Minulý týden: studie ECF, dialery, Wi-Fi na Praze 5

Minulý týden přinesl další plánovaný milník v postupu (do)privatizace Českého Telecomu: ve středu zasedla vláda, aby rozhodla obecně o dalším postupu (zda pokračovat v přímém prodeji nebo začít prodávat akci na kapitálovém trhu), a konkrétně o osudu pěti předběžných nabídek, které byly podány ještě v předchozím týdnu. Dopadlo to tak, že v přímém prodeji se pokračuje, a do dalšího kola postoupilo všech pět zájemců, kteří předložili předběžné nabídky. Ti nyní budou moci nahlížet Českému Telecomu hlouběji do karet a účetních knih (provádět tzv. due diligence), aby mohli lépe sestavit své definitivní závazné nabídky. Ty by měli zájemci odevzdat nejpozději do 29. března 2005.

Kolik kdo ve své předběžné nabídce nabídnul, se v médiích široce diskutovalo (i zde na ISDN serveru). Již méně se ale psalo o tom, že dva z pětice postupujících (konkrétně finanční investoři PPF a Blackstone/CVC/Providence) postoupili jen podmíněně, s tím že si k sobě musí najít strategického partnera z řad (dostatečně velkých) telekomunikačních operátorů. Teprve poté, co si je najdou, budou moci zahájit tzv. due diligence:

"Podmínkou pro zahájení hloubkové kontroly v Telecomu a podání závazných nabídek je, že se (finanční konsorcia) spojí s významným telekomunikačním operátorem," řekl Juchelka.

To tedy znamená, že finanční skupině PPF (spolu se slovenskou J&T) neprošel tah se zařazením společnosti InWay coby strategickým partnerem. Nejspíše proto, že InWay je příliš malá a nesplňuje požadavky, definované v podmínkách soutěže. Jaké tyto podmínky přesně jsou, není veřejně známo, ale lze si o nich udělat představu například z této zmínky v článku ČTK

finanční skupiny si musí najít telekomunikačního partnera většího než Telecom.

Zajímavá ale byla reakce skupiny PPF, která rozhodnutí vlády kvalifikovala jako změnu podmínek výběrového řízení "za chodu" (zdroj):

Vláda v průběhu výběrového řízení na prodej 51 procent v Českém Telecomu podle společnosti PPF změnila podmínky soutěže.

Skupina PPF přitom podle stejného zdroje přišla s argumentem, že InWay jako strategického partnera jí měl odsouhlasit privatizační poradce CSFB. Vláda však rozhodla jinak, a mluvčí ministerstva financí to prohlásil za spor mezi PPF a privatizačním poradcem.

Studie ECF

V průběhu minulého týdne byla zveřejněna nová studie fóra ECF (European-Czech Forum), které sdružuje několik zahraničních obchodních komor v ČR, a zabývá se mj. poskytování integračního know-how české podnikové sféře, stabilizací evropských investic v ČR a poskytováním pomoci zahraničním investorům při hledání partnerských firem v ČR. Občas také vydává konkrétní studie - a právě nyní vydala malou studii toho, jak je náš telekomunikační trh otevřen konkurenci a volné soutěži.

Studie má příznačný název "Neuspokojivá soutěžní situace na českém telekomunikačním trhu", který předznamenává její hlavní zjištění - že to u nás s volnou soutěží není dobré. Důvodů vidí studie hned několik, a mezi nimi uvádí na prvním místě známý problém s balíčkováním (spojováním měsíčních paušálů s volnými kredity). Na celý tento problém se ale dívá poněkud jinak, než jak byl dosud obvykle interpretován. Věcně jde o to, že odebráním volného kreditu v hodnotě cca 90 korun z tarifu HOME STANDARD došlo ke zlevnění (u nového tarifu HOME ZERO, který je zcela bez kreditu) o pouhých cca 20 korun.

