Vyšlo na Lupě, 16.10.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b1016001.php3

Stalo se: Invex omládl

Letošní Invex, i díky Digitexu, určitě omládl a nasměroval se více ke hrám, zábavě, k domácnostem, ale také k médiím. Hitem byla letos navigace, která získala nejvíce Křišťálových disků. Počítač se konečně stal osobním, a rozhlas začal fušovat do řemesla televizi. Svět se mění.

Minulý týden proběhl v pořadí již šestnáctý ročník Invexu, byť letos to byl podruhé spíše "dvojveletrhem", kvůli svému souběhu s Digitexem. A jak už jsem psal zde na Lupě přesně před týdnem, zapadá to do celkového trendu vývoje ICT, které stále více proniká do našeho každodenního života, včetně oblasti zábavy. A tak se celé pavilony, dříve plné velkých firemních stánků, letos opět proměnily v obrovská hráčská doupata, kde to opravdu kypělo životem. Například pavilon C, dříve věnovaný hlavně softwaru, byl letos poprvé celý vyhrazen Mistrovství ČR v počítačových hrách. Jak to dopadlo a kdo vyhrál, se můžete dočíst například zde.

Jak dopadla návštěvnost?

V této souvislosti si dovolím vyjádřit názor, že právě hry, zábava a mládež zachraňovaly letošní Invex před poklesem. První "kvantitativní" výsledky letošního Invexu, dostupné v jeho předběžné zprávě, totiž naznačují udržení loňských parametrů návštěvnosti, nebo dokonce jejich velmi mírné překročení. Takže tah se souběžným Digitexem a podporou masových akcí typu mistrovství v počítačových hrách pořadatelům vychází. Například letošní počet návštěvníků je odhadován na 105 000, zatímco vloni bylo výsledné číslo 103 640.

Jak už jsem psal v předchozích článcích, můj dojem z prvních dvou odborných dnů byl spíše opačný - že letos bylo na Invexu lidí podstatně méně. Pravda, už ve středu se to zlomilo a výstaviště výrazně ožilo. Ale většinou samou školní mládeží, která přeci jen má jiné zájmy než "starší generace" a firemní klientela. A tento trend, který není úplně nový, se pochopitelně již dnes odráží na skladbě vystavovatelů, kteří se Invexu účastní. Zůstávají či nově přijíždí ti, kteří mají co nabídnout nejširším vrstvám a hlavně mládeži. Naopak ti, jejichž cílovou skupinou jsou spíše firemní klienti, jezdí asi čím dál tím méně.

V této souvislosti mne napadá: kdy už přestaneme mluvit o "ježdění na Invex", a začneme se bavit o účasti na Digitexu (ke kterému je stále ještě přifařen jakýsi Invex)? Nebo: kdy už půjde hlavně o mistrovství republiky v hraní počítačových her, nebo třeba v rychlostním SMSkování - s tím že případný dospělý doprovod se dá odložit někde v parku na lavičce? Případně zanechat v jednom z pavilonů, který na sobě nese onen nic neříkající nápis "Invex"?

Podobně jsem vnímal i obraz letošního Invexu v médiích: reportáží o něm bylo minimum - a když už, tak to opět bylo spíše z oblasti kuriozit a zábavy. Jako například reportáže TV Nova o domě na dálkové ovládání) či o mistrovství republiky v rychlostním SMSkování.

Jinak byl letošní Invex v masových médiích výrazně "překryt" jinými událostmi z oblasti ICT, hlavně děním kolem elektronického mýtného či nejnovějším případem phishingu, který mířil na klienty České spořitelny.

Nový hit: navigace

Abych ale jen nekritizoval a nevyvolával dojem, že letošní Invex nestál za nic a nebylo na něm nic zajímavého k vidění. Naopak.

Jedním z výrazných hitů letošního Invexu byla navigace. Projevilo se to například i ve výsledcích soutěže o Křišťálové disky, které si produkty z oblasti navigace odnesly hned tři (z celkem sedmi udělených):

  • V kategorii 3 - Komunikační technologie - si palmu vítězství odnesla "Přenosná osobní GPS navigace (PNA) MIO C710+"
  • V nové kategorii 6 - Digitální novinky očima žen - si disk odnesl produkt Garmin nüvi. Obr. 9, 10 2910 2912
  • Křišťálový disk, udělovaný jako cena generálního ředitele BVV, získala služba O2 Navigace, poskytovaná Telefónikou O2 Czech Republic a realizovaná na technologii švédské společnosti Wayfinder Systems AB. Obr. 11 2911

Právě u této poslední ceny bych se rád na chvilku zastavil. Jde totiž o jiný koncept navigace, než z jakého vychází první dva oceněné produkty. Ty představují "klasické" řešení, v rámci kterého si inteligentní navigační zařízení s dostatečnou vlastní kapacitou nese potřebné mapy v sobě, a v terénu si pouze "dotahuje" určité aktualizace, popisující momentální situaci.

