Vyšlo v Hospodářských novinách, 27.2.2003
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b03/b0227010.php3

Přehled telekomunikačního trhu

Na první leden roku 2001 můžeme dodnes vzpomínat jako na den, kdy se náš trh pevných hlasových služeb otevřel i pro další poskytovatele. Byl to den, kdy Český Telecom přišel o svůj monopol v této oblasti, a možnost poskytovat hlasové služby pevné telefonie se otevřela i dalším subjektům. Nebyl to ale den, kdy se rázem změnil svět a náš do té doby neliberalizovaný telekomunikační trh se v jediném okamžiku přetransformoval na trh plně liberalizovaný, s plně fungující konkurencí a s reálnými dopady na uživatele telekomunikačních služeb.

Nestalo se tak zejména proto, že liberalizace telekomunikací je postupný proces, který má určité dílčí kroky a týká se všech oblastí - ne pouze hlasových služeb a pevných telefonů. Co třeba takový Internet? Vzpomene si dnes ještě někdo, že poskytování přístupu k Internetu bylo u nás liberalizováno (uvolněno, otevřeno) v polovině roku 1995? Samozřejmě, i zde trvalo určitou dobu, než se trh s internetem a internetovými službami rozvinul, než se začala prosazovat konkurence, než se začaly hýbat ceny směrem dolů a vstříc zákazníkovi. Než se zrodil tzv. Internet zdarma, než se na Internetu objevily zajímavé služby schopné přilákat větší počty zájemců, než počet uživatelů Internetu začal malovat strmější "růstovou křivku" atd. Situace kolem Internetu přitom dodnes není ustálena. Právě naopak, v současné době je právě kolem Internetu nemálo animozity, neboť probíhají intenzivní boje o budoucí podobu internetových tarifů pro dial-up (komutované připojení), nemluvě již o dění kolem ADSL.

S trochou sarkasmu by na příkladu Internetu šlo názorně demonstrovat, že liberalizace je dlouhodobý proces, který má své cíle, své milníky a postupné kroky - a rozhodně není něčím, co by nastalo a také skončilo v určitý časový okamžik.

Nejinak tomu bylo i s magickým prvním lednem 2001. V tento den sice byl otevřen segment pevných hlasových služeb, fakticky jako poslední dosud "uzavřený" segment na našem telekomunikačním trhu, ale jeho pouť směrem k plné liberalizaci tím rozhodně neskončila. Pojďme si v tomto článku nastínit, jaké další milníky se po 1. lednu 2001 odehrály, a jaké problémy se v současné řeší - a také kdo je řeší, jací hráči na našem telekomunikačním trhu působí, a co již postupná liberalizace stačila přinést různým skupinám zákazníků.

Významné milníky po 1. lednu 2001

Otevření trhu hlasových služeb k 1. lednu 2001 nebylo úplné. Stále totiž zůstaly určité věci, které byly pro nastupující alternativní operátory tabu. Bohužel se jednalo o doslova klíčovou možnost nabídnout své služby "malým" zákazníkům (např. domácnostem či malým firmám), kteří vlastní pevný telefon od dominantního operátora (tj. od Českého Telecomu). Mechanismem, který měl toto umožnit, je tzv. volba operátora. Tu ale platný telekomunikační zákon odložil, vůči 1. lednu 2001 o rok a půl, resp. o dva roky. Přitom rozlišil dvě varianty volby operátora, a tu jednodušší z nich (s tzv. krátkou individuální předvolbou) přikázal Telecomu zprovoznit ve své síti nejpozději k 30. červnu 2002. Dnes, s odstupem více jak půl roku od tohoto data, již lze hodnotit co to přineslo uživatelům: možnost výběru a s ní i možnost dosažení nižších cen. Dnes už si mohou i domácnosti vybírat například to, zda chtějí nadále telefonovat meziměstsky s Českým Telecomem za 3,65 Kč za minutu ve špičce (v rámci nejrozšířenějšího cenového programu HOME STANDARD), nebo zvolí některého z alternativních operátorů s cenou na úrovni 2,40 - 2,50 Kč. Zpětným efektem pak je tlak na dominantního operátora, aby i on snižoval své ceny. Telecom již naznačil, že by mohl zareagovat určitými změnami, například sjednocením místního a meziměstského hovorného - ale zatím k žádným konkrétním změnám nedošlo.

Dalším milníkem na cestě k liberalizaci se stal 1. leden 2003. Na toto datum byla telekomunikačním zákonem odložena druhá varianta volby operátora, tzv. trvalá (či: pevná) předvolba. Od předchozí varianty (s individuální předvolbou) se liší v tom, že volající již nemusí před každým hovorem vytáčet čtyřmístný prefix, a tím vyjadřovat svou volbu ohledně směrování hovoru. Díky pevné předvolbě už může být jeho rozhodnutí trvale nastaveno v telefonní síti tak, aby všechny další hovory byly automaticky vedeny podle jeho přání. První služby na této bázi již jsou na trhu nabízeny, ale pro hodnocení jejich úspěšnosti je ještě příliš brzo.

Nejpozději k 1. lednu zákon ukládal spustit také tzv. přenositelnost čísel. Jde o další opatření, podporující rozvoj konkurence - tím, že snižuje bariéru kterou musí překonat zákazník, chce-li změnit svého operátora. Bez přenositelnosti by totiž musel změnit své telefonní číslo, zatímco díky přenositelnosti čísla se tomu může vyhnout a své dosavadní telefonní číslo si může "vzít sebou". Po technické stránce je přenositelnost čísla vyřešena, otevřená však zůstává stále otázka zpoplatnění. Celkové využití nejspíše bude zpočátku velmi malé, a teprve postupně bude narůstat.