Minulý týden? ADSL, ZoEK, privatizace . . .

Významnou zprávou minulého týdne bylo představení nové nabídky ADSL od Českého Telecomu, s názvem Internet Expres Optimal. Sám jsem o tom podrobněji psal v tomto článku, kde jsem se snažil upozornit mj. i na to, že nejde o službu nabízenou standardním způsobem, ale pouze v rámci pilotního provozu. Jeho úkolem má být "praktické ověření technologie, procesů zřizování, provozu a účtování služby, vysokorychlostního připojení k Internetu s možností neomezeného stahování dat založeném na technologii ADSL".

Není těžké uhádnout, že nejsme na začátku zavádění ADSL v ČR (abychom k tomu potřebovali pilotní provoz), ale že jde o nějakou "regulační obezličku", související s děním na trhu, působením regulátorů (ČTÚ a ÚOHS) i existující legislativou.

Co mne vedle této "regulační obezličky" překvapilo asi nejvíce, byla malá pozornost médií. Přesněji to, jak málo novinářů si toho všimlo a považovalo za vhodné se o tom alespoň zmínit. Také reakce mezi alternativními operátory, coby konkurenty Telecomu, byla na mé očekávání slabá. Přitom alternativci mohli již dopředu tušit, co se asi chystá - když jim měsíc před oznámením nové služby Telecom předložil novou referenční nabídku velkoobchodních služeb. Ta přitom přináší poměrně zajímavé zlevnění "velkoobchodní části" ADSL služeb v režimu přístupu, dokonce až pod úroveň kterou podle nákladů deklarovaných Telecomem určil regulátor ve svém cenovém rozhodnutí o ADSL propojení z prvního dubna loňského roku.

Na tuto disproporci však z alternativců zareagovali jen Czech On Line a Tiscali, kteří k tomu vydali svá stanoviska:

COL: Ceny, které monopolní operátor poskytuje ve speciální velkoobchodní nabídce, jsou totiž výrazně nižší než ceny, které Český Telecom předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu jako nákladové. Zmíněná speciální velkoobchodní nabídka tedy zřetelně ukazuje, že stávající standardní velkoobchodní ceny, a tedy i ceny pro koncové zákazníky, jsou nepřiměřeně vysoké.

Tiscali: Velkoobchodní nabídka, která byla předložena operátorům dne 17.12.2004 a na které je postavena i služba Internet Expres Optimal, obsahuje nabídku služeb, jejichž ceny jsou pod cenami z cenového rozhodnutí ČTÚ ze dne 1.4.2004. Toto je velice zarážející, jelikož sám Český Telecom deklaroval, že ceny v tomto rozhodnutí jsou pod jeho náklady a nyní sám bez donucení nabídne cenu o 89,- Kč nižší než stanovuje toto cenové rozhodnutí

Zajímavé je v této souvislosti také to, že právě Czech On Line, Tiscali (a také Contactel) usilují o standardní řešení ADSL na bázi propojení mezi operátory, a nikoli na bázi přístupu (na kterém je postavena i velkoobchodní nabídka Českého Telecomu). K ADSL propojení existuje již zmiňované cenové rozhodnutí z loňského roku, a také individuální rozhodnutí regulátora ve věci sporů jednotlivých alternativních operátorů s Telecomem (ohledně zavedení tohoto propojení). Podle dostupných signálů lze soudit, že ADSL propojení ještě nebylo fakticky realizováno - ale struktura a cenová hladina ADSL služeb oněch tří uvedených operátorů je poněkud odlišná oproti ostatním alternativcům a naznačuje, že už je založena na regulátorem určených cenách za propojení (a nikoli na cenách z velkoobchodní nabídky přístupu).

Nejspíše právě proto na uvedenou disproporci v cenách za propojení a za přístup upozornili hlavně ti alternativní operátopři, kteří o ADSL propojení usilují.

ZoEK v Senátu: symetrie místo asymetrie

Také minulý týden pokračovalo projednávání návrhu zákona o elektronických komunikacích v Senátu. Přikázán byl jeho hospodářskému výboru, který o něm jednal minulou středu. Jak se zdá, i senátory ze všeho nejvíce zajímá problematika digitalizace, kolem které se točila největší část diskuse a hlavně většina návrhů na změny. Jak se zdá, v Senátu se rýsuje nesouhlas s "asymetrickou úpravou" a snaha nahradit ji variantou "symetrickou".

