Stalo se: půl milionu ADSL přípojek od Telefóniky

Telefónica O2 Czech Republic ohlásila minulý týden zřízení jubilejní 500 000 ADSL přípojky, počítáno včetně těch přeprodaných alternativními operátory. V součtu s přípojkami, které jsou realizovány přes zpřístupněné místní smyčky, by nyní v ČR mohlo být kolem 533 000 ADSL přípojek. Tempo jejich nárůstu ale již kulminovalo a nyní spíše klesá.

Minulý týden zavítala do Prahy asi největší hvězda současného Internetu, pan Vinton Gray Cerf, spoluautor protokolů TCP/IP a dnes Chief Internet Evnagelist u společnosti Google. Prakticky ve stejnou dobu, kdy v Praze promlouval k novinářům (a mimo jiné kritizoval výraznou rychlostní asymetrii dnešních broadbandových přípojek, podrobněji), se konala ještě jedna akce: společnost Telefónica O2 Czech Republic oznamovala dosažení jubilejního počtu 500 000 ADSL přípojek.

Ačkoli to vydaná tisková zpráva říká pouze nepřímo:

Počet zákazníků v České republice, kteří využívají vysokorychlostní připojení k internetu pomocí technologie ADSL, překročil podle statistik společnosti Telefónica O2 Czech Republic v těchto dnech magickou hranici 500 000.

jde o součet ADSL přípojek, které TO2 CR prodala na maloobchodním i velkoobchodním trhu. Jinými slovy, v uvedeném čísle jsou zahrnuty i přípojky, které na maloobchodním trhu prodali alternativní operátoři, a to v rámci předprodeje velkoobchodních služeb TO2 CR. O poměru, v jakém jsou obě složky ve výsledném součtu aktuálně zastoupeny, se nyní prezentované informace nezmiňují.

Poslední dostupné informace, konkrétně nedávno zveřejněné hospodářské výsledky TO2 CR, říkají že ke konci roku 2006 vykazovala tato společnost 470 000 ADSL přípojek, z toho 405 000 "maloobchodních" a 65 000 "velkoobchodních". To odpovídá cca 86,1 procentům maloobchodního prodeje a 13,9 procentům velkoobchodního prodeje. Po aplikování stejného poměru na nynější celkový počet ADSL přípojek (500 000) vychází, že sama TO2 CR by měla mít na 431 000 koncových zákazníků, a zbývajících cca 69 000 by mělo připadat na zákazníky alternativních operátorů.

Podstatné přitom je, že uvedený poměr (mezi přípojkami, které TO2 CR prodá na maloobchodním a velkoobchodním trhu) stále roste. Koncem roku 2005 byl na úrovni cca 82 procent. Náš inkumbent si tedy, i přes všechny snahy o otevření trhu a podporu konkurence, naopak upevňuje svou pozici.

Jaký je celkový počet ADSL přípojek v ČR?

Upřesněme si ještě to, že ani nyní prezentovaný počet 500 000 není počtem všech ADSL přípojek v ČR. Jde pouze o ty, které jsou realizovány na infrastruktuře TO2 CR a pomocí její DSL technologie. Vedle toho ale existují ještě další ADSL přípojky, realizované skrze mechanismus zpřístupnění místní smyčky (LLU, Local Loop Unbundling). Tedy stále na infrastruktuře TO2 CR, kterou si v rámci LLU pronajímá alternativní operátor, ale již na jeho vlastní technologii (hlavně vlastních DSLAMech).

Ovšem počet těchto ADSL přípojek přes LLU není zveřejňován ani přesně znám. Lze ho jen odhadovat, a to na základě celkového počtu zpřístupněných místních smyček, který ke konci roku 2006 zveřejnila právě TO2 CR: bylo jich 23 000. Samozřejmě nemusí být všechny využity ke zřízení DSL přípojek, ale předpokládejme, že tomu tak je. Pak by celkový počet DSL přípojek ke konci roku 2006 (470 000 za TO2 CR a 23 000 za LLU) odpovídal 493 000 přípojkám, a poměru cca 95,3% pro TO2 CR, resp. cca 4,7 pro DSL přes LLU.

