Vyšlo na České škole, 20.8.2003
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b03/b0820002.php3

Trestní oznámení ministerstva školství ...

Každý den se nyní objevují další události, zprávy a prohlášení, dále vyostřující situaci kolem SIPVZ alias Internet do škol. Především generální dodavatel pak nešetří energií, a přestože se jej trestní oznámení primárně netýkají, vyrazil do mediálního boje. Na podstatné momenty současného dění se podívejme podrobněji.

V návaznosti na nedávno zveřejněný kontrolní závěr NKÚ k realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání padla již dvě trestní oznámení. Jedno podal samotný NKÚ (viz např. článek: SIPVZ: Proč vlastně NKÚ podává trestní oznámení? ), druhé pak týdeník Respekt. Nyní se rozhoupalo i samotné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které ústy své tiskové mluvčí v pondělí večer oznámilo, že (zdroj) :

"Ministerstvo se rozhodlo připojit se s žalobou k NKÚ a vyvodit následky [z] nevýhodně uzavřených smluv mezi ministerstvem a dodavatelem," řekla mluvčí MŠ Hana Vítková.

Včera pak ministerstvo informovalo o tom, že podává dokonce dvě trestní oznámení, obě na neznámého pachatele:

  • Na porušování povinnosti při správě cizího majetku
  • Na pletichy při veřejné soutěži

Ke skutečnosti, že jde o trestní oznámení na neznámého pachatele a nikoli konkrétní osoby, se ministryně Buzková vyjádřila pro ČTK takto:

"Posouzení a rozsah odpovědnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení," zdůraznila. Podotkla navíc, že jde o trestní odpovědnost spíše bývalých než současných zaměstnanců ministerstva.

Jak reaguje generální dodavatel?

Rozhodnutí ministerstva předcházela zvýšená mediální aktivita, týkající se celé kauzy. V článku "Internet do škol: firma viní úřad Buzkové z manipulace" (Lidové noviny, 16.8.2003) je sice zmiňována existence jakési "dohody o mediálním neútočení" mezi GD a MŠMT:

"Na schůzce s paní ministryní byla nastíněna budoucí spolupráce a mediální neútočení. Obě části dohody dodržujeme," řekl Parma

ale skutečnost tomu až tak neodpovídá. Zticha je zatím jen Český Telecom, jako jedna polovina generálního dodavatele. Od druhé poloviny generálního dodavatele pochází například článek "Mít nějaký cíl a snažit se ho prosadit je nevděčné..." pana Vlastimila Palaty (místopředsedy představenstva Autocontu) z 13.8., publikovaný v deníku Právo. Na adresu MŠMT a konkrétně její stávající sekce SIPVZ zde zaznívá toto:

Na celkovém vyznění kontrolního závěru NKÚ se pravděpodobně podepsal i fakt, že v posledním roce vede sekci SIPVZ na MŠMT člověk, který je znám svým ostře negativním postojem k bývalému vedení sekce. Dnešní vrchní ředitel sekce SIPVZ ing. Svoboda byl dříve zodpovědný za jeden z projektů v rámci SIPVZ, řešící vzdělávání učitelů. (…) Ing. Svoboda byl bývalým vedením sekce SIPVZ odvolán a naplňování jeho zajímavých plánů bylo zastaveno. Zde je možné vidět příčinu toho, že mnohé závěry NKÚ mohou vycházet z účelově zkreslených, nekompletních a často i nesmyslných podkladů.

Ve čtvrtek 14. srpna se na blogu WebSky objevuje jinde nepublikované "Exlusivní vyjádření Martina Grigara, ředitele AC". Z celkového kontextu, i z následné diskuse vydavatele s anonymním "insiderem", který se snažil zpochybnit původ tohoto textu, vyplývá že by mělo jít o interní text, určený zaměstnancům Autocontu. Je v něm rozebírán obsah zprávy NKÚ z pohledu toho, jak se týká či netýká samotného generálního dodavatele. Nachází celkem 3 oblasti, ke kterým se také vyjadřuje:

Zpráva NKÚ uvádí v podstatě tři pochybení v oblasti Projektu III spojené se sdružením AutoCont On Line a Český Telecom:

