Minulý týden: Redingová, GPL, Telecom …

Už dlouho se během jednoho týdne nestalo tolik významných událostí, jako právě minulý týden. V Praze například proběhlo Government Leaders Forum Praha, za účasti Billa Gatese, nové komisařky Viviane Redingové a dalších velkých jmen. Organizace tohoto podniku byla zřejmě pečlivě utajováno (možná ze strachu před teroristy, či snad před zvídavými novináři), a sám jsem byl pozván jen na jednu tiskovku před touto akcí (setkání s komisařkou Redingovou na MI ČR), a jednu akci po ní (ohlášení aliance mezi MS, ČTc a ET).

Viviane Redingová v Praze

Setkání s komisařkou Redingovou nepřineslo nic zásadně nového. Nejspíše si pořádně oddychla, když uslyšela že náš nový zákon o elektronických komunikacích za pár dní nejspíše projde (napodruhé) Sněmovnou, ať již ve sněmovní či senátní verzi, a poté nabude účinnosti. ČR se pak konečně dostane pryč ze seznamu posledních opozdilců, kteří ještě nepřevzali nový regulační rámec. Teprve později se asi bude zkoumat, jak závažné jsou či nejsou různé "drobnosti", které se do zákona všelijak vloudily (viz např. předchozí díly tohoto seriálu).

Komisařka Redingová si také odnesla ještě čerstvý výtisk anglického překladu naší národní broadbandové strategie, a pochválila nás za proaktivní přístup. Pak všeobecně pohovořila o iniciativě eEurope a její nadcházející "druhou pětiletku". Stávající eEurope2005 totiž letos končí, a tak bude jí řízená DG INFSO předkládat novou strategii, již na roky 2006 až 2010. Bude samozřejmě navazovat na "aktualizaci" Lisabonské strategie, kterou dva dny poté představil Evropské komisi její šéf Barroso. Někteří kritici ji označili za "odpískání" původního záměru "dohnat a předehnat" (míněno: USA), což je cíl který se nedaří naplňovat, a také za snahu zmírnit zátěž, způsobovanou příliš nákladným sociálním systémem v Evropě. Nově aktualizovaná strategie se proto soustřeďuje spíše na boj s nezaměstnaností, na podporu rozvoje podnikání, na malé a střední firmy, na liberalizaci trhů, na zdravotnictví a "udržitelnost života".

V obdobném duchu mluvila komisařka Redingová i o nové aktualizaci koncepce eEurope 2010, která je "podmnožinou" (jednou z částí) celé Lisabonské strategie, pro oblast ICT, elektronických komunikací, a nově i médií. Také ona hodlá v brzké době představit Komisi novou iniciativu eEurope 2010, tak aby ji po různém připomínkování mohla v červnu projednat Rada ministrů, a pak mohla směřovat do Evropského Parlamentu. Platit by měla od počátku roku 2006 (kdy naopak přestane platit stávající eEurope2005).

Od jednotlivých členských států se očekává, že si na základě "celoevropské" eEurope2010 vytvoří svoje vlastní národní iniciativy, kterými tuto obecnější iniciativu rozpracují a naplní. Podobně tomu bylo už pro stávající eEurope2005, naše Státní informační a komunikační politika na ni také navazuje a rozpracovává ji.

Softwarové patenty "restartovány"

Komisařka Redingová byla na tiskovce na MI ČR dotázána i na problematiku softwarových patentů. Její odpověď byla velmi diplomatická a k podstatě problému se vlastně ani nevyslovila. Naznačila alespoň to, že celá záležitost je značně složitá a že se ještě potáhne dlouho a neskončí za současného lucemburského předsednictva, ale že ji bude řešit ještě příští předsednictví (britské).

Toto její očekávání se hned ve středu naplnilo, když právní výbor Evropského parlamentu doporučil "restartovat" celý legislativní proces úpravy softwarových patentů. Jinými slovy, začít s celou úpravou od začátku. Výbor přitom rozhodl poměrně jasnou většinou: 19 poslanců bylo pro restartování, dva proti a jeden se zdržel hlasování. Umožnilo mu to i nedávné "pozdržení" direktivy v Radě Evropské Unie, o které se postaralo Polsko.