Dosud se tento problém typicky interpretoval tak, že cena tarifu bez kreditu je příliš vysoká, a že HOME ZERO by měl být lacinější (tedy že Telecom při stanovení ceny HOME ZERO odečetl za odebraný kredit příliš málo z ceny programu HOME STANDARD s kreditemu). Studie ECF se na to ale dívá jinak, v zásadě z obráceného pohledu - nenapadá vysokou cenu tarifu HOME ZERO (oproti HOME STANDARD), ale říká že Telecom přidává v rámci volného kreditu u HOME STANDARD naopak příliš mnoho služeb za příliš málo peněz. Tedy že tarif HOME STANDARD je oproti HOME ZERO dražší jen o cca 20 korun, ale za tento malý rozdíl v ceně zákazník získává objem služeb v hodnotě 90 korun (a v případě srovnatelného tarifu Telefon 70 v rozsahu 35+35 minut). To studie kvalifikuje jako neoprávněné stlačování ceny (tzv. price squeeze), kterému alternativní operátoři nemohou konkurovat - jen na propojovacích poplatcích za stejný objem služeb zaplatí Českému Telecomu podstatně více, než oněch cca 20 korun.

Studie dále zmiňuje problém s pomalostí až nečinností regulátorů (ČTÚ i ÚOHS), naznačuje nedostatky nového zákona o elektronických komunikacích (mj. v tom, že nestanovuje horní limity pro vyřizování stížností a sporů), a kritizuje také údajné fiktivní technické problémy s přepojováním zákazníků na CS/CPS (na které si stěžovala hlavně Tele2). Celkové vyznění studie přitom dosti přesně odpovídá dosavadní argumentaci většiny alternativních operátorů, takže je pravděpodobné, že ti se na ni budou při nejrůznějších příležitostech různě odkazovat a odvolávat.

Co nového kolem dialerů?

Ještě v minulém roce, v důsledku známých problémů s dialery a násilným přesměrováváním dial-upových uživatelů na linky 976 (ze zvýšenou tarifikací), vznikla na půdě APVTS pracovní skupina, usilující najít řešení problému. Na její práci se podílí také Český Telecom, který již dříve avizoval, že ještě do konce roku (myšleno: toho loňského) bude společné řešení nalezeno a zveřejněno, a hlavně začne být prosazováno do praxe. Nestalo se, a pracovní skupina nejspíše dále pracuje a hledá.

O postupu prací se na veřejnosti objevují jen sporadické informace, vesměs právě od Českého Telecomu. Ten se k problému vyjádřil i minulý týden, když vydal tiskovou zprávu nabádající uživatele k opatrnosti a k zabezpečení svých počítačů (to rozhodně neškodí). Dokonce za tímto účelem sestavil i jakési desatero rad a doporučení. Při té příležitosti pak Telecom zveřejnil i prezentaci pro novináře, ve které je několik zajímavých nových informací.

(zdroj)

Například graf, ukazující vývoj volání na linky 976 v průběhu uplynulého roku. Z něj je patrné, že počet volání na tyto linky poměrně rychle roste, byť celkový počet provolaných minut (na grafu červeně) spíše stagnuje. Znamená to, že by výrazně rostl počet "legitimních" volání na nové a atraktivní datové služby? Obávám se, že vysvětlení je spíše jiné -že rychle rostoucí počet hovorů jde spíše na vrub podvodně vynuceným hovorům. To, že celkový objem provolaných minut v poslední době neroste ale spíše mírně klesá, pak signalizuje že lidé už si dávají větší pozor a nenechávají se už tolik okrádat. Nebo že by už zabrala různá opatření na ochranu zákazníků, omezující například maximální délku jednotlivých hovorů na linkách 976? Právě o ně se v rámci pracovní skupiny APVTS stále bojuje.

Ještě další zajímavostí, která se v prezentaci Telecomu z minulého týdne objevila, je konkrétní zhodnocení "útoku telefonického spamu" z listopadu minulého roku (podrobněji viz tento článek). Pro připomenutí: šlo o automatická volání ze zahraničí, informující volaného o údajné výhře, k jejímuž vyzvednutí musí zavolat na hlasovou linku se zvýšenou tarifikací (s prefixem 906). Následující obrázek ukazuje celkový počet příchozích volání (modře), a počet úspěšných volání (oranžově, tj. kolik lidí hovor přijalo).

(zdroj)

Další obrázek pak ukazuje, kolik bylo přijatých hovorů (stále oranžově), a kolik z nich přimělo volaného, aby sám zavolal na linku 906 (červeně).

(zdroj)

Abyste nemuseli počty odečítat z grafů:

• celkový počet SPAM volání (na grafu modře) je 525 000
• z toho: počet úspěšných SPAM volání (oranžově): 49 000
• počet následných volání na linky 906 (červeně): 6 300

Takže úspěšnost "telefonického spamu" byla cca 1,2 procenta. Kolikpak na tom asi kdo vydělal? A dozvíme se někdy, kdo to vlastně byl? To je na celém problému se zneužíváním linek se zvýšeným tarifem značně problematické - že konečný příjemce největšího podílu na inkasovaných částkách zůstává hezky v anonymitě. Obávám se, že ani připravované řešení v rámci pracovní skupiny APVTS nepovede k tomu, aby subjekty "na konci linek se zvýšenou tarifikací" musely plně zveřejnit svou identitu.

