Stalo se: broadband rozpuštěný v mléce
Evropská unie chtěla v rámci svých protikrizových opatření věnovat 3,5 miliardy € na energetiku, 1 miliardu na venkovský broadband a 0,5 miliardy na zemědělské projekty. Pak si ale energetika urvala pro sebe celé 4 miliardy. O zbytek se na národní úrovni utká broadband a zemědělství. U nás už je ale rozhodnuto: zemědělství bere vše, broadband nedostane nic.
Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na dřívější informace o tom, jak Evropská unie chce dát svým členským zemím určité peníze na rozvoj broadbandu ve venkovských oblastech. Je to součást „Plánu evropské hospodářské obnovy“, v rámci kterého Unie rozděluje finanční prostředky, které jí v jistém smysly „zbyly“ – a skrze ně chce nějak kompenzovat vliv současné krize, či nastartovat procesy, které by pomohly krizi překonat.
Konkrétním výstupem měla být trojice protikrizových balíčků (v „objemech“ 70, 50 a 5 miliard €), s tím že podpora broadbandu je součástí nejmenšího z nich. A i v rámci tohoto balíčku bylo na broadband původně pamatováno jen jednou pětinou. Konkrétně částkou 1 miliardy € (z 5 mld. €). Nejvíce (3,5 miliardy) mělo jít na projekty v oblasti energetiky, zatímco a zbytek (0,5 miliardy) měl jít do zemědělství, na „řešení nových úkolů, na které upozornila kontrola stavu společné zemědělské politiky“, podrobněji.
Jenže pak se to „vyvinulo“ trochu jinak: energetická lobby během českého předsednictví zapracovala už na unijní úrovni, a pro energetiku „urvala“ ještě větší sousto: místo původně plánovaných 3,5 miliard skoro celé 4 miliardy € (přesně 3,980 mld. €). O zbytek, ve výši 1,02 miliardy €, se pak musí podělit zbývající dvě oblasti, tedy zemědělství a broadband.
Samozřejmě jde o částku 1,02 miliardy € pro celou Unii. Na Českou republiku by z ní měla připadnout jen „poměrná“ část, cca 800 milionů (již v přepočtu na Kč). Ale ani to rozhodně není málo.
Je to určitě dost na to, aby se i v ČR o tuto částku svedl určitý boj mezi zájmovými skupinami, reprezentujícími zájmy zemědělství, resp. zájmy broadbandu. A jelikož – alespoň podle mého názoru – u nás zájmy broadbandu (v rámci veřejného sektoru) nikdo nehájí, svedlo zemědělství boj o peníze s resortem vnitra. Ten chtěl využít unijní prostředky pro potřeby eGovernmentu, konkrétně pro připojování malých obcí, které stát nutí stále více komunikovat po Internetu (například již jen kvůli datovým schránkám).
Z titulku a perexu tohoto článku už ale víte, jak to nakonec dopadlo: naše zemědělská lobby nakonec převálcovala egovernmentovou lobby a celé lukrativní sousto, mezitím pokřtěné na „Barrosův balíček“, si nechá jen pro sebe: z unijních peněz nebude na venkovský broadband použito nic.
Jak informují dnešní Lidové noviny, a jak včera v České televizi potvrdil úřadující ministr zemědělství Jakub Šebesta, peníze půjdou na řešení jiných problémů, které naše zemědělství má: na modernizaci zemědělských a potravinářských podniků. Místo rychlého připojení se tak budou například opravovat střechy kravínů nebo zavádět nové technologie do potravinářství.
teď bych chtěl vyslat pozitivní zprávu zemědělcům:
celý Barrosův balíček … půjde do zemědělství
Co bylo cílem v oblasti broadbandu?
Než se dostaneme k detailům, zastavme se ještě u původního záměru a u představ o jeho realizaci. Unie měla vcelku rozumný záměr: penězi podpořit dostupnost broadbandu v méně osídlených (venkovských) oblastech, kde se běžným komerčním providerů nevyplatí vytvářet dostatečné pokrytí. Zde skutečně je určitý problém, protože dostupnost broadbandu ve venkovských oblastech je významně nižší než v městských aglomeracích.
Pro Českou republiku vypadá dostupnost broadbandu pro různé typy lokalit následovně, podle unijních zdrojů:
- 98% v městech
- 85% v příměstských oblastech
- 75% ve venkovských oblastech
Potřeba „něco s tím udělat“ a posílit dostupnost broadbandu na venkově byla akcentována i v původním Plánu evropské hospodářské obnovy:
K potvrzení evropského prvenství v pevných a bezdrátových komunikacích a ke zrychlení vývoje služeb s vysokou přidanou hodnotou by Komise a členské státy měly spolupracovat se zúčastněnými subjekty na vytvoření strategie pro vysokorychlostní Internet, aby se zrychlilo zkvalitňování a rozšiřování sítí. Strategie bude podporována z veřejných prostředků a jejím cílem bude poskytnout přístup k širokopásmovému Internetu i v oblastech s nízkou obslužností a vysokými náklady, kde trh řádně nefunguje.