Není mi ale zcela jasné, zda k definitivnímu "restartu" stačí již tento verdikt právního výboru, nebo zda jej bude muset posvětit ještě celý Evropský parlament jako takový.

GLF, Government Leaders Forum

O tom, co přineslo samotné jednání akce GLF, vím jen z druhé ruky, a tak to nebudu podrobněji komentovat. Zastavím se jen u podpisu smlouvy mezi našim Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) a firmou Microsoft, která dává České republice právo nahlížet Microsoftu do jeho zdrojových kódů, a získávat také další technické informace. Nic proti tomu, stát by určitě měl mít právo vědět, co se skrývá či neskrývá v kódu, na kterém mohou běžet jeho citlivé a klíčové aplikace. Jen jsem zvědav, zda to NBÚ dokáže skutečně využít a sám si ve zdrojovém kódu najít či zjistit to, o čem se chce ujistit. Výhodou otevřených řešení a "open source" je to, že se do nich může dívat a hledat v nich chyby kdokoli, kdo o to má zájem a rozumí tomu. Tedy více lidí. Kolika dostatečně kvalifikovanými lidmi asi bude disponovat NBÚ?

Aliance MS+ČTc+Eurotel

Dalším nepřímým výstupem GFL, spíše ale důsledkem návštěvy Billa Gatese, byl podpis trojstranné smlouvy o strategické alianci mezi Microsoftem, Českým Telecomem a Eurotelem. Souvisí to s vizí, kterou na loňském Invexu představil Telecom, již společně s Eurotelem - s vizí digitální domácnosti (Digital Home) a digitální kanceláře (Digital Business). Podrobněji jsem to popisoval loni v říjnu, ve dvou článcích o "digitálních vizích Českého Telecomu" (zde a zde). V případě domácností by se mělo jednat hlavně o služby z oblasti zábavy, které by byly řešeny na "hostovaném modelu" (příslušné aplikace by provozoval operátor), a terminálem v domácnostech by byl set-top box a televizní obrazovka. Pro firmy by se také jednalo o různá hostovaná řešení, běžící na aplikačních serverech u providera a zpřístupněná zákazníkům na bázi ASP (Application Service Provisioning).

Ohledně technického řešení nebyl Telecom na Invexu příliš sdílný, a o konkrétních platformách, na kterých bude jeho řešení postaveno, jeho lidé tehdy mluvit nechtěli. Nyní je o něco jasněji - bude to postaveno na platformě Microsoftu.

Mimořádná valná hromada

Minulý čtvrtek, 3.2.2005, proběhlo hned několik událostí, které se týkaly Českého Telecomu. Kromě tiskovky, oznamující výše uvedenou alianci s Microsoftem, se konala i mimořádná valná hromada, svolaná Fondem národního majetku, coby držitelem státního podílu v Českém Telecomu. Iniciativa přitom přišla z ministerstva financí, kterému se přeci jen znelíbil systém mimořádného odměňování statutárních orgánů Českého Telecomu, v rámci tzv. motivačního plánu - konkrétně kvůli tomu, že vysoké odměny by měla dostat také dozorčí rada.

Výsledek mimořádné valné hromady dopadl podle očekávání: majoritní akcionář si prosadil, aby se odměny netýkaly dozorčí rady, která firmu neřídí, ale kontroluje představenstvo. Samotný motivační plán jako takový však byl zachován, byť se nyní týká jen představenstva. Jen mne tak napadá, co to vlastně ve svém důsledku znamená: zůstal-li balík peněz na odměny stejný, ale dozorčí rada z něj nedostane nic, pak toho na představenstvo asi zbude o to více, že?

Předběžné nabídky do privatizace

Minulý čtvrtek byl také posledním dnem, do kterého mohli zájemci o (do)privatizaci Českého Telecomu odevzdávat své předběžné nabídky. Samozřejmě jen ti, kteří do celého procesu vstoupili a vyzvedli si tzv. informační memorandum.

Jak to nakonec dopadlo a kolik zájemců nabídku předložilo, se oficiálně dozvíme asi až za pár dní, kdy by také vláda měla rozhodnout (9.2.2005), zda bude v privatizaci formou přímého prodeje pokračovat, nebo zda se vrátí k záměru prodat akci na kapitálovém trhu.

