Stalo se: od síťové neutrality k síťové diskriminaci?
Práce na novém evropském regulačním rámci elektronických komunikací („telekomunikačním balíčku“) v současné době vrcholí. Jedním ze stále sporných bodů je přitom i míra, v jaké mohou provozovatelé sítí omezovat různé druhy provozu a služeb. Bude vše vyřešeno ve prospěch síťové neutrality, nebo naopak síťové diskriminace? Bude blokování Skype na iPhonu výjimkou, nebo pravidlem?
Přesně před 14 dny jsem zde na Lupě psal o případu nového klienta služby Skype pro dnes tolik populární platformu iPhone. Pro připomenutí toho, oč v něm šlo: právě na tomto příkladu se názorně ukázalo, že provozovatelé sítí (operátoři) mají tendenci prosazovat určitá omezení toho, co a jak mohou jejich zákazníci v jejich síti dělat – jaké služby a aplikace smí používat, a jaké druhy provozu mohou generovat.
Spíše mezi řádky se přitom ukázalo, že řada mobilních operátorů ve světě již dnes blokuje některé druhy provozu, nejčastěji VOIP-ového. V rovině spekulací, byť asi dost pravděpodobných, zůstal i konkrétní důvod pro „ořezání“ schopností nového Skype klienta pro iPHone, který v betaverzi uměl telefonovat (přenášet svá data) i přes mobilní síť, zatímco ostrá verze je omezena jen na telefonování přes Wi-Fi: výhradní distributor iPhonů v USA, tamní AT&T, se k prosazení tohoto omezení nepřihlásil.
A tak pouze Deutsche Telekom si v zájmu svého dceřiného (německého) T-Mobile troufnul přijít s otevřeným varováním: v našich smlouvách se zákazníky je VOIP již delší dobu (prý dva roky) zakázán, a používání nového SKype klienta pro iPhone tak může vést k vypovězení smlouvy.
Proč o ale o tom všem píšu znovu? Proto, že stejný obecný problém se řeší i v rámci „finišujících prací“ na přípravě nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací („telekomunikačního balíčku“), a rezonoval také celým jednáním semináře, který se k tomuto novému rámci konal minulý čtvrtek v Praze.
Stručně řečeno jde o hledání vhodné polohy mezi dvěma „krajními“ přístupy:
- síťovou neutralitou (net neutrality), která předpokládá, že sítě přenáší všechny druhy provozu a ke všem se chovají stejně („neutrálně“). Tedy žádnému nedávají přednost, ani s ním nenakládají odlišně od jiných druhů provozu. A už vůbec žádný druh provozu nezakazují ani neomezují.
- „síťovou diskriminací“ (net discrimination), která předpokládá že provozovatel sítě má právo rozlišovat: smí rozhodovat o tom, které druhy provozu (a tudíž i služeb) mohou být přenášeny (resp. využívány) v jeho síti, včetně zavádění různých omezení a zákazů.
Pohled operátora: T-Mobile
Asi nikoli náhodou prezentoval na čtvrtečním semináři postoj mobilního operátora ředitel českého T-Mobile Roland Mahler. Věnoval se primárně otázkám investic do infrastruktury, a zde mj. konstatoval, že Evropa dosti zaostává za USA a dalšími vyspělými zeměmi světa v budování optických přístupových sítí. Příčinu vidí v menších investicích do budování těchto sítí, které jsou v Evropě jen na úrovni cca dvou třetin toho, co v USA. Potřebnou výši investic na „dohnání“ světa odhadl na 300 miliard €.
Současně ale pan Mahler poukázal na vliv nového regulačního rámce, který podle něj není vstřícný k takovýmto investicím, a naopak snižuje ochotu a motivaci operátorů k jejich realizaci. Jednak kvůli „matoucím signálům“, které ohledně podmínek k investicím přichází v současné době, kdy se celý nový regulační rámec stále ještě formuje. Hlavně ale kvůli nejisté návratnosti investic, když nový rámec a staronoví hráči, včetně Evropské komise, hodlají v té či oné míře promlouvat do toho, co a jak operátoři smějí se svými investicemi dělat a co nikoli.
Telekomunikační sektor je prý na investice připraven, i přes současnou krizi. Ale k jejich uskutečnění nezbytně potřebuje spolehlivý („reliable“) regulační režim, který by vycházel vstříc návratnosti investic, místo toho aby ji ohrožoval. A jako příklad toho, co ohrožuje stávající i budoucí služby mobilních sítí (a v důsledku toho i návratnost investice), uvedl pan Mahler „výrazné omezení“ správy sítí (network management-u), ke kterému se prý EU chystá.