Naproti tomu řešení firmy Wayfinder předpokládá spíše jednoduché koncové zařízení, které nemá u sebe žádné mapy ani další informace, a vše potřebné si průběžně stahuje ze sítě, až na základě skutečné potřeby a v závislosti na své poloze. Konkrétně z mobilní sítě, přes "obecné" datové kanály (GPRS, event. 3G). Proto je také tato služba poskytována mobilním operátorem, u nás jako "O2 Navigace", a může být zpoplatněna skutečně jako služba, bez počátečních investic a jen "podle skutečné konzumace".

Koncovým zařízením, které pracuje se službou O2 Navigace, je běžný telefon. Ten by sice mohl zjišťovat svou polohu z mobilní sítě jako takové, ale nejspíše kvůli přesnosti a rychlosti i on používá systém GPS. A jelikož většina mobilů zatím nemá zabudované GPS, vyžadují samostatný přijímač GPS, propojený s mobilem přes Bluetooth.

Inovativní marketing

Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, jak se letos znovu chystá na Invex i společnost Hewlett-Packard. A to ne v roli systémového integrátora, jako v předchozích letech, ale nyní jakO producent zařízení pro domácnost a zábavu. Konkrétně aby zde představila svou novou řadu notebooků Pavilon a spustila svou novou marketingovou kampaň, vedenou pod heslem "počítač je konečně osobní".

Ke stejnému tématu uspořádala HP na Invexu i zajímavou tiskovku, která byla v jednom pohledu snad až přelomová. Byla právě o nové řadě notebooků HP Pavillion, ale za celou dobu se novináři nedozvěděli nic o tom, jaké mají tyto notebooky parametry, výbavu, cenu atd., jaký operační systém používají atd. Vše se točilo kolem toho, jaký mají nové notebooky moderní design, jaká jejich povrchová úprava, že mají dálkové ovládání, jak zapadají do současných módních trendů, že si život bez nich už nebudeme umět představit a tak dále. O tom, co je "uvnitř", nepadlo ani slovo.

Připomnělo mi to známé zkazky o prezentacích vozů Rolls Royce, kde už praktické věci typu výkonu motoru nehrají roli, a na všetečné otázky neodbytných novinářů (a jaký že ten výkon vlastně je?) zaznívá standardní odpověď: výkon je dostatečný. Tak nějak to asi bude myšleno i u nových notebooků HP Pavillion - také asi budou mít dostatečný výkon pro různé přehrávání videa, hudby, hraní her a další formy zábavy a práce. A jejich vlastnictví pak má být spíše trendovou záležitostí, než důsledkem výběru podle výkonnostních parametrů. Vypadá takto budoucnost? Je toto skutečný obsah hesla "počítač je konečně osobní", pod kterým HP rozjel celou svou marketingovou kampaň?

Mimochodem, součástí této marketingové kampaně je i jeden sympatický počin, který musím ocenit: jde o vydání knížky vtipů Vladimíra Jiránka, s identickým názvem jako celá reklamní kampaň: Počítač je konečně osobní. Přímo na Invexu svou novou knihu podepisoval sám její autor, kde jinde než na stánku HP.

Obsah této knížky je nasnadě: jeden "jiránkovský" vtip za druhým, a všechny se tak či onak točí kolem počítačů. A že lidé v nich většinou nemají navrch, snad nemusím dodávat. Jedinou drobnou vadou této báječné knížky je to, že si ji nejspíše nekoupíte v obvyklých knihkupectvích. Vydala ji totiž firma Hewlett-Packard, a nejspíše ji bude distribuovat nějak sama, v rámci své kampaně. Během autogramiády byla k dispozici zdarma, a stejně tak ji dostali i novináři na tiskovce. Ale kdoví jak to bude dál.

Přemýšlel jsem i o napsání nějaké recenze, jenže jak recenzovat sbírku kreslených vtipů? Jedině jich pár na ukázku přetisknout, ale to by bylo porušení autorských práv. Tak snad za všechny ty báječné vtipy aspoň jeden malý příklad: pod obrázkem, na kterém dva malí ufounci hovoří k typickému pozemšťanovi, je napsáno:

Otázku vzniku člověka pusťte z hlavy. Naprogramovali jsme si vás jako počítačovou hru.

No, to konečně vysvětluje leckteré dění zde na Zemi, na kterým jinak zůstává rozum stát.

Pokuty na Invexu

Pojďme ale od vtipů k věcem, ve kterých se nežertuje. Třeba k modernizaci naši policie, tak jak ji naplánoval minister Langer, a na svém stánku předvádělo Ministerstvo vnitra.

