Stalo se: bomby, automaty, linky

Jak reagoval server www.paroubek na dopad Google bomby? A kdo vlastně tuto bombu a další bomby vyslal, a proč? V tendru na provozování veřejných telefonních automatů zvítězil Český Telecom. Počet VTA se sice výrazně sníží, ale úhrada ztráty z jejich provozu má stoupnout více jak 25x! Úbytek pevných linek chce Telecom zastavit už v roce 2007.

Minulý týden v ČR vybuchovaly bomby. Tou největší asi byla zpráva o prohře českého státu v první arbitráži s japonskou Nomurou. Ale to by bylo na jiné povídání, a také pro jiný server. Sem na Lupu ale určitě patří informace o jiných vybuchujících bombách, a to tzv. Google bombách, mířících tentokráte na naše politiky. Třeba na premiéra Paroubka dopadla bomba, vedená přes slovní spojení "namyšlenej buran". Nebo na Ministerstvo vnitra, přes heslo "ministerstvo brutality". Nebo na prezidenta Klause, přes heslo "senilní stařík". Či na KSČM, přes heslo "zločinci a vrazi".

Nechci zde rozebírat, co a jak jsou Google bomby, a jak vlastně fungují. Pokud si o tom chcete něco přečíst, doporučuji například tento článek zde na Lupě, již z roku 2002. Zde bych se chtěl zastavit spíše u reakce "postižených" politiků. Tedy hlavně toho jednoho, který se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že má poslání od vyšší bytosti:

Jednou se musí začít, paní Jílková. Já vycházím z toho, že mám něco jako poslání. A o tom jsem nikdy nepochyboval.

Poslání od koho?

Poslání. To znamená možná od nějaké nejvyšší bytosti.

Jenže ona nejvyšší bytost asi nedala panu Paroubkovi a jeho aparátu dostatečné instrukce ohledně toho, co vlastně jsou Google bomby a jak se jim bránit. A tak první instinktivní reakce zacílené strany byla: zakažme to! Jenže náš Úřad vlády (naštěstí) nemá na povel ani Google, ani Internet jako takový:

"My jsme to chtěli řešit s Googlem, ale ti nám řekli, že to pryč nedají. Připravujeme proto nějaká opatření, která by to měla zamezit. Ale nechci to je ještě prozrazovat," řekla iDNES premiérova mluvčí Lucie Orgoníková.

Oním opatřením, které tisková mluvčí naznačila ale neupřesnila, by mohl být zásah do souboru robots.txt na serveru paroubek.cz, ve kterém se objevilo:

user-agent: googlebot

disallow: /

Pro ty, kteří neznají příslušný standard (podrobněji např. zde): uvedený obsah představuje zákaz přístupu pro roboty služby Google, které by chtěly indexovat obsah daného serveru. Důsledkem je to, že příslušný vyhledávač již nebude zařazovat do své databáze nic z toho, co se na daném serveru vyskytuje. A tudíž to ani nikomu nenabídne, v odpovědi na jeho vyhledávací dotaz. No a tak vlastně lidé, vyhledávající přes Google, nenajdou nic z toho, co o sobě říká a píše sám pan Paroubek na svém webu. Takže tím vlastně jen stahuje z Googlu ty informace, které má pod svou kontrolou - a nechává naopak více prostoru pro ty informace, které pod kontrolou nemá. Zajímavá reakce, nejspíše vyplývající z nepochopení podstaty toho, jak dnešní vyhledávače fungují. Že by přeci jen bylo něco pravdy na tom, kdo je hlavním poradcem pana Paroubka pro oblast IT?

To reakce Ministerstva vnitra mi přišla podstatně kvalifikovanější (zdroj):

Neobvyklých odkazů na své stránky si všimli i na ministerstvu vnitra. Berou to však jako žert a svobodu projevu, takže to řešit nebudou vůbec. "Nedomnívám se, že bychom to měli nějakým způsobem řešit. Je to svobodná vůle těch lidí, kteří to vytvářejí, takže nevidíme důvod, proč bychom do toho měli zasahovat," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová, která má na starosti i policejní web.