Ze své pozice (šéfa mobilního operátora) přitom vidí určitou míru network managementu jako nezbytnou, a to pro správné fungování sítě a zajištění kvality jejích služeb. V souvislosti s tím zmínil i problematiku VOIP, která by prý (bez network managementu) mohla mít degradující vliv na hlasové i další služby.
Jaký network management? A k čemu?
K požadavkům na „network management“ (správu sítě) si dovolím dodat, že právě ten je nyní předmětem diskusí a jednání v rámci finišujících prací na celém novém regulačním rámci (samozřejmě spolu s dalšími tématy). Jenže, a i to je určitě zajímavý moment: ve skutečnosti zde nejde o celý network management, alias správu sítě, zahrnující snad vše co se týká chodu a provozu sítě.
Tím, oč zde jde, je mnohem specifičtější „management“, a to „traffic management“. Tedy možnost ovlivňovat, resp. přímo řídit provoz v dané síti, ve smyslu řízení datového toku, procházejícího skrze danou síť, a podpory kvality služeb (QoS, Quality of Service). Konkrétně pak jde třeba to, zda určitý druh provozu smí být blokován, nebo jen mít jinou prioritu než jiný, či být jinak zpoplatněn apod. – a také za jakých podmínek.
Například zda jde o podmínky technické, skutečně související s charakterem a požadavky různých druhů provozu, nebo zda jde spíše o záležitosti „konkurenční“, resp. zajišťující ochranu vlastního obchodního modelu. Třeba právě u VOIP služeb je totiž ihned zřejmé, co by jejich běžná dostupnost a bezproblémové fungování znamenalo: mobilní operátoři by ztratili monopol na poskytování hlasových služeb ve své mobilní síti, a možnost poskytovat je by se naopak otevřela dalším a dalším subjektům. Mobilní operátoři by se tak dostali do úplně jiné pozice, než v jaké jsou dnes – a ta by pro ně byla mnohem méně výhodná. No a jelikož právě hlasové služby jsou stále hlavním zdrojem jejich výnosů, nelze se divit tomu, že se cítí ohroženi. O jejich investicích ( a jejich návratnosti) ani nemluvě.
Konkrétní příklady pozměňovacích návrhů
Zdůrazněme si ale, že jde o záležitost, která teprve krystalizuje a ještě zdaleka není uzavřena. Na stole je totiž celá řada pozměňovacích návrhů k dosavadní podobě nového rámce, určených pro druhé čtení europarlamentu. A některé z nich „jdou na ruku“ operátorům a umožňovaly by jim provádět prakticky libovolný traffic management, zatímco jiné návrhy míří přesně opačným směrem a snaží se chránit uživatele před tím, aby jim operátor mohl skrze traffic management diktovat, co a jak mohou používat a co nikoli. Jinými slovy: některé konkrétní návrhy posilují síťovou neutralitu, jiné zase síťovou diskriminaci.
Jako příklad si ukažme několik takových návrhů. Nejprve dva z těch, které by umožnily síťovou diskriminaci:
Pro nápravu neodůvodněné degradace služeb a omezení či zpomalování provozu v síti členské státy zajistí, aby národní regulační úřady měly možnost nařídit provozovatelům veřejných komunikačních sítí požadavky na minimální kvalitu služeb (zdroj).
Dostatečně konkurenční trh by měl zajistit, že uživatelé budou dostávat takovou kvalitu služeb jakou požadují. V konkrétních případech však může být nezbytné zajistit, aby veřejné komunikační sítě dodržovaly minimální úrovně kvality služeb, a tím řešily neodůvodněnou degradaci služeb, omezení využitelnosti a zpomalování provozu (zdroj).
A nyní i dva z těch, které naopak bojují proti síťové diskriminaci, prosazováním síťové neutrality:
Strategie traffic managementu tvoří pravidla a postupy, které provozovatel sítě aplikuje ke zvládnutí toku dat skrze jeho síť (tj. správa kapacit). Použitá řešení však mohou být využita i pro prioritizaci, blokování či filtrování provozu podle předem definovaných kritérií. Takovéto strategie musí být podloženy skutečnými technickými důvody, například potřebou dočasně reagovat na akutní zahlcení sítě či na ohrožení bezpečnosti sítě nebo jejích uživatelů. Strategie traffic managementu by měly být neutrální vzhledem k obsahu a aplikacím a nesmí vést k tomu, aby se uživatel nemohl dostat k obsahu, službám a aplikacím. Operátoři by ve všech případech měli respektovat základní práva a svobody uživatelů (zdroj).
