Základní registry jsou využívány jen minimálně
Zatímco oficiálně jsou základní registry řádně a dostatečně připraveny, řada měst a obcí upozorňuje své občany na pravý opak. S tím korespondují i statistiky: referenční údaje by ze základních registrů mělo čerpat na 10 tisíc agendových informačních systémů. Zatím jich tak činí jen asi 40.
Základní registry byly spuštěny k 1.7.2012, přesně jak ukládal zákon. U něčeho tak gigantického a nesmírně komplikovaného, s tak dalekosáhlými dopady na fungování celé veřejné správy, však rozhodně nebylo a není možné předpokládat, že vše bude fungovat bez chybičky hned od samotného dne D. Včetně dopadů na způsob komunikace mezi veřejnou správou a občany, coby jejími klienty.
Připomeňme si, že ačkoli základní registry jsou „něčím v pozadí“, o čem by běžný občan nemusel mít ani tušení, přesto se ho jejich zprovoznění dotýká zcela zásadním způsobem. Mění totiž způsob, jakým s ním může veřejná správa jednat. Už po něm nesmí požadovat znovu a znovu ty samé údaje, které jí už jednou doložil (byť třeba jinému úředníkovi na jiném úřadu). Tento princip jde dokonce tak daleko, že když nově přijdete na úřad, ten by si měl vystačit s číslem vašeho občanského průkazu, a vše ostatní (třeba kde bydlíte i jak se jmenujete) by si měl zjistit sám, právě ze základních registrů. Což mimo jiné znamená změnu všech formulářů, kde už jako občan takovéto údaje o sobě (tzv. referenční údaje) vyplňovat nebudete.
Takto to samozřejmě bude moci vypadat až poté, co základní registry budou fungovat naplno a zcela bez problémů. Což u tak „hodně velké věci“ opravdu nejde očekávat ze dne na den. Alespoň podle mého názoru by tedy bylo na místě, aby i „oficiální propaganda“ o základních registrech hlásala něco ve smyslu: přicházíme s takto velkou věcí, která přináší takto velké změny. Ty ale budou přicházet postupně, až se nám podaří odstranit všechny nedodělky, vyléčit všechny dětské nemoci a celý složitý systém dostatečně vyladit. A tak vás prosíme o jistou shovívavost a strpení, než všechno bude fungovat tak, jak je to plánováno.
Nicméně tak to nedopadlo. Pokud se podíváte na oficiální zdroje k základním registrům (například na zprávu z tiskové konference MV ČR či zprávy o prvním dnu provozu), žádnou zmínku o případných „nedokonalostech“ zde nenajdete. Stejně tak zde není ani žádná zmínka o tom, že by se efekty mohly dostavovat postupně, s určitým časovým odstupem. Naopak, třeba v tomto článku si vnitro ještě přisazuje a veřejnosti říká, že výsledné efekty jsou dostupné již dnes:
V současnosti tedy postačí, když vaši identitu ověří na základě předloženého dokladu. Údaje uvedené v základních registrech, které legislativně označujeme jako „referenční“, jsou úřadu pro výkon konkrétní agendy dostupné prostřednictvím informačního systému základních registrů.
Města a obce se ozývají
Ty subjekty, které jsou v každodenním úředním styku s občany, jsou ale v trochu jiné pozici než vnitro: ony nesou bezprostřední dopady toho, že referenční údaje ze základních registrů pro ně ještě nemusí být reálně dostupné. A tak řada z nich považovala za potřebné ozvat se a upozornit občany, že věci nejsou tak růžové a plně funkční, jak je vnitro vykresluje. A současně požádat občany o shovívavost při jednání na úřadech, které ještě nebude moci fungovat „po novu“. Například město Rokycany to občanům popsalo takto:
Zavedení základních registrů nebude bez problémů, upozorňuje město
Základní registry jsou účinné od 1. 7. 2012. Jejich smyslem je sdílení informací mezi úředníky a tím ulehčení občanům při vyřizování jejich záležitostí. Občané by neměli zavedením základních registrů dokládat údaje, které si může veřejná správa získat ze základních registrů. Projekt základních registrů je však ze strany státu nepřipraven a řadu funkcionalit není možné od 1. července 2012 plně využít.
Žádáme proto občany, kteří si přicházejí vyřídit své záležitosti, aby si i po 1. červenci 2012 nosili doklady prokazující potřebné skutečnosti. Předejdou tak možným komplikacím při vyřizování svých záležitostí.