V rámci ukázky "moderní policejní služebny", vybavené přístupem k Internetu, zde byl k vidění i první náznak tzv. Czech Pointů, coby univerzálních kontaktních míst veřejné správy, které by co nejdříve měly být zprovozněny na všech poštách, a také na obcích s přenesenou působností. Později by mohly fungovat třeba i u notářů, advokátů, či na Hospodářské komoře - a poskytovat nejen výpisy z různých registrů, ale do budoucna také přijímat různá podání atd.

Ministr Langer se v jednom svém invexovém vystoupení zmínil i o tom, že by se Czech Pointy mohly časem dostat i do domácností, skrze digitální televizi, jako jedna z jejích interaktivních služeb. No, to už si dovedu spíše představit veřejnou verzi Czech Pointu na Internetu, která by podle mého názoru byla užitečnější a mohla nabízet více funkčnosti. Ale o tom se pan ministr nezmínil.

Nebo jiná služba, která by měla začít fungovat již od listopadu, byť zatím jen v Brně (pro pokuty uložené policisty Městského ředitelství Policie ČR v Brně). Jde o možnost, aby si řidič po Internetu zjistil podrobnosti o přestupku, za který dostal pokutu (a po zaplacení dostal pokutové bloky). Vstupem pro zadání dotazu je číslo pokutového bloku a první písmena jména toho, kdo přestupek spáchal. Viz následující obrázky.

Média, a zase média

Další zajímavostí letošního Invexu byla zvýrazněná role médií. Ne ani tak médií referujících o Invexu (a Digitexu), jako spíše médií spoluutvářejících naši historii a současnost.

Velmi zajímavým projektem letošního Invexu byl například Mediahall v pavilonu E. Zde se sešly hned tři různě laděné expozice, z nichž jedna mířila do historie, druhá do současnosti, a třetí do (blízké) budoucnosti médií.

Historii zajímavě mapovala expozice "Od Gutenberga k Internetu", která se věnuje hlavně historii rozhlasového a televizního vysílání od jeho skromných počátků až do nedávné minulosti (její tiráž vidíte na následujícím obrázku). Je součástí výstavy "Zlaté časy médií", která původně (na přelomu let 2005 a 2006) vznikla v pražském Národním muzeu, a v Brně na výstavišti by už měla zůstat. Měla by postupně přerůst v trvalou expozici o historii médií.

Současnost našich médií pak zastupovala zejména ukázka televizních studií našich televizí (České televize, ale třeba i brněnské TVB1)., pracoviště Českého rozhlasu, či "živá" redakce Hospodářských novin. Všude zde se návštěvníci mohli seznámit se současným, fungováním médií.

Blízkou budoucnost našich médií se pak snažila ukázat třetí expozice, věnovaná digitalizaci. Zde byly k vidění například upoutávky nových televizních stanic, které před časem dostaly licence na digitální vysílání (a rozhodnutím soudu o ně nedávno zase přišly).

Téma digitalizace však zastupovaly i další formy digitálního vysílání, než jen zemské (terestrické) ve standardu DVB-T a ve standardním rozlišení. K vidění byla přímo na Invexu i televize s vysokým rozlišením (HDTV), byť vesměs jen v testovacím, resp. experimentálním režimu - jak na platformě IPTV (v podání Telefóniky O2 Czech Republic i 802.TV společnosti Mattes AD), tak premiérově i na platformě HDTV (zde už jen v podání TO2 CR). V případě Zájemce o tuto problematiku si dovolím odkázat na svůj podrobnější článek na Digizone.

Ještě další mediální premiérou, která se odehrála na letošním Invexu, pak bylo spuštění rozhlasového multimediálního portálu Českým rozhlasem. I když přívlastek "rozhlasový" zde už není až tak na místě, protože portál nabízí a chce dále nabízet svůj obsah také ve formě videa. Například v podobě reportáží, které připravují pracovníci rozhlasu "přímo v terénu". Nebo živé přenosy z rozhlasových studií. Případně přenosy z webových kamer z různých zajímavých lokalit, kde už Český rozhlas má zajímavou tradici - začínající už u známých přenosů z hnízda čápů černých (v roce 1998), a pokračující například velmi úspěšným multimediálním projektem Odhalení ("trochu jinou reality show").

Nový multimediální portál, který najdete na příznačné adrese www.rozhlas.cz/multimedia je tak vlastně jen přirozeným pokračováním dosavadních aktivit rozhlasu v oblasti multimédií. Poněkud ale boří dosavadní hranice a předěly, které až dosud jasně a jednoznačně oddělovaly rozhlas od televize.

Budete se dnes večer raději dívat na rozhlas, nebo dáte přednost poslechu televize?