Cílem by mělo být dosažení 100% pokrytí vysokorychlostním Internetem do roku 2010.
Později byla upřesněna ještě jedna důležitá věc: že peníze na broadband budou poskytovány skrze „zemědělské“ kanály. Rozhodla o tom sama Komise, v lednu letošního roku – v době, kdy ještě platila původní představa o rozdělení peněz na broadband (1 miliarda €) a na zemědělské projekty (0,5 miliardy €):
pokud jde o širokopásmové připojení, Komise navrhuje vyhradit 1 miliardu EUR na rozšíření a modernizaci vysokorychlostního připojení k internetu ve venkovských komunitách. Tato částka bude poskytnuta prostřednictvím stávajícího fondu EU pro rozvoj venkova k zaplnění „bílých míst“ na evropské mapě širokopásmového pokrytí (30% obyvatel venkovských oblastí, kteří nemají přístup k širokopásmovému připojení)
Energetika si ukusuje stále více
V průběhu března se ale objevily první signály o změnách v rámci celého 5 miliardového balíčku, a to právě směrem k posílení energetických projektů. Nejspíše to souviselo i s plynovou krizí počátkem letošního kalendářního roku, která přidala celému energetickému sektoru na jeho „vyjednávací“ síle. Vidět je to i na jedné z dílčích změn, která se týkala i České republiky: na náš projekt na rozšíření podzemních zásobníků plynu nám EU přidala 10 milionů € (když plánovanou částku zvýšila z 25 milionů € na 35 milionů €).
Ještě počátkem března vypadala situace tak, že na energetické projekty mělo místo původních 3,5 miliardy € jít již 3,75 miliardy €. S tím, že kráceny by byly zemědělské projekty (z 0,5 miliardy na 0,25 mld. €), zatímco miliarda na broadband měla zůstat beze změny (podrobněji).
Ovšem již 11. března 2009 vypadala situace zase jinak, protože energetická lobby „postoupila“ dále: české předsednictví, s odvoláním na výsledky jednání COREPER-u ze 4. března, přichází s kompromisním návrhem, v rámci kterého by energetika dostala ještě více: 3,9 miliardy €. S tím, že broadband a zemědělské projekty byly sloučeny do jednoho balíku, který měl dostat zbytek do 5 miliard: tedy 1,1 miliardy €.
Konečně po jednání Rady ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 16. a 17. března 2009 bylo všechno ještě trochu jinak: energetika urvala ještě o něco více, a na broadband a zemědělské projekty zůstalo adekvátně méně: jen 1,02 miliardy € (pro všechny členské země). Z toho 600 milionů ještě v roce 2009, zbytek v roce následujícím. Podrobnosti v tomto materiálu.
Politici se slétají na miliony
Z původně zamýšlené 1 miliardy € jen pro broadband se tak s postupem času stalo 1,02 miliardy – ale již společně se zemědělskými projekty. Naštěstí tato částka již dále neklesala, a tak mohly začít přípravy na „porcování“ příslušných národních částí. Na Českou republiku by mělo připadnout cca 860 milionů, již v přepočtu na české koruny.
V této souvislosti je ale třeba zmínit ještě jedno důležité rozhodnutí, přijaté Radou ministrů pro všeobecné záležitosti již v březnu: že jednotlivé členské země si mohou samy rozhodnout o tom, jakým způsobem rozdělí příslušnou „národní“ částku mezi obě oblasti, pro které je určena. Tedy mezi broadband a zemědělské projekty.
A tak již koncem března, v návaznosti na rozhodnutí Rady, začal na národní úrovni „přípravný boj“ politiků o unijní peníze. U nás se mediálně utkali hlavně exministři zemědělství Petr Gandalovič a vnitra Ivan Langer. Ještě ale nemluvili o tom, že by jejich resorty chtěly „spolknout“ úplně všechno: hovořili o dělení, ze kterého samozřejmě chtěli získat pro svůj resort co nejvíce. Resort zemědělství na své nové projekty a resort vnitra na připojování malých obcí (do 500 obyvatel), pro potřeby egovernmentu. Psal jsem o tom podrobněji i zde na Lupě, v článku příznačně nazvaném „Stalo se: politici si brousí zuby na miliardu pro broadband.