Uvidíme ještě, jaká bude reakce dalších "terčů" Google bomb. A jak všichni zareagují například na to, že autor prvních zmiňovaných bomb svou identitu neskrývá.

Aktuální G-bomby má na svědomí dvaatřicetiletý Jan P. Hanousek z Prahy. Důvody k jejich vytvoření není podle něj těžké si domyslet.

"K jejich realizaci mě vedly neadekvátní a nesmyslně brutální zásah proti loňskému CzechTeku a buranské manýry předsedy vlády, potažmo celé sociální demokracie," řekl iDNES Hanousek. (zdroj )

Automaty

Po bombách přichází na řadu automaty. Ne ale ty co střílí, ale ty co se z nich telefonuje. Tedy veřejné telefonní automaty. Právě minulý týden totiž Český telekomunikační úřad vyhlásil výsledek výběrového řízení na jejich další provozování. Přihlásil se do něj ale jen jeden zájemce - Český Telecom - a tak výběrové komise měla značně usnadněný výběr. Přesto muselo být výběrové řízení prodlužováno a skončilo podstatně později, než mělo. Proč?

Podmínky pro provozování veřejných telefonních automatů se totiž s novým zákonem (č. 127/2005 Sb.) změnily. Podle dřívějšího zákona (č. 151/2000 Sb.) měl provozovatel veřejných telefonních automatů právo na úhradu prokazatelné ztráty z této činnosti, což konkrétně zahrnovalo jen zajištění tísňových volání zdarma. Ovšem podle nového zákona má poskytovatel právo žádat o úhradu tzv. čistých nákladů (což zahrnuje již veškeré ztráty). Tyto "čisté náklady" se navíc počítají dopředu. No a právě na výpočtu čistých nákladů se vše zaseklo a celé výběrové řízení se protáhlo.

Nakonec to dopadlo tak, že Český Telecom bude moci požádat o úhradu čistých nákladů (na provoz veřejných automatů) následující částky:

• za rok 2006: 171 700 261,- Kč (resp. alikvotní část, podle toho, kdy provozování celé služby začne).
• za rok 2007: 180 055 736,- Kč,
• za rok 2008: 193 843 203,- Kč,
• za rok 2009: 181 280 510,- Kč,
• za rok 2010: 182 926 381,- Kč,
• za rok 2011: 187 800 724,- Kč.

Pokud vás zajímá, za kolik veřejných automatů to bude, pak to z rozhodnutí regulátora nevyplývá. Zveřejněné dokumenty o výsledcích výběrového řízení uvádí pouze obecné požadavky na jejich počty, například:

v obcích od 1000 obyvatel do 4999 obyvatel dodržet poměr 1 VTA na každých započatých 1200 obyvatel.

Celkově ale konstatují, že

dochází k podstatnému snížení počtu povinně provozovaných VTA v rámci univerzální služby oproti dosavadnímu stavu.

Existuje ale nejméně jeden kvalifikovaný odhad, který ve svých připomínkách k celému výběrovému řízení předložila společnost T-Mobile. Podle jejích propočtů půjde o snížení nejméně o 50%, spíše ale více - odhadem na 7000 VTA. Přitom ke konci loňského roku Český Telecom vykázal provozování přesně 25 486 veřejných telefonních automatů, takže jejich snížení na cca 7000 by skutečně odpovídalo "podstatnému snížení počtu". Na jeden VTA by pak Telecom dostával přes 2000 Kč měsíčně!

Jak to bylo s telefonními automaty dříve

Provoz veřejných telefonních automatů byl určitým způsobem dotovaný již dříve, podle předchozího telekomunikačního zákona (č. 151/2000 Sb.). Ovšem zde se hradila pouze ztráta z poskytování "nepřetržitého a bezplatného přístupu, bez použití mincí nebo karet, k číslům tísňových volání prostřednictvím veřejných telefonních automatů". V ostatních ohledech si na sebe veřejné telefonní automaty musely vydělat samy. Však také volání z nich nebylo a není zdarma, a navíc průběžně zdražuje. Přitom stejnou povinnost, tj. dovolat se i bez kreditu na tísňové linky, ukládal a ukládá zákon i mobilním operátorům - ovšem již bez jakýchkoli nároků na kompenzace.