Stávající "asymetrická úprava" spočívá ve zřízení veřejnoprávního multiplexu pro veřejnoprávní média, a pro ostatní média nikoli. Jak jsem popisoval již v tomto článku, v Poslanecké sněmovně prošel návrh na zavedení této varianty jaksi "na truc". Její původní navrhovatel (poslanec Jaromír Talíř za KDU/ČSL) před hlasováním sám požádal o stažení svého návrhu, jelikož se mezitím dohodl s předkladateli zákona o separátním řešení celé problematiky digitalizace. K naplnění této dohody skutečně došlo, a MI ČR připravilo samostatnou novelu vysílacího zákona. Poslanci však svým hlasováním rozhodli nevyhovět požadavku na stažení původního návrhu a veřejnoprávní multiplex naopak explicitně odsouhlasili.

Poté, nebo spíše souběžně s tím, došlo k dalšímu zajímavého vývoji: televize Nova a Prima, jako držitelé stávajících celoplošných (analogových) licencí z řad soukromých subjektů, přišly s tezí že jejich licence jsou obecné, resp. nejsou omezeny jen na analogové vysílání, a začaly se domáhat přímého udělení digitálních vysílacích licencí, resp. jakéhosi "digitálního prodloužení" svých stávajících "analogových" licencí. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání to neakceptovala, ale senátoři jsou této tezi zřejmě nakloněni mnohem více.

Podle dostupných pramenů přichystali senátoři v hospodářském výboru "symetrickou variantu" řešení, která by umožnila "automatické přidělení licence na digitální vysílání těm vysílacím společnostem, které v současné době vysílají celoplošně". Tedy všem držitelům celoplošných licencí stejně, bez ohledu na to zda jsou veřejnoprávní či soukromí. Naopak veřejnoprávní multiplex by byl ze zákona vypuštěn.

V Senátu ale ještě není zdaleka vše rozhodnuto. Minulý týden zasedal již zmiňovaný hospodářský výbor, který přijal výše naznačený návrh pro plenární zasedání Senátu. To bude na pořadu tento čtvrtek, 27. ledna. Teprve tam se skutečně rozhodne, a nejspíše z toho vzejde určitá pozměněná verze návrhu celého zákona, který pak poputuje zpět do Poslanecké sněmovny. Poslanci pak budou mít možnost senátní změny buď přijmout, nebo je přehlasovat a potvrdit svou původní verzi.

Privatizace Telecomu

V pátek minulý týden skončila jedna z dílčích lhůt v rámci (do)privatizaci Českého Telecomu - termín pro přihlášení se o tzv. informační memorandum, které na 200 stránkách popisuje stav tuzemského telekomunikační trhu, a hlavně pozici Českého Telecomu a jeho "data". Ještě se ale nejednalo o den, ke kterému zájemci ono memorandum skutečně získali. Teprve dnes (v pondělí) se má sejít meziresortní komise, která rozhodne o tom, kdo z přihlášených zájemců memorandum skutečně získá. Zřejmě bude posuzovat to, zda příslušný zájemce splnil všechny předepsané podmínky pro účast v tendru. Vybraní zájemci pak musí podepsat smlouvu o důvěrnosti poskytnutých informací, musí zaplatit 30 000 EUR (cca 930 000 Kč), a teprve pak memorandum získají. Pak budou mít doslova jen pár dní (do 3. února) na podání předběžné nabídky. Na finální verzi nabídky budou mít čas do třetího týdne v březnu, kdy se vláda znovu zamyslí nad tím, zda některou z nabídek vybere, nebo zda dá přednost prodeji přes akciový trh.

Agenturní zprávy o počtu zájemců z konce minulého týdne se pro mne až neuvěřitelným způsobem rozchází. Některé hovoří o 19 zájemcích, kteří se měli o memorandum přihlásit. Další hovoří o tom, že jich nebude více jak devět, a jiné zase uvádí počet šesti zájemců, kteří si již dokonce měli memorandu i vyzvednout (což je v rozporu s tím, že o tom bude nmeziresortní komise rozhodovat teprve dnes).

Alespoň podle ČTK se má FNM k počtu zájemců oficiálně vyjádřit až dnes, prý "poté, co se s výsledky oficiálně seznámí ministr financí Bohuslav Sobotka".