  • pasivní porty: Ve zprávě NKÚ je uvedeno, že byly zpracovány čtyři nezávislé posudky, které byly v průměru 2-3x nižší než nabídková cena. Zadání pro posudky se však lišilo od toho, které bylo v Zadávací dokumentaci Projektu III, kde měl uchazeč uvést veškeré náklady spojené s vybudováním sítě, bez možnosti účtování dodatečných nákladů. V zadání NKÚ pro posudky tedy nebyly uvedeny např. práce spojené s projektováním sítě, dopravné, datový rozvaděč, řízení budování sítí na školách v celé republice, další neočekávané náklady apod. O tom, že naše nabídková cena byla adekvátní svědčí ceny ostatních uchazečů v projektu III. Při otevírání obálek s nabídkami v roce 2001 byly čteny i ostatní nabídkové ceny a naše nabídka byla druhá nejnižší ze šesti uchazečů.
  • záloha 150 mil. Kč: V roce 2001 jsme byli oficiálně požádáni zástupci MŠMT o fakturaci 150 mil. Kč z toho důvodu, že došlo ke zpoždění začátku realizace Projektů SIPVZ ( státní informační politika ve vzdělávání) a v kapitole MŠMT zůstaly finanční prostředky, které by při nevyčerpání propadly. O výše uvedenou částku jsme samozřejmě snížili ceny měsíčních plateb za SKP.
  • nabídka ACOL měla být také vyloučena z důvodu přesahu počtu stran: Při upřesňování zadávací dokumentace bylo uvedeno MŠMT, že nabídka může mít maximálně 200 stran bez započítání kvalifikačních předpokladů. V našem případě měla nabídka 250 stran a z toho 85 stran kvalifikačních předpokladů a tím podmínky soutěže splnila.

Zajímavá je zmínka o obsahu ostatních nabídek, konkrétně o nabídkových cenách. Autocont je tedy slyšel když byly čteny, a zná jejich výši (když se může vyjadřovat k ceně za instalace sítí). Chápu, že nemůže sám zveřejnit informace typu "ten a ten si řekl tolik a tolik", ale když už zveřejnil "relativní informaci" ("byli jsme druzí nejlevnější"), bylo by zajímavé, kdyby totéž udělal i s nabídkovými cenami za SKP.

U druhého bodu, zálohové platby ve výši 150 milionů, se již neoperuje žádným průzkumem, ale na rovinu se říká, že šlo o "záchranu" peněz, které by jinak propadly.

Zajímavá je také následující pasáž věnovaná trestním oznámením a "přitvrzení" vůči médiím. Také se zabývá tím, co a jak se týká samotného Autocontu:

Trestní oznámení, o kterých se v médiích mluví, jsou směřována (pokud vůbec) do řad bývalého vedení MŠMT a nikterak nesouvisí s naší společností. Rozhodli jsme se však tvrději reagovat na nařčení médií a neustálé spojování nesouvisejících záležitostí ze zprávy NKÚ s projektem Internet do škol. V této souvislosti proběhla i schůzka na nejvyšší úrovni (V.Palata - P. Buzková), kde došlo k vyjasnění vztahů a potvrzení budoucí spolupráce.

Jde zřejmě o stejnou schůzku, na které měla být uzavřena dohoda o "mediálním neútočení". Na adresu médií je v textu ještě následující pasáž:

Současná kampaň v médiích může společnost AutoCont poškodit a my využijeme všechny reálné možnosti, jak tyto škody eliminovat nebo alespoň minimalizovat. Na druhou stranu je fakt, že nelze přímo bojovat s médii, protože je to bitva předem prohnaná. Nerozhodují v ní totiž fakta, ale snaha po senzaci, lhostejnost k následkům takovéto kampaně pro zúčastněné a případně i jiné zájmy. Je velmi obtížné argumentovat věcně a bez emocí, když stojíte před článkem s názvem "4 miliardy za nic…"

Zpět ale ke kontrolní zprávě (závěru) NKÚ a k tomu, jak se na ni dívá Autocont, resp. ACOL. Ještě v citovaném interním materiálu se na adresu zprávy NKÚ píše:

Možná se pozastavíte nad tím, jak je možné, že taková zpráva tedy vznikla? Podle našeho názoru je to důsledek komunikace NKÚ s novým vedením sekce SIPVZ. Nové vedení nemá žádný zájem na tom, aby odkrývalo skutečnosti a realitu projektu a NKU pracovalo pouze s jejich podklady, přestože jsme nabízeli svoji spolupráci.

