly (párově po 10 MHz) v nejlukrativnějším pásmu 800 MHz za jejich vyvolávací cenu.

Dovolím si předpokládat, že pokračující souboj se odehrává právě o příděly v tomto pásmu, a že to je skutečně soutěž mezi čtyřmi zájemci o tři příděly. A jelikož tento souboj dosud neskončil, naznačuje to, že nově příchozí (PPF) to se svým zájmem myslí opravdu vážně, má na to také připravenu svou peněženku a je stávajícím operátorům důstojným soupeřem.

Co to ale znamená z pohledu zákazníků? Vyšší cena, dosažená v aukci, sice z větší části „zahučí“ do státní kasy, ale mohla by přinést i vyšší příspěvek do programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace (viz tento můj článek zde na Lupě), se kterým počítá vládní usnesení č. 370 z 23.5.2012. Dosavadní návrhy sice přímo nepočítaly s výší vkladu, odvozenou od výše ceny dosažené v aukci, ale to se ještě může změnit, samozřejmě jak k lepšímu, tak i k horšímu – protože konkrétní návrh má MPO předložit vládě do konce ledna 2013. Uvidíme, zda do té doby bude aukce u konce.

Samozřejmě operátoři, kteří za licence zaplatí vyšší cenu, budou chtít tuto svou investici náležitě zhodnotit. Bude ale vyšší cena za licence automaticky znamenat nižší investice do budování nových sítí?

To je samozřejmě otázkou. Podle mého názoru výše ceny v aukci až tak velký vliv mít nebude, protože operátoři budou chtít minimalizovat své náklady na budování sítí tak jako tak, bez ohledu na to, kolik dali za licence. Na druhé straně budou určitým způsobem tlačeni tzv. rozvojovými kritérii, které jim ukládají určité povinnosti. I když názory na jejich přísnost, či naopak benevolentnost, se určitě budou lišit podle toho, na které straně barikády stojí ten, kdo je posuzuje.

Osobně proto očekávám dopady spíše v podobě větší ochoty „jít do společných řešení“ mezi operátory, formou sdílení všeho, co se sdílet dá. Ostatně, Telefónica a T-Mobile si to už vyzkoušeli u svých 3G sítí a zatím nesignalizují, že by s tím měli nějaké zásadnější problémy.

V případě budování nového pokrytí v pásmu 800 MHz může být ke sdílení ještě jeden významný důvod. Soubor čtyř zájemců o tři příděly v tomto pásmu totiž nemusí dopadnout jen tak, že jeden odejde s prázdnou. Ve hře totiž nejsou 3 (párové) bloky po 10 MHz, ale 6 bloků po 5 MHz. Pro předpokládané nasazení LTE je sice více než vhodné mít blok alespoň 10 MHz, a právě proto se mluví o 3 přídělech – ale není to podmínka sine qua non, protože i LTE dokáže fungovat na 5 MHz, samozřejmě s adekvátně nižší celkovou kapacitou, resp. dosahovanou rychlostí.

Aukce tedy může dopadnout i tak, že dva zájemci získají bloky po 10 MHz, a dva získají bloky pouze po 5 MHz. A tito dva pak budou mít o důvod více snažit se nějak sloučit své dva „poloviční“ příděly do jednoho většího a sdílet je.

Značkových přeprodejců není většina, ale jen čtvrtina

Téma příchodu virtuálních operátorů a jejich dopadů na trh je už evergreenem všech předpovědí a výhledů. Proto si dovolím začít spíše malou retrospektivou: jeden virtuál, a to BLESKmobil, už k nám skutečně přišel. A hned se kolem něj strhla diskuse ohledně toho, zda je vůbec virtuálem, či nikoli.

Čas ale ukázal, že to nebyla ta hlavní otázka. Již jen proto, že pojem „virtuální operátor“ je tak vágní, že se pod něj schová snad úplně cokoli. I pouhý přeprodejce, ať již s vlastní značkou (jako  značkový předprodejce, Branded Reseller), nebo bez ní.

Zajímavější otázkou je to, o jaký druh virtuálního operátora v případě BLESKmobilu jde. Je to takový druh, který ve světě či alespoň Evropě převažuje, nebo je naopak minoritním druhem? Je to takový druh, jaký má šanci konečně „rozhýbat“ náš mobilní trh?