Neoficiální informace z médií však naznačují, že několik nabídek se skutečně sešlo, a že "nevypadají špatně". Například agentura Reuters uvedla, že byly podány nejméně tři předběžné nabídky od operátorů na více jak 69 miliard korun. Jedna z nich má být od Swisscomu, druhá od španělského inkumbenta Telefonica. Potvrzena se zdá být také nabídka naší finanční skupiny PPF, společně se slovenskou J&T a s telekomunikační společností InWay. Otázkou ovšem je, zda InWay bude svou velikostí splňovat požadavky na strategického partnera.

Potvrzena se také zdá být jedna absence, a to dánského TDC. Ten se nechal slyšet, že nabídku nepodá. Zde tedy došlo na analytiky, kteří naznačovali že pro TDC by investice do Českého Telecomu byla příliš velkým soustem. Ale počkejme si raději na oficiální informace.

V mezidobí lze ocitovat alespoň ministra průmyslu a obchodu Urbana, který se zdá být velmi spokojen:

"Nabídky jsou v souladu s očekáváními vlády a posílily víru, že Český Telecom bude velmi úspěšně privatizován," řekl Urban.

Žaloba Tele2 na Český Telecom

Stále ještě minulý čtvrtek podala společnost Tele2 žalobu u městského soudu na Český Telecom, a požaduje v ní náhradu škody ve výši 2,14 miliardy korun. Jak jsem podrobněji popisoval v tomto článku, je předmětem sporu stará známá kauza volných kreditů v cenových programech Českého Telecomu. Nynější žaloba je pak jen dalším krokem v aktivitách alternativních operátorů proti těmto kreditům a cenové politice Českého Telecomu vůbec. Právě Tele2 přitom říká, že si již stěžovalo u ČTÚ i ÚOHS, ale nikdo z nich dosud nezasáhl, a tak přikročili k žalobě.

Mechanismus žalob přitom již dříve využil i sám Telecom, například když zažaloval Český telekomunikační úřad o náhradu údajné ztráty z univerzální služby za rok 2002 (ve výši 4,5 miliardy). Nebo když v prosinci 2002 žalobou napadl rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, a tím dosáhl že jeho rozhodnutí o povinnosti nabídnout ADSL propojení bylo zbaveno právních účinků. Telecom dodnes ADSL propojení nenabízí.

Nynější "opačně směřující" žalobu však Telecom označil za komunikační gesto. Dokonce zmínil možné další aktivity své konkurence, které hned pasoval na "neopodstatněné":

Za komunikační gesto považuje ČESKÝ TELECOM žalobu ze strany alternativního operátora Tele 2. V kontextu nadcházející privatizace ČESKÉHO TELECOMU nelze vyloučit výskyt dalších neopodstatněných aktivit konkurence, které společnost nebude nijak komentovat.

Etel se přidává

Ještě v průběhu minulého týdne (a před vydáním tiskové zprávy ČTc) se na stranu Tele2 přidala i společnost eTel. Vydala tiskovou zprávu, ve které deklarovala že podporuje stanovisko společnost Tele2. Připomněla, že sama již dříve zažalovala Telecom:

eTel se řadí k firmám, které již v minulosti ČTc žalovaly. Stalo se tak před rokem, v únoru 2004, kdy společnost žalovala Telecom ve věci ochrany před nekalosoutěžním jednáním a porušováním závazných pravidel hospodářské soutěže ze strany ČTc ve smyslu § 53 Obchodního zákoníku a ve smyslu §11 Zákona o ochraně hospodářské soutěže.

"Český Telecom své dominantní pozice nadále zneužívá, a proto zvažujeme možnost další žaloby", říká Stefan Lager, generální ředitel eTelu v České republice.