A jak velká že tato dřívější ztráta byla, abychom ji mohli porovnat s nynější ztrátou (úhradou přímých nákladů)? Původní výše ztráty z univerzální služby se vypočítávala podle vyhlášky č. 235/2001 Ministerstva dopravy a spojů, podle které šlo o součet za

• tísňová volání z VTA
• slevy postiženým a dalším osobám
• podpora a provoz koncových stanic pro záchranáře (složky integrovaného záchranného systému).

Zdaleka největší část každoroční ztráty přitom spolykaly slevy postiženým osobám. Dobře se to ukázalo v roce 2003, kdy Telecom nepředložil včas příslušné výkazy a regulátor mu tehdy vyčíslil ztrátu jen z ostatních dvou položek (tísňová volání z VTA a podpora záchranářů), tj. bez slev pro postižené a další osoby, čerpající výhody. Výsledkem byla částka 6 698 840,- Kč (zdroj). Takže na tísňová volání z veřejných automatů určitě nepřipadlo více jak oněch cca 6,7 mil. Kč, ale spíše podstatně méně.

Shrňme si to tedy: dosud Český Telecom provozoval cca 26 tisíc veřejných telefonních automatů, a ročně dostával náhradu za ztrátu z jejich provozu ve výši nepřevyšující 6,7 mil. Kč ročně. Nyní sice dochází k "podstatnému snížení počtu VTA", ale také k podstatnému zvýšení úhrady ztrát, ročními částkami ve výši 170 až 190 milionů Kč. Tedy částkami nejméně 25x vyššími než dříve, ve skutečnosti spíše ještě vyššími! Na víc dokonce na šest let dopředu!

Teď teprve mi začíná docházet skutečný význam toho, že podle nového zákona už provozování univerzální služby přestává být povinností a mění se na privilegium! Docela lukrativní privilegium. Navíc ani přes všechny veřejné konzultace kolem výběrového řízení nemá nikdo (mimo regulátora a Českého Telecomu) šanci posoudit, nakolik jsou deklarované čisté náklady (ztráta) oprávněné či nikoli.

Přitom tím, kdo regulátorem dopředu spočítanou ztrátu uhradí, jsou obecně všichni podnikatelé, kteří na trhu poskytují veřejné hlasové, datové či internetové služby (s obratem nad 10 mil. Kč), skrze tzv. účet univerzální služby (viz par. 49 zákona č. 127/2005 Sb.). V konečné podobě to ale nakonec stejně zaplatíme my všichni, jako koncoví zákazníci, skrze vyšší ceny.

Linky

Ze zajímavých událostí minulého týdne stojí určitě za zmínku i dva rozhovory nejvyšších šéfů Českého Telecomu pro média. První poskytl agentuře Bloomberg sám CEO ČTc, Jaime Smithe. Vyjadřoval se hlavně k ekonomickým záležitostem, zejména k dividendové politice, ale vztáhl ji také k tomu, jak se firmě podaří stabilizovat úbytek pevných linek :

"Neplánujeme navrhnout novou dividendovou politiku pro tento rok. Hlavním důvodem je nejistota ohledně stability především v segmentu pevných linek." (zdroj)

Za zlomový je přitom považován letošní rok (zdroj):

Podle generálního ředitele by měl být rok 2006 klíčovým. Pokud by vše probíhalo podle plánu společnosti, by Český Telecom měl v roce 2007 dosáhnout růstu.

Ve stejném duchu vyzněl i druhý rozhovor, s finančním ředitelem Jurajem Šedivým. Na dotaz, kdy telecom očekává zastavení úbytku pevných linek, odpověděl:

V návaznosti na silnou poptávku zejména po službách vysokorychlostního internetu a rozšíření portfolia atraktivních služeb včetně IPTV (Internet Protocol Television), VoD (Video on Demand), stahování hudby (music downloads) a dalších předpokládáme zmírnění poklesu počtu pevných linek v tomto roce a stabilizaci v období let 2007 až 2008. Rok 2006 považuji za klíčový k dosažení tohoto obratu.