Stejně tak se obávám, že připravované řešení nespěje k tomu, co považuji za nejvýhodnější z pohledu uživatelů: aby to s voláními na linky s zvýšenou tarifikací bylo obráceně než dnes, kdy jsou implicitně povoleny, a uživatel si je na svou ochranu může nechat zablokovat. Nechť je to obráceně, podobně jako třeba s roamingem u mobilních operátorů, kde jsou také ve hře velké částky: nechť je tato služba implicitně vypnutá (zakázaná), s tím že když o ni uživatel bude mít zájem, může si ji nechat kdykoli a snadno aktivovat (zapnout). Takovéto řešení jsem již dříve navrhoval za sdružení ZUI (Zástupci uživatelů Internetu, podrobněji zde).

Oskar vyhověl

V závěru minulého týdne vydal Český telekomunikační úřad dvě tiskové zprávy, informující o postupu dvou výběrových řízení - jednoho na zbývající UMTS licenci, a druhého na mobilní licenci v pásmu 872 MHz. Zatímco tisková zpráva o tomto druhém řízení neříká nic fakticky nového (jen to že nabídku předložily tři subjekty, které je také odprezentovaly před řídícím výborem), informace o prvním výběrovém řízení jsou konkrétnější: Oskar Mobil, který měl v prvním kole přednostní právo získat UMTS licenci za pevně danou částku 2 miliardy, o ni skutečně zažádal. Řídící výbor výběrového řízení tuto žádost posoudil a shledal, že "splňuje všechny požadavky" - a s tímto závěrem ji předal ČTÚ, který teprve formálně rozhodne. Fakticky by to ale už mělo být jasné - Oskar tedy licenci získá již v prvním kole, za ony 2 miliardy.

Wi-Fi na Praze 5

Poměrně velký rozruch vzbudila minulý týden zpráva o záměru radnice Prahy 5 zprovoznit ve svém obvodě připojení k Internetu na bázi Wi-Fi, a to zdarma. Není sice úplně jasné, jak velké by mělo být pokrytí - některé informace hovoří o celé Praze 5, jiné zase jen o lokalitě Smíchova - ale i tak je zřejmé, že půjde o jeden z největších projektů "veřejného přístupu" k Internetu v ČR vůbec. Radnice městské části přitom naváže na již vybudovanou páteřní síť, přes kterou úspěšně připojila školy a své úřady, a s nákladem 2 milionů korun na ní nově napojí jednotlivé hotspoty. Jaká budou pravidla pro používání této sítě, se zřejmě teprve dozvíme - z prvních signálů vyplývá, že bude zablokováno stahování hudby a filmů, a že uživatelé by se mohli těšit na rychlost nejméně 64 kbit/s.

Zajímavé je, že ohlasy na tento záměr nebyly zdaleka jen kladné. Někdo to přirovnal ke komunismu (připojení se "rozdává" zdarma), jiní zase kritizovali, že to zlikviduje komerční poskytovatele připojení. To si nemyslím, protože veřejný Internet nejspíše bude omezenější (co do rychlosti i dostupnosti různých dalších služeb), a také asi přísnější (co do aplikace nějaké Fair Use Policy). Ale určitá konkurence pro komerční poskytovatele to jistě bude, a ti se budou muset více snažit.

Celkově záměr Prahy 5 hodnotím velmi kladně, jako jeden z příkladů naplňujících jak filosofii iniciativ typu eEurope, tak i konkrétní záměry naší národní broadbandové strategie, která také podporuje různé metropolitní a místní sítě. Dokonce si myslím, že by se takovýto projekt mohl a měl ucházet o spoluúčast státu, skrze podporu z Fondu pro rozvoj broadbandu. Problém je ale časový - tento fond, vycházející z nedávno přijaté broadbandové strategie, bude teprve zřízen a penězi naplněn až podle výnosů privatizace Českého Telecomu. Ovšem veřejné Wi-Fi na Praze 5 má být uvedeno do provozu již koncem března.

Kéž by takovýchto projektů bylo u nás čím dál tím více.