Dalším, kdo se o peníze na broadband veřejně přihlásil, byl i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ten navíc, jako zřejmě jediný, zmínil také potřebu připravit vhodnou strategii rozvoje broadbandu, která je podmínkou pro čerpání peněz:
V současné době považujeme za důležité urychlení dostupnosti širokopásmového Internetu a s tím související efektivní využití fondů, které na tento celoevropský cíl alokuje Evropská komise. Z tohoto důvodu je klíčovým úkolem urychlené zpracování jasné národní strategie rozvoje broadbandu, která bude čitelně a stručně charakterizovat národní potřeby ve vazbě na cíle Evropské unie.
Národní strategie rozvoje broadbandu by měla umožnit co nejdříve specifikovat či redefinovat konkrétní projekty jak na centrální, tak na krajské úrovni, které by efektivně využily disponibilní evropské zdroje.
K tomu je dlužno dodat, že uvedená slova zazněla na konferenci ISSS 2009 (Internet ve státní správě a samosprávě). Od té doby jsem žádnou další „broadbandovou“ aktivitu od ČSSD nezaznamenal. Ba dokonce ani ohledně stranické koncepce s názvem „Deset priorit rozvoje informační společnosti v ČR do roku 2012“ , která byla představena právě a pouze na uvedené konferenci (a od té doby je kolem ní příslovečné ticho po pěšince).
Když už je řeč o potenciálních zájemcích o peníze na broadband, asi je vhodné zmínit i resort průmyslu a obchodu. Právě on totiž má oblast broadbandu v ČR na starosti. Ale i vzhledem k názorům (dnes již ex)ministra Římana se asi nelze moc divit tomu, že tento resort se o dělení unijních prostředků nijak viditelněji nehlásil. Alespoň já jsem žádnou jeho aktivitu v tomto ohledu nezaznamenal. A tak vlastně vše zbylo na resortech vnitra a zemědělství.
Jak to dopadlo?
Od konce března téměř žádné signály o vzájemném souboji mezi resorty vnitra a zemědělství nepřicházely. Teprve v nedávných dnech jsem zaznamenal zcela neoficiální informace o tom, že „moci“ se měl chopit resort vnitra a že to bude právě on, kdo bude o rozdělení prostředků rozhodovat (ne-li rovnou „brát vše“). Představou, že by to mělo dopadnout jinak, byl překvapen i náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, kterého citují Lidové noviny:
Náměstek pro informatiku Zdeněk Zajíček naopak počítal s tím, že na rychlý internet půjde celá částka, kterou z Evropské unie Česko dostalo. „To je pro mne velké překvapení, kdyby internet nebyl minimálně prioritou. Naposledy, když jsme se o tom bavili, měla jít celá alokace na broadband,“ řekl LN Zajíček.
Nakonec to tedy skutečně dopadlo jinak. Tím, kdo má navrch a kdo „bere vše“, není vnitro ale resort zemědělství. Na jaké úrovni, kdy a jak přesně se o tom rozhodlo, mi zůstalo utajeno. Ale že tomu tak je, potvrdil ve včerejším televizním pořadu Otázky Václava Moravce úřadující ministr zemědělství Jakub Šebesta (který popisovaný balíček peněz označuje jako tzv. Barrosův balíček):
Tady, jak hovořil kolega, Barrosův balíček: teď bych chtěl vyslat pozitivní zprávu zemědělcům. Došlo k rozhodnutí před pár dny, že celý ten Barrosův balíček, jedná se asi o 860 milionů, plus kofinancování asi 1 miliarda a něco, půjde do zemědělství. To znamená že stoprocentně jsme ho dali do té flexibilní polohy, obhájili jsme to, že to nepůjde na podporu Internetu na ty malé vesnice, protože v současné době si myslím že tam máme ten dostupný signál. A ještě by s tím byly složitosti. Takže půjde to do toho zemědělství. Velká část půjde i do toho mléčného sektoru.
Jen si nejsem jistý, zda je to pro zemědělce skutečně pozitivní zpráva: možná jim to nějak pomůže řešit část jejich aktuálních problémů, kvůli kterým chtějí právě dnes organizovat svůj protest. Asi ne všechny problémy, když přesto protestují - formou blokování důležitých dopravních tepen a bez ohledu na problémy, způsobené záplavami. Jenže právě broadband by jim mohl pomoci do budoucna, zvýšením jejich konkurenceschopnosti a produktivity, tak aby se záhy nepotřebovali – ještě hlasitěji – dožadovat dalších a dalších dočasných záplat. Nebo je to naivní představa?