Také Telenor si stěžuje

Na cenovou politiku Českého Telecomu si minulý týden stěžovala také společnost Telenor Networks. Jí jde konkrétně o ceny za tzv. unbundling, u kterého je problém zejména s jednorázovými zřizovacími poplatky. Tisková zpráva Telenor Networks je dost ostře laděná, a konstatuje např. že:

Český Telecom je připraven udělat cokoliv, aby zabránil konkurenčním firmám v rovnocenném postavení na českém trhu," říká Odd-Egil Aasen, vedoucí projektu xDSL společnosti Telenor v České republice. Nejkřiklavěji se tento přístup projevuje v propastném rozdílu cen, za které Český Telecom nabízí na jedné straně své velkoobchodní služby ADSL a za které na straně druhé zpřístupňuje místní smyčky (LLU)

Zajímavé je, že ještě v loňském roce se objevovaly signály, že by regulátor měl zasáhnout do velkoobchodní nabídky na zpřístupnění (LLU) a vzít ceny do regulace. O zpřístupnění místních smyček dokonce hovoří i nedávno zveřejněná 10. implementační zpráva EU, která konstatuje že ceny za unbundling jsou u nás neregulované a "jasně převyšují průměr EU". Zpráva také zmiňuje, že ČTÚ se chystá zavést cenovou regulaci i pro undbundling. K tomu ale dosud nedošlo, a právě nad tím pak Telenor Networks vyjadřuje své zklamání - a naznačuje "další možné kroky":

"Už více než rok se snažíme na tyto nerovné cenové podmínky upozorňovat, ale regulátor zatím neprokázal snahu problém řešit," vysvětluje Odd-Egil Aasen a dodává: "Telenor zvažuje další možnosti, jak tuto neúnosnou situaci na českém trhu vysokorychlostních služeb řešit a zastavit monopolní chování Českého Telecomu."

Další změny v představenstvu Českého Telecomu

Minulý týden pokračovala také série rošád ve statutárních orgánech Českého Telecomu. Na zbývající volné místo v jeho představenstvu byl zvolen pan Michal Heřman, generální ředitel společnosti Eurotelu (která je stoprocentně vlastněna Českým Telecomem). Zajímavé je, že pan Heřman byl do představenstva již jednou zvolen, a to k 1.9.2003, poté co nastoupil do Českého Telecomu a začal řídit jeho transformační proces. Když se v závěru loňského roku stal řádným ředitelem Eurotelu, byl k 27.10.2004 z postu člena představenstva zase uvolněn, "pro výkon funkce generálního ředitele Eurotelu".

Nyní se tedy do představenstva Českého Telecomu, coby generální ředitel Eurotelu, zase znovu vrací.

Konsorcium e-road se rozpadlo

Se současným děním kolem výběru elektronického mýtného souvisí další informace z minulého týdne, o rozpadu konsorcia e-road. To založily společnosti Český Telecom, Siemens a T-Systems ještě před vstupem ČR do EU (22.4.2004), když podepsali memorandum o porozumění a založení společného konsorcia, s cílem podílet se společně na realizaci výběru mýtného v ČR.

Nyní se ale toto konsorcium fakticky rozpadlo, zřejmě v důsledku událostí a vývoje jak v ČR, tak i v Německu. Český Telecom v průběhu minulého týdne oznámil, že jednotlivé subjekty podají své nabídky odděleně.

Oskar chce UMTS licenci

Další zajímavou zprávou z minulého týdne je informace o tom, že náš Oskar Mobil projevil zájem o zbývající (třetí) mobilní licenci na UMTS. ČTÚ minulý týden potvrdil, že přijal "žádost o udělení telekomunikační licence UMTS v rámci prvního stupně výběrového řízení" od společnosti Oskar Mobil, a.s.

Podle již dříve vyhlášených (a vládou stanovených) pravidel je v prvním kole licence nabízena výlučně Oskarovi, za 2 miliardy Kč. Pokud nabídku využije, druhé kolo výběrového řízení již neproběhne.

ÚOHS povolil spojení Aliatelu a GTS

Na závěr ještě jedna informace, která je sice již více než týden stará, ale na veřejnost se dostala až minulý týden. Jde o to, že antimonopolní úřad (ÚOHS) formálně posvětil fůzi dvou našich největších alternativních operátorů, Aliatelu a GTS (resp. koupi Aliatelu ze strany GTS, a jejich následné spojení). Takže vzniku ještě většího alternativního operátora, který by snad mohl být účinnější konkurencí pro Český Telecom, by už nemělo stát nic v cestě.