Stalo se: SMSka v roamingu nejvýše za 3,50 Kč
Krize dolehla už i na naše mobilní operátory, když jejich výnosy za poslední čtvrtletí poprvé klesly. A to se jim europoslanci chystají ještě dále přiškrtit některé zdroje jejich výnosů. Například v roamingu je chtějí přinutit účtovat po sekundách již od první sekundy. Výrazně snížena by skrze regulaci měla být také cena dat v roamingu, a klesnout by měly i ceny roamingových SMS.
V dnešním vydání seriálu Stalo se bych se rád věnoval dvěma oblastem, které spolu úzce souvisí a týkají se mobilních operátorů. První je jejich celkové hospodaření a vývoj našeho mobilního trhu za loňský rok, a druhým vývoj v Evropském parlamentu, kde se europoslanci chystají dále zregulovat byznys mobilních operátorů. A jsou přitom ještě radikálnější, než již tak dost radikální komisařka Viviane Redingová, která si už dříve prosadila regulaci hlasu v roamingu.
Jak se vyvíjí mobilní byznys?
K zamyšlení nad vývojem mobilního trhu mne přiměla jiná událost minulého týdne: to, jak Český statistický úřad prezentoval vývoj HDP v ČR za celý loňský rok – a v relativním pohledu, tj. počítáno mezi jednotlivými čtvrtletími, došlo v posledním loňském kvartále po dlouhé době zase k poklesu. Asi netřeba moc rozvádět, čím že to je způsobené.
HDP | 1Q 2008 | 2Q 2008 | 3Q 2008 | 4Q 2008 |
---|---|---|---|---|
k předchozímu čtvrtletí | +0,6 | +0,7 | +0,3 | -0,9 |
To mne inspirovalo k obdobnému srovnání celkových výnosů našich mobilních největších operátorů. Bohužel s vynecháním Vodafone, který své výnosy za ČR nezveřejňuje (a nedělá to ani jeho mateřský koncern, který publikuje jen sumární data za celou oblast střední a východní Evropy). V případě Telefóniky O2 CR jde samozřejmě jen o výnosy, které ona sama uvádí jako celkové výnosy jejího mobilního segmentu.
A jak že vše vychází? Vidět je to na následujícím obrázku, který ukazuje (celkové) výnosy T-Mobile a O2 vždy za jednotlivá čtvrtletí, počínaje rokem 2005. Z něj je ihned patrné, že poslední (čtvrtý) kvartál v roce býval (co do výnosů) vždy úspěšnější než ostatní kvartály.
Nejmarkantnější je to u T-Mobile, kde křivka spojující kvartální výnosy má jasné a zřetelné extrémy vždy ve čtvrtých kvartálech. V případě O2 byl 4Q 2007 poněkud „slabší“, ale stále vyšší než předchozí kvartál. Nicméně v letošním roce je situace přeci jen jiná: výše výnosů „kulminovala“ již ve třetím kvartále (3Q 2008), zatímco výnosy za poslední kvartál (4Q 2008) byly nižší - a křivka zde ukazuje pokles (viz zvýraznění).
Přepočítáno na procenta to u O2 vychází na pokles o 1,8%, a u T-Mobile dokonce o 3,2%. To poněkud nabourává dosavadní představu, že sektor telekomunikací patří mezi ty, na které krize doléhá relativně méně. Ale před hlubšími závěry si raději počkejme na výsledky za další kvartály – přeci jen je třeba mít k dispozici čísla ze delší časové období, než jen za jeden roční kvartál, který je navíc v mnoha ohledech specifický.
Jak rostla mobilní penetrace?
A když už jsme u mobilních statistik, ukažme si jednu velmi tradiční: jak jsou na tom naši operátoři se získáváním nových zákazníků. Tedy správně se zvyšováním počtu aktivních SIM karet, protože v tomto ohledu nás všichni svorně poněkud matou: když říkají „zákazník“, mají tím na ve skutečnosti na mysli „aktivní SIM kartu“.
Čtvrtletní přírůstky aktivních SIM karet pro všechny tři naše etablované mobilní operátory ukazuje následující obrázek. Ten je již tradičně dosti „chaotický“, protože je velmi závislý na nejrůznějších marketingových kampaních toho kterého operátora. Nicméně i zde lze alespoň tušit určité odlišnosti loňského posledního kvartálu od toho v roce 2007. Konkrétně u T-Mobile a Vodafone mají příslušné části křivek, při přechodu ze třetího do čtvrtého kvartálu, větší sklon směrem dolů, což indikuje menší počty přírůstků. Pouze u O2 tato část křivky signalizuje vyšší přírůstky – ale zase je to jen relativní vzhledem ke třetímu kvartálu, kde byly přírůstky téměř na nule.
Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu i to, že mobilní trh je již delší dobu značně nasycen (možná až „přesycen“), a penetrace se pohybuje vysoko nad hranicí 100%. Takže zvyšovat počet aktivních SIM karet je čím dál tím těžší, nemluvě již o získávání skutečných nových zákazníků.
Když se podíváme na následující obrázek s celkovými počty aktivních SIM karet u jednotlivých mobilních operátorů, navíc za delší časové období, žádné významnější zpomalení růstu z něj ještě moc patrné není. Na takto koncipovaném grafu (s celkovými počty) by ale mírné zpomalení trendu stejně bylo obtížně rozeznatelné.
Aktualizovat si můžeme také údaj o mobilní penetraci. Přesněji o penetraci aktivních SIM karet, jako součtu jejich počtu (přes všechny tři etablované mobilní operátory) a ve vztahu k počtu obyvatel ČR: ke konci roku 2008 (kdy v ČR bylo 10 467 542 obyvatel a 13,571 milionu aktivních SIM karet) vychází penetrace na 129,65%. Takže po letošním prvním kvartále možná budeme slavit překročení 130%.
Průběžný vývoj takto počítané penetrace vidíte na následujícím obrázku.
Europoslanci projednávali roaming (ve výboru)
Pojďme nyní už ke druhé oblasti, naznačené v úvodu: k tomu, jak se europoslanci chystají zregulovat mobilní byznys v rámci roamingu. Minulý týden se na toto téma objevila řada zpráv, z nichž některé to prezentovaly jako „hotovou věc“, která už je definitivní a bude platit od 1.7.2009.
To ale není úplně přesné: minulý týden proběhlo pouze jednání v rámci klíčového parlamentního výboru pro průmysl. Ten přijal určitá konkrétní doporučení, ale ta mají zatím jen statut návrhů, které půjdou na jednání pléna celého Evropského parlamentu. Teprve toto plénum bude rozhodovat (v prvním čtení, které je na programu schůze 21 až 24 dubna).
Navíc je dané opatření projednáváno v režimu spolurozhodování, co znamená, že s ním musí souhlasit i Rada EU (bývalá Rada ministrů), která je aktuálně pod českým předsednictvím. Parlamentní zpravodajové se proto budou snažit předjednat tyto návrhy s aktuálním vedením Rady EU – což fakticky znamená jednání hlavně s naším resortem průmyslu a obchodu a jeho šéfem Martinem Římanem. Příležitost k tomu bude i na nadcházející Radě pro telekomunikace, která se uskuteční v Bruselu 31.3.2009.
Z toho plyne i možnost, že v této fázi nedojde k dohodě mezi Radou a Parlamentem (ještě v rámci prvního čtení), a muselo by se pokračovat dalším jednáním a druhým čtením. Ovšem vzhledem k blížícím se volbám do Europarlamentu je otázkou, zda by se to stihlo. Spíše asi ne, a vše by tak skončilo pod stolem. S tím, že noví europoslanci by se (podle svého rozhodnutí) mohli, ale také nemuseli k předchozím návrhům vrátit.
Europoslanci radikálnější než Komise
Původní verze návrhů na další regulaci v oblasti roamingu, týkající se hlavně dat a SMS zpráv, přitom pochází od Evropské komise. Stejně jako dva roky stará a dnes již platná regulace hlasu v roamingu, kterou také připravila Komise.
Poslanci Evropského parlamentu (z výboru pro průmysl) však do nynějších návrhů, připravených Komisí, přeci jen zanesli určité změny. A ačkoli někde mají charakter „oslabení tvrdosti“ (z pohledu operátorů), jinde byli poslanci naopak ještě radikálnější než sama Komise (a hlavně komisařka Redingová, která má vše ve své působnosti).
Oblastí, kde europoslanci byli méně radikální než Komise, bylo například prodloužení stávající regulace hlasových služeb: to nynější, platné od roku 2007, mělo skončit v roce 2010. Komise ale navrhla jeho prodloužení, s tím že regulované maximální cena hovorného by měla dále klesat: u odchozích hovorů z hodnoty 0,40€ v roce 2010 na 0,37€ v roce 2011 a 0,34€ v roce 2012.
Místo toho poslanci navrhují pokles regulovaných cen hlasového roamingu zastavit na hodnotě 0,40€. A také navrhují regulaci zkrátit, resp. prodloužit jen na kratší dobu: návrh Komise počítal s jejím prodloužením do poloviny roku 2013, zatímco poslanci navrhují prodloužení jen do poloviny roku 2012. Stávající regulace hlasového roamingu přitom končí v polovině roku 2010.