Na první z těchto otázek nedávno odpověděla sama Telefónica, která pod značkou BLESKmobil poskytuje své služby: nejprve, ve čtvrtek 13. prosince,  vydala tiskovou zprávu, podle které je forma značkového přeprodejce formou převažující:

BLESKmobil funguje na principu "branded reseller" – stejným způsobem poskytuje své služby většina virtuálních operátorů v Evropě: například Tesco Mobile na Slovensku, popřípadě Aldi Talk, Tchibo mobil nebo BILDmobile v Německu.

O pět dnů později ale Telefónica opravila své tvrzení, v tom smyslu že formou značkového přeprodejce nefunguje v Evropě většina virtuálních operátorů, ale pouze čtvrtina:

ve čtvrtek 13. prosince 2012 jsme vám rozeslali odkaz na infografiku shrnující modely fungování mobilních virtuálních operátorů (MVNO) v Evropě.

Bohužel jsme se dopustili omylu při zpracování podkladů ke spodnímu grafu, nazvanému Virtuální mobilní operátoři v Evropě. Na základě tohoto omylu jsme chybně interpretovali podíly jednotlivých typů virtuálních operátorů na evropských trzích, a to jak v infografice samé, tak i v doprovodném textu.

Za svůj omyl se Vám velmi omlouváme.

No, na jedné straně si dovolím kvitovat přiznání chyby a její nápravu. Na druhé straně je nepříjemné, že se takovému subjektu, jako je Telefónica, stane takováto chyba, v takto citlivém místě.

Přijdou plnohodnotnější virtuálové?

Ale pojďme dál, ke druhé otázce: je forma značkového přeprodejce to optimální, co je potřeba pro rozhýbání konkurence na našem trhu? Zvláště když sama Telefónica tuto formu nyní hodnotí jako „jednoduchou a rychlou“?

K objektivnímu hodnocení toho, čeho nový BLESKmobil dosáhl, by bylo třeba znát jeho provozní výsledky. Zejména kolik získal zákazníků. Bez nich lze hodnotit pouze subjektivně: z mého pohledu určitou skupinu zákazníků skutečně zaujal, a určitou reakci svých konkurentů  vyvolal (podrobněji zde) – ale byla to reakce spíše jen kosmetická: „aby se marketing nažral, ale výnosy zůstaly celé“. K nějakému zásadnějšímu dopadu na mobilní trh podle mého názoru nedošlo.

Zásadnější vliv na situaci na mobilním trhu očekávám až od virtuálů jiného druhu, než je „značkový přeprodejce“, který může soutěžit prakticky jen ve vtíravosti a intenzitě svého marketingu. Zapotřebí bude „plnohodnotnější“ virtuální operátor, který se „více zapojí“, a díky tomu bude mít větší prostor k vlastnímu rozhodování a působení, a tím i k efektivnější konkurenci. Jenže ho to také bude něco stát: bude muset investovat i do jiných věcí, než je marketing. Možností je řada, od vlastní podpory a správy zákazníků až po část vlastní infrastruktury.

V praxi půjde jak o ochotu k takovémuto investování, tak i o možnost. Ohledně ochoty si skutečně musíme ještě počkat. Ale pokud jde o možnost, zde už se delší dobu rýsují dvě významné příležitosti.

Jednou z nich je nová analýza relevantního  trhu č. 8 s mobilní originaci. Těsně před závěrem roku zveřejnil ČTÚ její podobu pro veřejnou diskusi, takže se lze podrobněji seznámit s celkovým závěrem: že trh není  dostatečně konkurenční, protože na něm   existují podniky se společnou významnou tržní silou. A hlavně s navrhovanými nápravnými opatřeními, které zahrnují povinnost umožnit jak přístup, tak i propojení, na základě zveřejněné referenční nabídky.

To by snad mělo umožnit vznik celé škály virtuálních operátorů, od čistých předprodejců až po nejvíce plnohodnotné, kteří chtějí investovat i do vlastní infrastruktury. Například do vlastních ústředen a páteřní sítě, a od hostitelského mobilního operátora nakupovat na velkoobchodní bázi jen služby jeho rádiové přístupové sítě. 

Na druhou stranu navrhovaná nápravná opatření zahrnují cenovou regulaci pouze na úrovni zákazu stlačování marží (margin squeeze), nikoli na úrovni direktivního stanovení (velkoobchodních) cen.

Druhou možností pro příchod virtuálů by pak měl být vstup nového hráče (PPF) na trh: jeho velkým handicapem bude nutnost nejprve „nabrat zákazníky“. Právě v tom mu virtuálové mohou výrazně pomoci, a proto není nijak překvapující, že PPF již dopředu signalizuje vstřícnost k virtuálním operátorům. Je ale otázkou, jakému druhu virtuálů otevře dveře do své sítě. Zda pouze těm na úrovni značkových přeprodejců, nebo i těm plnohodnotnější. To asi ukáže teprve čas.