Uživatelé Internetu mají právo na takové připojení k Internetu, které jim umožní odesílat i přijímat obsah podle jejich vlastní volby, používat služby a aplikace podle jejich vlastní volby, a připojovat hardware a používat software podle své volby, pokud nepoškozuje síť. Uživatelé Internetu mají nárok na připojení bez diskriminace založené na typu aplikace, služby či obsahu, nebo založené na adrese příjemce či odesilatele (zdroj).
Co vyplynulo z pražského semináře?
Na pražském semináři samozřejmě nevystupoval jen již zmiňovaný šéf českého T-Mobile. Byla zde řada dalších lidí, mj. včetně parlamentního zpravodaje k novému regulačnímu rámci (ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele europarlamentu), poslance Malcolma Harboura. A právě jeho vystoupení naznačilo, jak by asi mohl souboj mezi síťovou neutralitou a síťovou diskriminací nakonec dopadnout.
Na adresu síťové neutrality přímo řekl, že ji považuje za značně zveličenou záležitost. A k tématu traffic managementu dal najevo, že není proti jeho aplikování – za podmínky, že uživatel bude informován o tom, jaká omezení a zákazy pro něj operátor chystá. Jinými slovy se postavil za přístup, který počítá s tím, že celý problém se vyřeší konkurencí na trhu: že když operátoři budou pravdivě a otevřeně informovat o tom, jaké restrikce a omezení používají, zákazník si bude moci sám vybrat takového poskytovatele, který mu bude vyhovovat.
Možnost, že všichni operátoři zavedou víceméně stejné restrikce, a zákazník tak nebude mít na výběr, pan Harbour sám nezmínil. Nicméně v diskusi pak z více úst zaznělo, že to je naopak pravděpodobné. Třeba že zákaz VOIP služeb v mobilní síti (po vzoru německého T-Mobile) nebude výjimkou, ale spíše pravidlem.
Jak to dopadne?
Rád bych znovu zdůraznil, že zatím není nic rozhodnuto a jednání stále probíhají. Navíc nejen po linii příprav nového regulačního rámce, ale i "mimo ně": dosluhující evropská komisařka Viviane Redingová se už nechala slyšet, že zakročí proti operátorům, kteří zneužívají svého postavení na trhu k blokování nových inovativních služeb. A německý Handelsblatt pak informoval o tom, že EU už prý připravila návrh unijního nařízení, které by otevřelo cestu pro VOIP služby na smartphonech.
Ale zpět k novému regulačnímu rámci: na jednacím stole není zdaleka jen právě popisovaný problém se síťovou neutralitou vs. síťovou diskriminací, a konsensus mezi zúčastněnými stranami (za nezanedbatelného vlivu různých lobbyistů) se stále hledá i u řady dalších významných oblastí. Mimo jiné i u možnosti násilného odpojování uživatelů od Internetu, alias francouzské „digitální gilotiny“ (popisované například zde či zde na Lupě).
Mimochodem, hlavní pojistkou proti „francouzské gilotině“ měl být pozměňovací návrh číslo 138, zakotvující že:
[členské státy …] uplatňují zásadu, že (…) základní práva a svobody koncových uživatelů nesmí být omezena bez předchozího rozhodnutí soudního orgánu, s výjimkou případu, kdy je ohrožena veřejná bezpečnost a kdy rozhodnutí soudního orgánu může být následné.
Radě EU (a v ní hlavně Francii) se toto konkrétní ustanovení nelíbí a chce jej stáhnout, zatímco europoslanci na něm naopak trvají. Na stole se však objevila už i modifikace, která jeho smysl mění na první pohled jen kosmeticky – ale fakticky jej obrací úplně naruby, ve prospěch toho, co a jak si představuje Francie. Místo „rozhodnutí soudního orgánu“ totiž hovoří jen o „rozhodnutí kompetentního orgánu“. A tudy už vede cesta k tomu, aby „kompetentním orgánem“ mohl být prohlášen prakticky kdokoli. Třeba právě ve Francii tamní nově vytvořený úřad HADOPI (Haute autorité pour la diffusion des œuvres et la protection des droits sur Internet, neboli „Vysoký úřad pro šíření děl a ochrany práv na Internetu“).
Nicméně vzhledem k času, který ještě zbývá – do druhého čtení v europarlamentu, ale i do nových voleb do tohoto orgánu, stejně jako do samotné Komise – je určitě zajímavou otázkou, zda se všechny dosud nedořešené otázky podaří včas dořešit, tak aby k nim byl potřebný konsensus. Tedy zda se práce na celém novém regulačním rámci elektronických komunikací (telekomunikačním balíčku) vůbec stihnou dokončit. Tato eventualita mi v tuto chvíli (i po absolvování pražského semináře minulý týden) nepřijde zase až tak nemožná.