Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 21.11.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b1121002.php3

Levnější roaming? Ale kdepak!

Nejnovější statistiky ukazují, že i přes halasně deklarované zlevňování se ceny mobilního roamingu moc nezměnily. O kolik bychom platili méně, pokud by Unie prosadila svá regulační opatření?

Roaming, konkrétně ten v mobilních sítích, je problémem, jehož aktuálnost a mediální atraktivnost každoročně vrcholí v době dovolených a školních prázdnin. Zejména v tuto dobu, případně s vhodným předstihem, se mobilní operátoři začínají bít v prsa a doslova se předhánět v tom, kdo svým zákazníkům nabídne výhodnější telefonování na cestách. Ovšem když pak dojde na detailní srovnání, člověk většinou zjistí, že na výhody se může těšit jen někdo (obvykle: někdo jiný), zatímco pro našince jde spíše o další zdražení.

Obvyklou taktikou mobilních operátorů je přístup ve stylu: "když budete v roamingu telefonovat více, budete mít příznivější ceny". Konkrétní provedení je pak nejčastěji takové, že uživatel si připlatí nějaký fixní měsíční paušál, a díky tomu pak má nižší minutovou cenu. Pro toho, kdo volá hodně, to skutečně je výhodnější. Naopak ten, kdo v roamingu volá jen minimálně, má smůlu a zaplatí více.

Nebo to může být uděláno jinak, ale vlastně velmi podobně: původně lineární cena se změní na nelineární, zavedením jednorázového sestavovacího poplatku a snížením průběžné minutové ceny. Pro toho, kdo volá dlouho, to bude výhodnější. Ale ten, kdo volá jen krátce, opět zaplatí o něco více.

Ještě dalším oblíbeným trikem mobilních operátorů jsou halasně oznamované prázdninové akce, které s dobou dovolených skončí - a málokdo si pak všimne, že mezitím "naskočily" nové standardní ceny, které už jsou zase o něco vyšší.

Nebo "starý dobrý" trik: místo sekundové tarifikace se zavede zpoplatnění po celých minutách. A zákazník hned platí i to, co vůbec neprovolal, i když nominální minutová cena je pořád stejná.

Evropa tlačí

Dění kolem roamingu je zajímavé i z toho pohledu, že na něj docela silně "tlačí" také Evropská unie. Zatím hlavně Evropská komise, resp. komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová, která si kauzu předraženého roamingu vzala "hodně k srdci". Dokonce tak, že to mnozí považují za jakousi její snahu o osobní zviditelnění.

Pro pravidelné čtenáře Digiwebu není jistě žádným tajemstvím, že Evropa má určitou vlastní představu o tom, jak dosáhnout radikálního snížení roamingových poplatků: skrze regulaci, včetně té cenové. Tato konkrétní představa se sice s postupem času vyvíjí, od méně realistické představy regulace koncových cen až k dnešní představě o regulaci cen velkoobchodních, v závislosti na průměrné unijní ceně za mobilní terminaci.

Navíc způsob uložení takovýchto regulačních opatření by (diplomaticky řečeno) "příliš nezapadal" do regulačních pravidel, které sama Unie tak striktně vyžaduje od svých členských zemí. Není totiž podložen žádnou podrobnou analýzou, která by ukázala skutečné náklady i další souvislosti, a teprve od nich by odvodila následná nápravná opatření. Takto jde spíše o "plácnutí od zeleného stolu", byť zaměřené na reálně existující problém a usilující "alespoň něco s ním udělat".

Nic se nemění

Zatím jsou ale všechna unijní opatření stále jen na papíře, a teprve se o nich diskutuje a jedná. I tak ale už mobilní operátoři dopředu úpí, naříkají a protestují proti snahám Unie, s argumentem že direktivní a nesystémové zásahy jsou kontraproduktivní, a že vše nejlépe zvládne trh. A že oni sami nejlépe najdou prostor k dalšímu zlevňování svých roamingových služeb. Ale jak to doopravdy dopadá, jsem se snažil naznačit výše.

Jedno z opatření Unie, bojující za levnější roaming cestou osvěty, však již reálně existuje a funguje. Jsou jím specializované stránky na webu direktorátu pro informační společnost a média, zaměřené právě na problematiku roamingu a informující o stanoviscích a pohledu Unie a Komise, a také o konkrétních cenách za roaming v jednotlivých zemích.

Poslední update těchto stránek byl proveden v nedávných dnech, zejména pokud jde o ceny roamingu a jejich srovnání. A i doprovodná tisková zpráva konstatuje, že i přes halasná prohlášení mobilních operátorů se vlastně nic nezměnilo. Současně poukazuje na to, kde EU vidí podstatu problému. V tom, že vysoké ceny nejsou podloženy tak vysokými náklady:

Dnešní update znovu ukazuje, že od doby spuštění tohoto webu (v říjnu 2005) se na úrovni roamingových tarifů změnilo jen velmi málo. Ceny roamingu jsou stále v průměru 4x vyšší než ceny národních mobilních hovorů. Takto vysoké rozdíly ale nelze vysvětlit zvýšeními náklady na straně operátorů.

