Telecom (ne)zdraží?
Jak velké změny nás čekají v příštím roce, pokud Telecom sjednotí místní a meziměstské hovorné a vůbec nezvýší celkovou úroveň cen? Zkušenosti předchozích let ukazují, že ve váženém průměru se mohou schovat i dosti velké cenové skoky, zatímco celková úroveň (vážený průměr přes všechny služby) vyjde téměř beze změny.Po pondělních zprávách o tom, že Český Telecom chce sjednotit sazbu za místní a meziměstské hovory (viz článek "Zruší Telecom meziměsto?"), přinesl včerejší den jen dvě reakce. Jedna je od samotného Telecomu, druhá od regulátora. Ze strany dalších subjektů (hlavně alternativních operátorů) jsem žádnou veřejnou reakci nezaznamenal.
Zmíněné dvě reakce pochází opět z jediného společného zdroje, kterým je zpráva ČTK, vydaná včera v 13:46. Nese příznačný název
Klíma: Telecom nechce zvýšit ceny
a uvádí se v ní:
Český Telecom navrhl Českému telekomunikačnímu úřadu, aby se příští rok nezvyšovala celková úroveň cen základních služeb firmy. Na konferenci TelNet to dnes řekl generální ředitel firmy Přemysl Klíma.
To je zřejmě nejvýznamnější sdělení, ke kterému se ještě podrobněji vrátím. Dále zpráva ČTK k tomuto bodu uvádí:
ČTÚ každý rok stanovuje, jak může Telecom své tarify zvýšit. Letos Telecom zvýšil ceny v průměru o 3,7 procenta.
"V tom koši, který stanovuje regulátor, nebudeme navrhovat zvýšení celkové úrovně cen," uvedl Klíma s tím, že ČTÚ návrh obdržel 10. října.
K samotnému podání návrhu se zpráva ČTK také vyjadřuje a cituje regulátora i svůj blíže neurčený zdroj. Dokonalá shoda mezi nimi ale nepanuje:
Předseda ČTÚ David Stádník uvedl, že úřad od Telecomu dostal návrh, který obsahuje řadu filozofických otázek včetně sjednocení místního a meziměstského hovorného.
Podle informací ČTK Telecom regulátorovi předal právě návrh obsahující jednotný tarif pro volání v rámci celé ČR, který používají například mobilní operátoři.
Pokud jde o stav projednávání návrhu, zde ČTK cituje již pouze předsedu Stádníka:
"Jednání jsou ještě na úplném začátku," uvedl Stádník s tím, že nyní nelze říci, jak by bylo případné jednotné hovorné vysoké. Podle něj může být vyšší, nižší, ale i stejné jako současná cena 1,40 Kč za minutu místního volání ve špičce. Je to otázkou nákladů a objemu hovorů v jednotlivých kategoriích, uvedl.
Zajímavá je také následující informace, která mi příliš neladí se včerejším odhadem toho, že po přečíslování tvoří místní hovory pouhých 10 procent celkového objemu provolaných minut:
Telecom rovněž ještě nemá podle Stádníka vyhodnoceno, jaký dopad měla redukce 159 telekomunikačních obvodů na 14 při zářijovém přečíslování.
Včerejší zprávu ČTK převzala mnohá další média, která sama nic dalšího nepřinesla. Jedinou výjimkou, kterou se mi podařilo najít, byla zpráva na iŽurnálu, která cituje následující vyjádření předsedy Stádníka:
"Jednání jsou úplně na začátku a my neznáme přesně argumentaci Českého Telecomu, detaily, pro to, abychom jsme mohli v tento okamžik informovat veřejnost, jak to bude vypadat."
Jak drahý bude průměr?
Z citovaných informací si připomeňme tuto klíčovou větu:
"V tom koši, který stanovuje regulátor, nebudeme navrhovat zvýšení celkové úrovně cen," uvedl Klíma s tím, že ČTÚ návrh obdržel 10. října.