Statistiky a průzkumy

Minulý týden se také objevily výsledky hned několika průzkumů českého Internetu. Například společnost Factum Invenio zveřejnila hlavní výsledky svého omnibusového šetření, které realizovala na reprezentativním vzorku v prosinci loňského roku. Vyšlo jí, že přístup k Internetu z domova má na 24 % obyvatel ČR starších 15 let. Celkem podle očekávání jsou to hlavně mladí lidé, studenti, podnikatelé, lidé vysokoškolsky vzdělaní a lidé s vyššími příjmy. Navíc cca 17% respondentů uvedlo, že Internet doma sice ještě nemají, ale o jeho pořízení během příštích 3 měsíců vážně uvažují.

Zajímavý je také údaj o tom, kolik lidé za své domácí připojení platí. Na 36 procent respondentů uvádí částku v rozmezí 250-500 Kč, dalších 32 procent vydá měsíčně mezi 500 a 1 000 Kč. Méně než 250 Kč za měsíc pak platí 16 % aktivních uživatelů. Z toho lze odvodit, že se z velké části stále jedná hlavně o dial-up (ceny pevného připojení se většinou pohybují nad hranicí 500 korun, pod ní jsou jen některé bezdrátové přípojky).

V souvislosti s dial-upem je zajímavé, kdo je vlastně jeho největším poskytovatelem pro naše domácnosti. O toto prvenství se dlouhodobě přetahují Czech On Line a Tiscali, a oba tyto subjekty se nyní shodně prohlásily za vítěze, s odkazem právě na průzkumy společnosti Factum Invenio z prosince loňského roku. Tiscali například uvedlo, že

Z 19. vydání zprávy o českém Internetu - iPanel - nezávislé agentury Factum Invenio, vyplývá, že mezi domácími uživateli internetu v České republice je společnost TISCALI opět nejužívanějším hlavním poskytovatelem internetových služeb s 27%.

Tiscali připojilo také graf, ze kterého vyplývá že Czech On Line je druhé, s 26 procenty. Naopak Czech On Line přispěchalo se zprávou, že

VOLNÝ je podle výzkumu nezávislé agentury Factum Invenio z prosince 2004 největším poskytovatelem domácího vytáčeného připojení (tzv. dial-up) v ČR,

a novinářům rozeslalo graf, ze kterého vyplývá že má podíl 35 procent, a druhé Tiscali jen 34 procent.

Jak si ale vysvětlit tyto rozdílné výsledky (byť v obou případech jen o jediné procento)? A hlavně: jak je možné, že jednomu vychází 27 či 26 procent, a druhému 35 a 34 procent?

Domnívám se, že každý uvádí výsledky odpovědí na jinou otázku. Tam, kde výsledek je 27/26 procent, se otázka ptala na hlavního poskytovatele, který by měl být pro každého respondenta jen jeden. Součet procentních podílů by zde tedy měl být roven 100 procentům, a nejlépe (byť o jediné procento) zde tedy vychází Tiscali.

Naopak, tam kde výsledek byl 35 a 34 procent, se zřejmě jednalo o otázku typu "kdo všechno vám poskytuje dial-up", a odpovědí mohlo být vyjmenování více providerů. Proto i součet procentních podílů zde může přesahovat hranici 100 procent - a zde zase vyšlo o procento lépe Czech On Line.

Jak rostou počty uživatelů?

Zhruba ve stejné době byly zveřejněny výsledky jiného šetření, společnosti iAudit International, které sledovalo návštěvnost největších českých serverů. Za prosinec 2004 toto měření vykázalo určitý pokles oproti listopadu (o 1,65%). To nejspíše souvisí s tím, že během vánoc se lidé více zabývají i jinými věcmi, než jen brouzdáním po Internetu. Zajímavý je spíše meziroční nárůst, který je opravdu úctyhodný: o cca 36 procent. To dokumentuje dynamiku uživatelské základny Internetu v ČR. Zajímavé ale je, že když se vezmou v úvahu jen uživatelé využívající služeb českých ISP, byl meziroční nárůst jen asi 16%. V prosinci 2004 přitom bylo napočítáno na 4,8 milionu uživatelů, z nichž pouze 2,9 milionu bylo připojeno přes tuzemské ISP. Čím si to vysvětlit?

Vzhledem ke "světovosti" češtiny si nemyslím, že by se o tak velký rozdíl postarali nějací "cizokrajní" uživatelé, ani naši uživatelé, připojení přes zahraniční ISP. Spíše mne napadá Slovensko, jehož obyvatelé asi budou mít k češtině nejblíže (možná i blíže, než my ke slovenštině).