Podobně třeba město Plasy, či Praha 14. Ještě podrobněji rozvádí nepřipravenost základních registrů například města Hranice či Stod. Město Jičín pak poukazuje na přechodné ustanovení zákona (§63/1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech), podle kterého orgán veřejné moci nemusí pracovat s referenčními údaji ze základních registrů, pokud k nim nemá zaveden přístup. A tak Jičín konstatuje, že
Základní registry veřejné správy jsou spuštěny, náš úřad je ale zatím nemůže používat
Zmínky o tom, že ne všechno je připraveno a ještě nefunguje tak, jak by mělo, se dostaly i do některých masovějších médií. Například Deník informoval o tom, že město Brno nemůže přistupovat do základních registrů proto, že od Správy základních registrů ještě nedostalo nezbytný certifikát:
Například Brno nechalo kvůli spouštění registrů proškolit 1400 úředníků z magistrátu, jednotlivých městských částí i městské policie. Magistrát ale zatím od vnitra nedostal certifikát opravňující ke vstupu do registrů.
Zajímavá jsou také vyjádření některých dalších měst, jako například Hradce Králové či Chlumce nad Cidlinou. Naznačují totiž, že vnitro směrem k veřejnosti mluví jedním způsobem (že žádné problémy nejsou), ale směrem k městům a obcím hovoří přeci jen jinak. Ocitujme si například to, co píší na svém webu v Hradci Králové:
Projekt v současné době, tedy těsně před jeho spuštěním, provázejí určité technické nedostatky, a proto ke stanovenému datu, tedy k 1.7.2012 nebude možné celý systém plně využít. Na tuto skutečnost upozornil dopisem adresovaným všem primátorům měst a starostům obcí náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví Mgr. Ondřej Veselský. Ve svém dopise výslovně uvedl, že nebude možné, díky nenaplnění všemi iniciačními daty, spustit systém základních registrů se všemi plánovanými funkcionalitami. Zároveň upozornil i na to, že se spuštěním systému základních registrů do ostrého provozu je třeba počítat také s větším nárůstem zjištění chybovosti evidovaných dat, protože dosud neexistoval způsob, jak data obsažená v jednotlivých evidencích vzájemně porovnávat.
Informace, které už nejsou dostupné
Pravdou je, že určité informace o tom, že něco se přeci jen nestihlo, se svého času objevily i na oficiálním webu Správy základních registrů. Například v článku s názvem „Základní registry jsou již třetí den v provozu, a to velmi aktivním...“ byla následující pasáž:
Připravenost základních registrů.
Nedostatek času pro komplexní dokončení projektu se logicky promítl v tom, že ne všech 10 tis. agendových informačních systémů je připraveno a upraveno k 1. červenci 2012 pro komunikaci se systémem základních registrů. Přes veškerou snahu managementu projektu se nepodařilo v dostatečném předstihu zveřejnit veškerou technickou i procesní dokumentaci tak, aby všichni dodavatelé IT měli dostatek času na úpravu svých vlastních systémů. Na druhou stranu, jak ze strany systému základních registrů, tak ze strany „velkých“ agendových informačních systémů byla úprava pro komunikaci dokončena včas a tyto systémy již zahájily vzájemnou komunikaci.
Stejná pasáž se objevila i v jiném článku s názvem „Uvedení systému základních registru veřejné správy do ostrého provozu již 1. 7. 2012“, kde se navíc vyskytovala ještě následující pasáž:
Dílčím problémem je nedokončení naplnění Registru práv a povinností údaji o činnosti jednotlivých úřadů veřejné správy a z něho vyplývající riziko registrace všech agend a v rámci nich vykonávaných úředních činností. I když i zde se objevilo v médiích několik nepřesností. Není pravda, že registr je naplněn z 30% a že tato skutečnost zásadně ohrožuje přístup úředníků k údajům v základních registrech, a že tím bude po 1. červenci 2012 ohroženo vykonávání úřední činností nejen na ústřední státní správě, ale i na obcích a krajích. Aktuálně je ohlášeno 296 agend a z nich je již více než 250 registrováno. Zbývající agendy budou registrovány v nejbližších dnech.
Toto tvrzení (o tom, že zbývající agendy budou registrovány v nejbližších dnech) ale dosti zásadně kontrastuje s plánem samotné Správy základních registrů, který jsem popisoval zde na Lupě v samostatném článku (Základní registry: přichází krizové scénáře?): vyřešit problém s nedostatečným naplněním Registru práv a povinností skrze dočasné opatření (na 1 rok), v podobě zavedení tzv. obecné agendy. Ta by byla zaregistrována tak, aby ji vykonávaly všechny orgány veřejné moci, a z toho titulu měly přístup ke všem údajům v základních registrech, které by tato obecná agenda „zahrnovala“. To by znamenalo faktickou rezignaci na jeden z nejzákladnějších principů, na kterých základní registry stojí, a který je jeho hlavní pojistkou proti tendencím Velkého Bratra: že každý úředník má právo získat nějaká data pouze tehdy, pokud mu toto právo dává konkrétní zákon.