Ještě radikálnější úsudky přináší je tisková zpráva s názvem "Zpráva NKÚ není nezávislá", kterou vydává ACOL 17. srpna. Je pod ní podepsán pan Petr Cibulka, jako ředitel vnějších vztahů ACOL, a.s. Již v podtitulu píše, že ACOL nechá podrobit zprávu NKÚ zkoumání právníků z právní kanceláře Cameron Mc Kenna. Tedy té právní kanceláře, která je od začátku členem širšího konsorcia generálního dodavatele (viz "Kdo je kdo … v uskupení AutoCont On Line-ČESKÝ TELECOM a partneři"):

Společnost AutoCont OnLine, a.s. nechá podrobit zprávu NKÚ zkoumání renomovanou právní kanceláři Cameron McKenna. Právníci by měli zhodnotit zprávu NKÚ a hlavně to, kde ještě kontrolní úřad vycházel z objektivních zjištění a kde jejich nález již byl ovlivněn subjektivními fakty. NKÚ je sice nezávislý orgán, nicméně je plně závislý na informacích, které se jim dostanou od sekce SIPVZ.

K samotné textaci malá poznámka k neobvyklému slovnímu spojení "subjektivní fakta". V praxi se obvykle operuje buď s objektivními fakty, nebo se subjektivními názory. Termín "subjektivní fakta" však není naprostým unikátem. Na Internetu lze najít několik jeho výskytů, například:

Objektivní fakta o podniku jsou zjišťována z podnikových dokumentů a prohlídkou podniku. Subjektivní fakta jsou zjišťována pomocí standardních interview s vedoucími pracovníky (zdroj).
  • Já se domnívám, že
  • a) objektivní fakta jsou to, co je nezávisle na vědomí jakéhokoliv druhu
  • b) subjektivní fakta neexistují jinak, než jako vědomím myšlené pojmy, dojmy, přání ... (zdroj)

Soudím tedy, že autorům tiskové zprávy jde o posouzení toho, nakolik vycházelo NKÚ z oficiálních (a originálních) písemných podkladů, a nakolik z "interview" s lidmi, kteří odpovídali na jejich otázky. Pokud na to chce ACOL slyšet názor svých vlastních právníků (právní kanceláře Cameron Mc Kenna, ze svého konsorcia), proč ne? Myslím si ale, že by této svůj záměr neměl prezentovat tak, jak jej prezentoval. Stejně tak si myslím, že by neměl dopředu předjímat závěr, že "Zpráva NKÚ není nezávislá", jak uvádí hned v titulu své tiskové zprávy, či ji dokonce označovat za zmanipulovanou:

Není bez zajímavosti, že NKÚ podalo trestní oznámení v souvislosti s projektem Internet do škol až poté, kdy ji naše vedení označilo za zmanipulovanou.

nebo (zdroj):

"Zpráva NKÚ není nic jiného než zmanipulovaná politická blamáž. Jde totiž jenom o další pokračování obchodní války, v níž proti nám stojí politici a úředníci," míní Cibulka.

S výše zmiňovanou "dohodou o mediálním neútočení", kterou zmiňují Lidové noviny, mi také vůbec nekoreluje následující pasáž tiskové zprávy, kterou považuji naopak za velmi útočnou:

Pro naši společnost je nepřijatelné, že doslova likvidační mediální kampaň proti společnosti AutoCont OnLine, Český Telecom, manažerům společnosti, spolupracujícím společnostem i samotným výsledkům projektu vede z osobních důvodů ing. Zdeněk Svoboda, který má celý projekt na starosti jako vedoucí sekce SIPVZ. Podává mediím zkreslené informace a neváhá zneužít zprávu NKÚ, zesnulého právníka MŠMT, reportérku týdeníku Respekt, nebo dokonce tělesně postižené děti. Vše se zjevnou snahou kriminalizovat všechny, kdo na projektu pracovali …

To už jsou opravdu silná slova, pronesená ve veřejné tiskové zprávě, a směřující od dodavatele k jeho zákazníkovi.