Tarifikace: po sekundách, již od první sekundy
Na druhou stranu europoslanci byli přísnější v jednom zajímavém aspektu: zatímco Komise chtěla přinutit mobilní operátory k účtování stylem 30+1 (tj. po první půlminutě již po sekundách), poslanci trvají na stylu 1+1. Tedy po sekundách již od začátku. A vlastně tak určitým způsobem kompenzují zastavení poklesu ceny: podle toho, co bylo před časem publikováno zde na Lupě, je rozdíl mezi tarifikací 30+1 a 1+1 kolem 5%. Jinými slovy: při tarifikaci 1+1 a při stejné minutové ceně zákazník zaplatí (za stejné hovory) v průměru o 5 procent méně.
K tomu je vhodné dodat, že dnes naši mobilní operátoři zpoplatňují hlasové hovory v roamingu po celých minutách (tj. stylem 60+60), čímž si „přilepšují“ o plných cca 30 procent. Vlastně tím „utíkají z regulace“ a dokáží si o oněch 30% zvýšit své výnosy. Proto také nynější snaha Komise i europoslanců skoncovat s těmito praktikami.
SMSky v roaming za 0,11€
Oblastí, kde se europoslanci s původním návrhem Komise vzácně shodli, je záměr regulovat koncové ceny SMS zpráv v roamingu: jednalo by se o stanovení maximální koncové ceny (bez DPH) na 0,11€, a platit by to mělo již od začátku letošních prázdnin, tj. od 1.7.2009. Tedy pokud návrh úspěšně projde svým schvalováním, viz výše.
Při současném kurzu koruny k € a současné DPH ve výši 19 procent to vychází na 0,11 * 26,59 * 1,19 = 3,48. Přibližně tedy na 3,50 Kč, pokud se kurz koruny nějak výrazněji neposune. I tak by to ale byla poměrně zásadní změna oproti dosavadní praxi našich mobilních operátorů, kteří si v rámci svých eurotarifů účtují za SMS zprávy podstatně vyšší částky: Vodafone 8,33 Kč, T-Mobile 9,52 Kč, O2 10 Kč.
Co europoslanci sami přidali k původním návrhům Komise, je možnost přijímat v zahraničí, v rámci roamingu, hlasové zprávy (voicemail mesages) zcela zdarma. Z tiskové zprávy ale bohužel není patrné, co přesně je tím myšleno: zda volání do hlasové schránky, nebo „datový“ přenos zprávy s nahrávkou vzkazu.
Levnější data v roamingu
Snad nejradikálnějším zpřísněním, oproti původnímu návrhu Komise, je návrh europoslanců (z výboru pro průmysl) na zpoplatnění dat v roamingu. Byť zde jde o regulaci jen na velkoobchodní úrovni, formou stanovení maximální velkoobchodní ceny.
Zatímco Komise zde navrhovala maximum ve výši 1 € za 1 MByte dat, poslancům to i tak přišlo příliš drahé, a snížili to na polovinu: na 0,5€ za 1 MByte. To dnes odpovídá cca 13,30 Kč (bez DPH, na velkoobchodní úrovni). Navíc s tarifikací po jednotlivých kilobytech, aby si operátoři zase „nepřilepšovali“ zpoplatněním podstatně větších kvant.
Dnes se při objemovém zpoplatnění (tj. nikoli v rámci různých balíčků) platí mnohonásobně více: například u T-Mobile přijde 1 kByte dat koncového zákazníka již s DPH na 6 haléřů (a 1 Mbyte tak na 60 Kč). U Vodafone stojí 100 KB 17 Kč (a 1 MB tak 170 Kč), a u O2 přijde 100 KB na 23,80 (a 1 MB na 238 Kč).
To jsou opravdu „pořádné pálky“, které mohou zákazníky překvapit opravdu horentním účtem (pokud nejsou informováni o ceně a přesto stahují, případně při nějakém nedopatření apod.). Původní návrh Komise proto obsahoval i určitou ochranu proti „šoku z vysokého účtu“ (bill shock), a to odpojením uživatele po dosažení určitého (předem nastavitelného) limitu na jeho účtu.
Poslanci to ale chtějí řešit diferencovaněji: pro dosažení 80% stanoveného limitu by operátor měl zákazníka kontaktovat a upozornit ho na nárůst jeho účtu (podle představ poslanců například na jeho mobil, emailem či vyskakovacím oknem na jeho počítači). Při dosažení celého limitu by se upozornění opakovalo, a uživateli by byla popsána procedura, kterou musí podstoupit, aby mohl zůstat dále připojen. Teprve pokud by nereagoval a proceduru nepodstoupil (zřejmě pokud by nepotvrdil, že o všem ví a chce pokrčovat), byl by skutečně odpojen.