Ke správnému pochopení této věty je třeba si připomenout, že Telecom bude jednat s regulátorem o úpravě regulovaných cen (regulovaných proto, že spadají do tzv. univerzální služby), a že každý rok má Telecom možnost zvýšit celkové ceny o určité procento - cca oněch 3,7 procenta, o kterých se ČTK také zmiňuje (v tom kontextu, že letos došlo právě k takovémuto zvýšení). Klíčové je ale uvědomit si, že toto zvýšení celkových cen je počítáno podle určité metodiky (či, chcete-li, podle "koše"), která není ničím jiným než váženým průměrem změn ceny mnoha různých služeb, započítaných s určitými váhami. Tato metodika, kterou dříve určovalo Ministerstvo financí a dnes regulátor, přitom nemusí souhlasit s tím, jak situaci vnímají koncoví uživatelé.
Pro lepší představu si připomeňme, k jakým konkrétním změnám došlo v minulých dvou letech (pro nejrozšířenější cenové programy pro domácnosti), a jak to vyšlo "celkově", podle určené metodiky:
- přechod 2000/2001: v roce 2000 stál měsíční paušál 175,- Kč a minuta místního hovoru přišla na 1,30 Kč. V roce 2001 zůstal paušál stejný a minuta místního hovoru podražila z 1,30 Kč na 1,45 Kč (cca o 11,5 procenta). Telecom přitom vykázal zvýšení celkové cenové hladiny o 0,87 procenta.
- přechod 2001/2002: v roce 2002 se měsíční paušál zvýšil z předchozích 175 Kč měsíčně na 290 Kč měsíčně (cca o 66 procent). Minuta místního hovoru zlevnila z 1,45 Kč na 1,40 Kč (cca o 3,45 procenta), a v paušálu se objevil určitý hovorový kredit. Celkově Telecom vykázal zvýšení cenové hladiny o již zmiňovaných 3,7 procenta.
Co z toho vyplývá? Že tvrzení Telecomu o tom, že pro letošek navrhuje "nezvýšit celkovou úroveň cen", ještě rozhodně nemusí znamenat, že konkrétní ceny za konkrétní služby cen zůstanou beze změny. Je třeba tomu rozumět tak, že něco podraží, něco naopak zlevní, a pouze celkový průměr, počítaný podle určité metodiky, zůstane stejný (příklady o odstavec výše).
Oním "košem", který zmiňuje ředitel Klíma, je míněna právě ona metodika (stanovená regulátorem), která zahrnuje celou řadu služeb - například zřizování, překládání, přeměnu a převod telefonních účastnických stanic, používání domácích i podnikových telefonů, služby veřejných telefonních automatů, operátorské služby či informace o telefonních číslech. Zlevnění či zdražení jednotlivých služeb v těchto oblastech je započítáváno do celkového průměru s určitými váhami - jde tedy o nechvalně známý vážený průměr, s jehož využitím má Telecom bohaté zkušenosti.
Připomeňme si jenom události z konce roku 1998, kdy si Telecom pohrál s váženým průměrem tak obratně, že vykázal zvýšení místního hovorného o 25 procent. Uživatelé Internetu si ale okamžitě spočítali, že budou ve skutečnosti platit o 62,5 procenta více (a skončilo to až demonstracemi, protestním hnutím Internet proti monopolu a nakonec i tarifem Internet 99). Fígl byl tehdy v tom, že Telecom počítal průměr z místních hovorů s váhami, danými četností hovorů podle jejich délky. No a jelikož zdaleka nejpočetnější byly velmi krátké hovory, u kterých zdražení nebylo až tak velké, vyšel mu i celkový vážený průměr podstatně nižší než u delších internetových hovorů. Celková změna, kterou Telecom vykázal při přechodu z roku 1998 na 1999, pak byla dokonce jen 3,9 procenta!!
V loňském roce byla konkrétní metodika počítání celkového průměru (resp. "koš") stanovena regulátorem na samém sklonku roku (14.12.2001) a zveřejněna (hlavní část, příloha), byť bez velmi důležitých vah. Jak tomu bude letos, mi není známo - loňská metodika má v záhlaví napsáno, že platí pouze pro rok 2002.
Nejspíše se ale situace bude opakovat - regulátor předepíše Telecomu určitou metodiku výpočtu celkového váženého průměru pro příští rok (možná už bez rozlišování místních a meziměstských hovorů, které dosud samozřejmě byly ve váženém průměru zastoupeny odděleně), a Telecom se do ní bude muset "vejít". Na tom, jak bude tato metodika stanovena, pak bude záležet i to, k jak velkým změnám bude moci dojít v jednotlivých oblastech - jak se změní měsíční paušály, jak hovorné atd.