Sama Unie také vyčíslila, jak by se snížily koncové ceny roamingu, pokud by již dnes začala platit jí navrhovaná regulačním opatření. Jde o koncové ceny, které by platili uživatelé za:

  • příchozí hovory (v jiné zemi EU): nejvýše 16,5 eurocentu za minutu (cca 4,62 Kč). Dnes si O2 i T-Mobile standardně účtují 23,80 Kč za minutu, a Vodafone 14,28 Kč. Pravda, například u T-Mobile si můžete pořídit tarifní zvýhodnění Cestovatel, a pak za příchozí hovory budete platit nulovou minutovou sazbu. U každého hovoru ale zaplatíte jednorázový sestavovací poplatek ve výši 34,51 Kč (vše včetně DPH).
  • "volání domů" (z jiné země EU do ČR): nejvýše 49 eurocentů za minutu (cca 13,72 Kč). Pro srovnání: dnešní základní cena u O2 a T-Mobile je shodně 41,65 Kč za minutu, a u Vodafone 25,29 Kč z partnerské sítě, a 29,75 Kč z ostatních sítí.

Co ukázal průzkum

Evropská Unie má nyní další argument pro své snahy o zlevnění roamingu. Jsou jím výsledky výzkumu Eurobarometru, který v září letošního roku zjišťoval, jak ceny roamingu ovlivňují jeho využívání (na vzorku cca 25 000 uživatelů ze všech 25 členských zemí EU). Zjistil to, co se asi dalo očekávat: že zejména mladším lidem to vadí hodně, a výrazně je to omezuje v tom, jak v zahraničí své mobily používají.

Z konkrétních zjištění lze zmínit například:

  • 79% respondentů má mobil
  • 44% vlastníků mobilů vycestovalo za poslední rok do jiné země EU
  • 70% respondentů podporuje snahy EU snížit ceny za roaming
  • Většina uživatelů používá svůj mobil v zahraničí méně než doma. 81% tak činí kvůli vysokým cenám roamingu
  • 15% cestovatelů vypíná svůj mobil na cestách, nebo si jej vůbec nebere sebou
  • 59% by svůj mobil používalo ne cestách intenzivněji, pokud by ceny byly nižší
  • 43% uživatelů mobilních telefonů se stále dostatečně neorientuje v cenách roamingu

Komisařka Redingová výsledky průzkumu zhodnotila tak, že

příliš vysoké ceny omezují využití mobilů při pobytu v zahraničí. To škodí spotřebitelům, evropskému průmyslu i Evropě jako takové.

Současně konstatovala, že snížení cen roamingu není jen "politickou odpovědností" Evropské komise, ale je současně i zajímavým obchodním modelem, jak dokazuje příklad některých operátorů, kteří se již vydali tímto směrem a zavedli speciální roamingové balíčky. Vyzvala proto všechny mobilní operátory, aby pomohli strhnout tuto poslední viditelnou hranici na evropském vnitřním trhu.

Je alternativou substituce?

Hodnocení komisařky Redingové je vhodné posuzovat v kontextu toho, že snahy Unie o regulaci roamingu, i cestou cenové regulace, stále pokračují, a vlastně spějí do určitého finále. Její argument o tom, že ceny roamingu jsou neúměrně vysoké a nejsou podloženy skutečnými náklady operátorů, mi přijde jako oprávněný. Otázkou ale je, zda cenová regulace je nejlepší cestou, jak tento problém vyřešit.

Co třeba taková substituce? Tedy to, kdy uživatel místo mobilního roamingu začne používat nějakou jinou službu, či kombinaci více služeb.

Dnes se již běžně dá volat přes Internet, a to oběma směry (pro příchozí i odchozí hovory). Koncová zařízení se stále zmenšují a stávají stále více nezávislá (na klasickém počítači). Samostatné VOIP telefony jsou dnes už vcelku běžné, jen je asi lidé nevozí sebou na svých cestách po zahraničí. Ale i to by se mohlo změnit, s tím jak se stále častěji prosazují VOIP klienti i do mobilních telefonů a různých PDA, schopných fungovat jako telefon.

Takže časem už to bude jen otázkou vhodného (dostatečně kvalitního) místního připojení k Internetu. A i to, nejspíše na bázi Wi-Fi, je stále častěji běžným standardem v zařízeních typu hotelů, restaurací, konferenčních místnostech apod. Nebo se dá pořídit přes síť hotspotů nejrůznějších místních providerů.

Tak proč potom platit za drahý mobilní roaming, když si budu moci stejně snadno zavolat přes VOIP, způsobem, kterému je v zásadě jedno, jestli se tak děje doma či v zahraničí? Proč platit mobilním operátorům prémii za výlučnost jejich roamingu, když bude reálná alternativa? A vůbec: proč jen telefonovat, když při přístupu na Internet bude uživatel mít k dispozici také další možnosti komunikace, od emailů až po různé chaty?

Dnes to asi ještě není dostatečně schůdná alternativa, ale pokrok jde kupředu nezadržitelně. A mobilní operátoři by to měli brát v úvahu stejně vážně, jako nynější snahy Unie o cenovou regulaci roamingu.