Co mi na této odpovědi přijde zajímavé, je absence zmínky o hlasových službách, byť třeba konvergovaných. Přitom ještě přede dvěma roky Telecom (opět podle Juraje Šedivého) ještě věřil ve schopnost pevné sítě konkurovat mobilům, a pracoval na konceptu konvergovaných hlasových služeb:

Juraj Šedivý: Volba mezi fixním nebo mobilním telefonem pro hlasovou komunikaci je funkcí ceny a užitné hodnoty vnímané zákazníkem. Je otázkou, jestli fixní telefonie může k nesporně nižší ceně nabídnout bohatost funkcí, které jsou dnes u GSM telefonie běžné. Odpověď zní ano, pokud má zákazník minimálně ISDN a odpovídající, podle možnosti bezdrátové koncové zařízení. Testuje se koncept jednoho přístroje schopného komunikovat bezdrátově přes koncový terminál fixní sítě, pokud je zákazník doma anebo na pracovišti, a zároveň prostřednictvím mobilní GSM nebo UMTS sítě, hovor je pak směrován nejlevnější cestou. Jinými slovy, fixní síť nabízí širokou škálu služeb nejenom pro data, ale i hlasovou telefonii, pokud se je podaří lépe zpřístupnit a marketinkově podpořit, věřím ve stabilizaci hlasového provozu.

Zatím ale Telecom s konvergovaným konceptem "jednoho přístroje, schopného komunikovat bezdrátově …" nepřišel. V mezidobí už také přestal tolik propagovat své ISDN, neboť zřejmě seznal., že tato technologie je už za svým zenitem (řečeno diplomaticky).

A pokud to se zastavením propadu pevných linek myslí vážně, mohl by začít tím, že uvede do pořádku vykazování jejich počtu. Stále zde totiž "něco nehraje". Sám Telecom totiž říká, že

Celkový počet pevných linek ČESKÉHO TELECOMU k 31. prosinci 2005 dosáhl 3 126 tisíc

Upřesňuje to tak, že ke konci roku 2005 měl:

• 2 651 543 analogových (PSTN) linek
• 448 986 ISDN kanálů
• 25 486 veřejných telefonních automatů

Součet skutečně dává 3 126 015 - ale to není počet pevných linek! V případě ISDN se totiž jedná o jednotlivé kanály, které se nikdy "neprodávají" samostatně, ale vždy jen jen po dvojících (v rámci přípojky BRI, resp. euroISDN2, určené spíše domácnostem a malým firmám), resp. po 30 (v rámci přípojky PRI, resp. euroISDN30, určené firmám či operátorům). Takže by se ani neměly započítávat jednotlivě (do počtu pevných linek), ale v kvantech odpovídajících příslušným přípojkám. J?nak by každý, kdo zkonvertuje svou analogovu telefonní přípojku na digitální (ISDN BRI), přispěl do celkového počtu pevných linek hned dvěma linkami, místo jedné.

Kdy bude VOIP od Českého Telecomu?

Do třetice rozhovorů, které poskytli nejvyšší šéfové Českého Telecomu: v tomto článku týdeníku Ekonomu je následující zmínka:

Český Telecom do internetového volání totiž vstoupí co nevidět. Generální ředitel Českého Telecomu Jaime Smith počítá s nasazením VoIP brzo: "Pro rezidenční zákazníky připravíme internetové volání v druhé polovině letošního roku."

Ještě dříve by se ale mělo objevit VOIP i pro firemní zákazníky:

Podle informací Ekonoma ale ještě dříve spustí Telecom VoIP pro firemní sektor. Dojít by k tomu mělo někdy na přelomu dubna a května.

Pak je ale otázkou, co se vlastně stalo vloni na Invexu:

ČESKÝ TELECOM na veletrhu Invex 2005 představil službu internetové telefonie pro firmy - ePhone.

Ale pravdou je, že služba ePhone není klasickou službou internetové telefonie, ale pouze o integraci VOIP klienta do Outlook a určitou "IP přípojkou" mezi koncovými telefony a pobočkovou ústřednou PBX. Nemá například žádné tarify, minutové hovorné apod. Takže pokud chce Telecom přijít se skutečnou službou internetové telefonie, stále k tomu ještě má prostor, a to i ve své vlastní nabídce.

---