Snižování cen za terminaci

K vývoji na mobilním trhu může přispět i další snižování cen za terminaci, ke kterému dochází k 1.1.2013: cena za zakončení jedné minuty v mobilní sítí klesá z dosavadních 55 haléřů za minutu na 41 haléřů, a od 1.7.2013 klesne dokonce na 27 haléřů.

Mobilní operátoři se tomuto snižování nejspíše znovu vysmějí, tak jak to činili dosud – pokud jde o  snižování svých koncových cen. Tvrdí totiž, že ceny za terminaci jejich koncové ceny již neovlivňují, a že místo toho jsou dány tím, co ještě zákazník snese a jaká je konkurence  na trhu.

Nicméně jednu formu konkurence pokles cen za terminaci zajímá velmi výrazně: všechny VOIP operátory, a s nimi vlastně všechny pevné operátory – protože pokles cen za terminaci zvýhodňuje hovory z pevné sítě do sítě mobilní. A oni toho mohou využít buďto ke snížení svého hovorného do mobilních sítí, nebo k většímu vlastnímu zisku.

Takže snad se kromě virtuálů bude dařit nejrůznějším dalším možnostem volání do mobilní sítě, včetně těch na bázi VOIP. Snad i jejich konkurenční tlak poroste a bude tlačit na mobilní operátory tak silně, aby museli reagovat.

Komise vs. ČTÚ

Mimochodem, když už jsme u onoho snižování cen za terminaci: možná jste postřehli, jak začátkem prosince měla Evropská komise pozastavit záměr ČTÚ snížit ceny za terminaci jak do pevných, tak do mobilních sítí. Tak se to objevilo i ve zprávičce zde na Lupě.

Pravdou je, že i z tiskové zprávy Komise to takto vyznívalo: že Komise odložila změny všech cen za terminaci. ČTÚ na to reagoval svou tiskovou zprávou, ve které uvádí, že veto ze strany Komise, i její výtky, se týkají jen terminace v pevných sítí, a nikoli v sítích mobilních. A následně Rada ČTÚ odsouhlasila již zmiňované snížení cen za terminaci – ale skutečně jen v mobilních sítích a nikoli v pevných sítích.

Pro vyjasnění tohoto rozporu stačí podívat se do samotného vyjádření Komise, které vyznívá skutečně odlišně od toho, co uvádí tisková zpráva Komise: opravdu hovoří jen o odkladu změny cen za terminaci v pevných sítích, které mají být nejméně dvakrát vyšší než je průměr EU.

Na druhou stranu je toto vyjádření docela poučným čtením, ve kterém si Komise nebere vůči našemu ČTÚ příliš servítky a kritizuje ho mj. i za to, že jí nechce poskytnout model, podle kterého ČTÚ dospěl k navrhovaným cenám za terminaci:

Komise konstatuje, že ČTÚ nemá v úmyslu oznámit podrobnosti svého nákladového modelu použitého jak pro výpočet sazeb za ukončení volání v pevném místě, tak za ukončení hlasového volání v mobilní síti s tím, že metodika sama nemá vliv na obchod mezi členskými státy.

Kdo bude novým předsedou ČTÚ?

Pokud jde o samotné ČTÚ, pak čtenářům Lupy asi není třeba podrobněji připomínat nedávné personální obměny členů rady (konkrétně volbu dvou nových členů, Ondřeje Malého a Jaromíra Nováka).

Co už ale asi stojí za připomenutí, je to, že na přelomu března a dubna 2013 končí funkční období stávajícího předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka, a bude tedy na pořadu dne volba nového předsedy. Toho podle §107/2 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích jmenuje vláda, na návrh ministra průmyslu a obchodu. A jelikož se musí jednat o někoho z členů Rady ČTÚ, je okruh možných kandidátů omezen na pět současných členů Rady. Koho byste tipovali?

Nicméně v květnu 2013 končí mandát dosavadní člence rady paní Fürstové. Pokud ji vláda nejmenuje do Rady znovu, přišel by místo ní někdo jiný a i on (či ona) by se mohl hned stát předsedou, resp. předsedkyní.

Ale co bude do té doby? Bude ještě fungovat současná vláda? Bude fungovat ve stávající podobě? Kdo bude v té době ministrem průmyslu a obchodu, na jehož návrh by vláda měla rozhodovat? Uvidíme.