Se zachováním stejného poměru by nynější celkový počet (při 500 000 přípojek jen od TO2 CR) vycházel na cca 524 500 DSL přípojek. Jenže toto asi nebude úplně nejlepší odhad, protože využití LLU roste zřejmě podstatně dynamičtěji než počet ADSL přípojek na infrastruktuře TO2 CR. Jen za poslední kvartál 2006 narostl počet zpřístupněných místních smyček (tj. využití LLU) z 16 000 na 23 000. Při zachování stejného tempa nárůstu (o 43,75 procenta za kvartál) by ke konci března mělo být již přes 33 000 zpřístupněných místních smyček.

Takže pak by u nás mohlo být na 533 000 ADSL přípojek, v celkovém součtu za přípojky od TO2 CR i přes LLU.

Tempo nárůstu se zpomaluje

Vraťme se nyní zpět jen k těm přípojkám, které realizoval inkumbent (Telefónica O2 Czech Republic) na své infrastruktuře a technologii, a podívejme se, jak jeho počty narůstají. Nejprve si zopakujme hlavní milníky, kdy on sám oznamoval dosažení "zaokrouhleného" počtu přípojek:

• 100 000: k 31.12.2004
• 200 000 ke 14.9.2005
• 300 000 ke 14.2.2006
• 400 000 k 1.8.2006
• 500 000 k 5.4.2007

První milník, týkající se dosažení prvního sta tisíce přípojek, je přitom jen přibližný, protože nebyl přesně komunikován. K 21.12.2004 hlásil tehdejší Český Telecom počet 96 000, a jeho hospodářské výsledky k 31.12.2004 hovoří již o 101 000.

Z uvedených milníků lze snadno vypočítat to, jak dlouho trvalo přidání dalších 100 000 přípojek. Jestliže na samém počátku trvalo získání první stovky tisíc celkem 22 měsíců, druhá stovka tisíc už zabrala jen 8,5 měsíce, a třetí již pouhých 5 měsíců. Jenže tím tempo přírůstků zřejmě kulminovalo, a od té doby zase klesá. Získání dalších stovky tisíc zabralo již 5,5 měsíce, a naposledy (do nynějšího půl milionu) již dokonce 8 měsíců.

Vše názorně ukazuje následující obrázek, na kterém jsou zvlášť vyneseny přírůstky jednotlivé milníky. Z něj je také patrné, že ke zpomalení tempa došlo někdy uprostřed loňského roku.

Zpomalení tempa dokládá také následující srovnání: před rokem, od konce roku 2005 do konce prvního čtvrtletí 2006, vzrostl počet ADSL přípojek od TO2 CR z 274 000 na 338 000, neboli o 64 000. Nyní, přesně o rok později, došlo k nárůstu ze 470 000 na konci roku 2006 na 500 000 (zhruba) ke konci prvního čtvrtletí 2007, neboli o pouhých 30 000. To je zpomalení na méně jak polovinu, oproti stejnému období před rokem!

Na druhou stranu je toto zpomalení logické: trh se postupně saturuje a prvotní hlad po broadbandu je pomalu za námi. Ten, kdo nějaké připojení sám aktivně chtěl, už jej nejspíše má. A vnutit jej dalším zákazníkům je čím dál tím těžší a také nákladnější. A jak se zdá, i pomalejší.

Srovnání se zahraničím

Udělejme si ještě malé srovnání se situací v zahraničí, konkrétně s pomocí výsledku v nedávno zveřejněné 12. implementační zprávy Evropské komise. Její data jsou sice vztažena k říjnu loňského roku, ale to pro všechny členské země, takže relativní srovnání by to nemělo nijak ovlivnit.

Následující obrázek ukazuje absolutní počty DSL přípojek v jednotlivých členských zemích. Pro ČR je zde uváděno necelých 442 000 přípojek, což by mělo odpovídat i tuzemským číslům (zřejmě včetně přípojek na bázi LLU).

Tento obrázek ale není vztažen k velikosti členské země, přesněji k jejímu počtu obyvatel. Proto nevypovídá nic o penetraci DSL přípojek, resp. o jejich počtu přípojek na obyvatele. Takovéto srovnání v implementační zprávě bohužel obsaženo není, a tak si můžeme vypomoci jen celkovým přehledem broadbandové penetrace, s uvážením všech druhů broadbandu, a ne pouze DSL. Toto srovnání ukazuje následující obrázek.

Ukažme si ještě stejný obrázek, jen o rok starší, z 11. implementační zprávy (se stavem z října 2005). Jak je ze srovnání obou obrázků patrné, za rok jsme předstihli Litvu, a naopak se nechali předstihnout od Irska. Stále tak jsme osmí od konce. Ale vlastně už ne, protože od 1. ledna 2007 má Unie již 27 členů (nově včetně Rumunska a Bulharska). A ti zřejmě budou v penetraci až za námi.