Spíše úsměvně proti tomu působí zmínka o mé maličkosti ve stejné tiskové zprávě:

V názoru, že zpráva NKÚ není v pořádku se paradoxně shodujeme i s velkým kritikem projektu (…) Jiřím Peterkou (viz www.ceskaskola.cz).

Ano, je to vskutku zajímavý paradox. I já kritizuji zprávu NKÚ, ale z úplně jiného úhlu než ACOL. Pomohu si příměrem k muzice za určité peníze a otázkou: dostaly školy za peníze státu adekvátní porci muziky? O ACOL-u předpokládám, že mu jde o to, aby zpráva NKÚ prokázala, že školy dostaly právě tolik muziky, kolik jí bylo možné za dostupné peníze pořídit, nebo dokonce ještě více. Já jsem naopak přesvědčen, že školy dostaly za dané peníze státu jen velmi málo muziky, na kratší dobu a dokonce jiného žánru, než jaký by potřebovaly a jaký pro ně vláda chystala.

Co konkrétně mne k tomuto přesvědčení vede? Využiji k tomu argument o objemu vyhrazených finančních prostředků a počtu počítačů a škol, které mají být vybaveny. Generální dodavatel totiž stále tvrdí, že dodal více, než předpokládal původní záměr vlády (zatímco i kontrolní zpráva NKÚ dochází k opačnému závěru). Již jednou se o tom podrobně diskutovalo, a to právě zde, na stránkách České školy. Nejprve zde vyšel článek "Internet ve školách včera, dnes a (snad) i zítra" pana Jaromíra Horáka (tehdy pracujícího pro generálního dodavatele), jehož argumentaci jsem oponoval v článcích "Opravdu čtyřikrát víc počítačů?" a "Opravdu čtyřikrát víc počítačů? (2) - Hra s miliardami".

O co tehdy šlo, si dovolím ilustrovat následující citací z článku pana Horáka:

Celkem tedy usnesení vlády v roce 2000 zvažovalo uvolnit 4,4 miliardy Kč za 3 roky provozu při nainstalovaných pouze 6000 počítačích.

Dnes se na straně generálního dodavatele objevuje přesně stejná argumentace. V článku pana Palaty v Lidových novinách ze 13. srpna se uvádí:

.. dokument Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, který je uveden jako příloha usnesení vlády č. 351 z 10. 4. 2000. (…) Zde autoři předpokládají, že bude potřeba uvolnit 4,4 miliardy korun na vybudování a 3 roky provozu 6000 počítačů (v každé škole 1 PC) připojených na internet vytáčeným připojením.

Přesně stejné tvrzení (1 počítač na školu, vytáčené připojení atd.) zopakoval včera odpoledne v Českém rozhlase (v pořadu Radiofórum) i exministr Eduard Zeman (tedy ministr té vlády, která celou státní informační politiku a plán její realizace schvalovala).

Ať čtu zmíněnou koncepci, vládní usnesení i jeho přílohu a příslušnou finanční kalkulaci (vedoucí ke 4,4 mld. Kč) jakkoli, stále tam nacházím jiné věci:

  • původní kalkulace z roku 2000 nepředpokládala vybavení 6000 škol, ale 12000 institucí (6000 škol a 6000 knihoven)
  • provoz byl plánován nikoli na 3 roky (do roku 2003), ale do roku 2005
  • připojení bylo plánováno nikoli jako vytáčené, ale pevnou linkou nejméně 64 kbps, s tím že nemalá část škol měla přejít nejméně na 2 Mbps
  • vybavení jedním počítačem bylo uvažováno jen jako velmi přechodný stav (do konce roku 2001), školy měly být postupně vybavovány celými učebnami (od konce roku 2003 měly být všechny střední školy a všechny větší základní školy mít alespoň jednu učebnu).
Pokud si chcete na tato protichůdná tvrzení udělat vlastní názor, můžete se samozřejmě sami podívat přímo do příslušných dokumentů (Koncepce SIPVZ, Plánu I. etapy realizace, usnesení vlády č. 351/2000 s přílohami atd.). Pokud je nemáte k dispozici, najdete je i v mém archivu.