Zajímavá je ale ještě jiná věc: zatímco plán na zavedení obecné agendy je na webu Správy základních registrů stále dostupný (zde), oba výše zmiňované články (se zmínkami o problémech) jsem na stejném webu už hledal marně. Po určitou dobu je najdete ještě v cache paměti Google (zde a zde), nebo na následujících obrázcích. Jejich “digitální stopy“ ale najdete různě i po Internetu, s tím jak byly příslušné materiály průběžně citovány: podrobně například na webu města Hranice, ale také třeba v článku na webu ISVS.CZ.
Za sebe si dovolím vyjádřit názor, že takovéto “změny v dostupnosti“ již jednou vypublikovaných materiálů jsou hodně nešťastné, a v daném kontextu ještě o to více. Vyvolávají totiž podezření na nějakou manipulaci či snahu něco nepohodlného skrývat.
Co říkají statistiky?
Co Správa základních registrů začala na svém webu zveřejňovat, jsou detailní statistiky provozu základních registrů. Přesněji: počty transakcí mezi ISZR (Informačním systémem základních registrů) a jednotlivými AIS (Agendovými informačními systémy). I podle výše uvedeného citátu („že ne všech 10 tis. agendových informačních systémů je připraveno a upraveno k 1. červenci 2012 pro komunikaci se systémem základních registrů“) by se dalo očekávat, že tato statistika nebude mít plných 10 tisíc položek, odpovídajících všem 10 tisícům AIS, ale třeba jen několik tisíc.
Pokud se ale podíváme do popisovaných statistik, zjistíme, že počty skutečně komunikujících agendových informačních systémů (AISů) se nepohybují ani v tisících, ba dokonce ani ve stovkách – ale jen v desítkách. V pracovní dny kolem 40. Což jsou pouhá 4 promile z očekávaného počtu. To pak nějaké přetížení celého systému či jeho kolaps, jako v případě nového registru vozidel a jeho včerejší nedostupnosti, skutečně nehrozí.
Mimochodem, právě nový registr vozidel je příkladem agendového informačního systému, který by sice měl být napojen na základní registry a měl by od nich přebírat tzv. referenční údaje, ale zatím tak nečiní. Jak včera zaznělo od Správy základních registrů:
"Registr vozidel zatím údaje z centrální databáze nevyužívá, připojit by se měl až v příštích dnech. Jeho přístup do centrálních registrů byl již ale zřízen a otestován." řekl šéf Správy základních registrů Michal Pešek.
Do základních registrů přes CzechPoint a datové schránky
Jedním z „již komunikujících“ agendových informačních systémů (AISů) je i systém CzechPointů, který umožňuje přistupovat k základním registrům i těm úředníkům, kteří při své práci žádný agendový informační systém nepoužívají, nebo jejich AIS ještě není schopen se základními registry komunikovat. Pak mohou své dotazy do základních registrů pokládat skrze formuláře CzechPointu, a od něj také získávat odpovědi. V jaké míře tak činí, ukazuje následující statistika, pocházející přímo od centrály CzechPointu (pro CzechPoint@Office). Opět to rozhodně nejsou žádná horentní čísla (kumulativně za první tři dny řádného provozu).
Ještě nižší jsou počty výpisů ze základních registrů, které si na CzechPointech nechávali dělat občané. Jde celkem o 191 výpisů, podle následujícího obrázku, když za první den to podle tohoto zdroje bylo plných 108 výpisů.
K tomu všemu je vhodné ještě dodat, že kromě agendových informačních systémů (AISů) a CzechPointů má být možné přistupovat k základním registrům také pomocí datových schránek, jak je všude oficiálně inzerováno. Princip je obdobný jako u CzechPointů: svůj dotaz zadáte pomocí formuláře, který odešlete skrze datovou schránku. A pokud máte právo na odpověď (podle Registru práv a povinností, jehož řádné naplnění je „poněkud nejasné“), dostanete odpověď také do datové schránky.
Možnost přístupu k základních registrům z datových schránek by z logiky věci měla být dostupná od okamžiku jejich spuštění, tedy od 1.7.2012. Ještě minulý týden ale web Správy základních registrů informoval o tom, že se tak stane až po 10. červenci, viz následující obrázek.
Když se na stejné místo podíváte dnes, najdete zde informaci o dalším odkladu, tentokráte již na dobu po 30. červenci.