Když už jsem u 12. implementační zprávy, neodpustím si jednu poznámku. U té předchozí si autoři povšimli toho, že ČR uvádí nezvykle vysoké počty bezdrátových (Wi-Fi přípojek). Dokonce tak vysoké, že s jejich započítáním vychází podíl DSL technologií na celém trhu s broadbandem jako minoritní (kolem cca 40 procent). Tehdy to vyřešili poznámkou, že uváděná čísla vyžadují podrobnější prozkoumání. Letos ale žádná takováto pochybnost ve zprávě uvedena není, a zpráva naopak potvrzuje, že DSL má na našem broadbandu minoritní podíl: jen 36.9%. Naproti tomu Wi-Fi má mít podíl 31.1%, kabel 21.3%, a "bitstream" dokonce 6,38% (a LLU 1.52%).

Přitom "bitstreamem" implementační zpráva Evropské komise míní právě přeprodávané ADSL od TO2 CR, a dokonce si libuje, že počty DSL přípojek u nás rostou i díky tomu, jak roste počet předprodávaných přípojek. Obávám se, že pravý opak je pravdou, a že právě tento přeprodej stagnuje, a inkumbentovi se naopak daří podíl tohoto předprodeje snižovat (viz již zmiňovaný meziroční nárůst podílu inkumbenta z 82 procent na 86 procent).

Výsledky měření

Prezentace ze čtvrteční slavnosti zmiňují také výsledky ročních testů měření, ze kterých vyplývá, že agregace se nemá nijak negativně projevovat na snižování rychlosti ADSL přípojek:

Kvalita širokopásmových služeb na bázi ADSL přes deklarovanou nominální agregaci překračuje očekávání …

Konkrétní měření měla probíhat nonstop, na vzorku testovacích přípojek, a měla ukázat následující výsledky:

• dlouhodobá průměrná hodnota zpoždění od 44-48 ms (mezi ADSL modemem a měřícím serverem v internetovém uzlu)
• dlouhodobá průměrná hodnota ztrátovosti paketů je menší než 0.75 %
• dlouhodobé průměrné rychlosti dosahují více než 90 % nominální hodnoty downloadu a více než 95 % nominální hodnoty uploadu (např. nejběžnější služba 512/128 (PPPoE) měla na měřeném vzorku roční průměrnou rychlost 486 kb/s)

K tomu si dovolím poznamenat, že i sama TO2 CR ve své referenční nabídce upozorňuje na to, že nominální rychlosti jsou vztaženy k linkové vrstvě, a že je třeba počítat s režií vyšších vrstev:

Nominální přenosová rychlost v rámci Smlouvy je vždy uváděna na úrovni linkové vrstvy, proto rychlost na jakékoli vyšší úrovni bude vždy nižší o režii způsobenou hlavičkami paketů na jednotlivých vrstvách mezi linkovou a danou vyšší vrstvou.

Z tohoto pohledu mi "více než 95 procent" na uploadu přijde jako dosti optimistický výsledek. Už jen vzhledem k tomu, že podle dostupné literatury jen samotné PPPoE, které TO2 CR zmiňuje, vyvolává zpomalení na úrovni 5 až 25 procent. Nehledě na režii, připadající na vyšší vrstvy.

Pokud jde o metodiku měření, zde TO2 CR naznačuje používání UDP datagramů, snad s vlastním mechanismem zajištění spolehlivosti přenosu (přičemž nespolehlivý charakter přenosu u protokolu UDP je dokonce pasován na jeho vadu):

Všechny testy jsou realizovány prostřednictvím protokolu UDP (garance velikosti paketu). Vada UDP jako nepotvrzované služby je zde nahrazena potvrzovacím mechanismem, vlastní aplikační logikou na UDP.

To mi přijde dosti umělé a vzdálené od reálného používání ADSL přípojky. Celkové výsledky se pak také dosti výrazně rozchází s výsledky veřejných měření, publikovaných i zde na Lupě (například zde, od serveru DSL.cz), která naznačují podstatně větší propady efektivní přenosové rychlosti vůči rychlosti nominální. Jenže i tato měření mohou být zkreslena dalšími faktory, jako například uplatněním Fair Use Policy (zpomalením přípojky po přečerpání objemového limitu), případně chybným uvedením nominální rychlosti testujícím uživatelem.

---