Kolik co stojí v Internetu do škol?

Projekt "Internet do škol" (formálně: Projekt PIII SIPVZ, Státní informační politiky ve vzdělávání) dokázal upoutat pozornost médií i širší veřejnosti již vícekrát - jak jste se mohli dočíst i zde na Lupě, nejnověji v souvislosti s tím, že jeho financování má šetřit Nezávislý kontrolní úřad. Zajímavostí kolem tohoto projektu je ale více, pojďme si je proto stručně nastínit.

Jak postupuje realizace?

Původní koncepční představa, vyjádřená v dubnu 2000 vládou schváleným dokumentem "Státní informační politika ve vzdělávání" (SIPVZ), chtěla:

Do konce roku 2003 vybavit každou střední školu a každou větší základní školu alespoň jednou učebnou s min. 8 multimediálními počítači zapojenými do lokální sítě.

Později, v březnu 2001, to bylo upřesněno v rámci vládou schváleného "Plánu I. etapy realizace SIPVZ" takto:

• Do roku 2003 vybavit všech 6500 ZŠ a SŠ učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti Internet.
• Tohoto cíle má být dosaženo postupně: ještě do konce roku 2001 mělo být vybaveno 70 % škol, do konce roku 2002 na 90 % škol a stoprocentního vybavení by mělo být dosaženo ke konci roku 2003.

Tehdy také byly konkrétně vykalkulovány náklady na takovéto vybavení a jeho provoz do konce roku 2005: na částku 4,43 miliardy. Dnes je již zřejmé, že v rámci I. etapy vystačí tyto peníze jen na 3620 škol (těch dosud nejméně vybavených, z celkového počtu mezi 5000 a 6000 škol) a na provoz jejich připojení pouze na 36 měsíců. Podrobněji viz článek "Původní záměry SIPVZ versus dnešní realita"

Důvodem, alespoň podle mého názoru, je zásadní změna celé koncepce: místo přímého připojování škol k Internetu je budován drahý školský intranet, který navíc nebude školství patřit. Peníze připadající na tento intranet pak nutně musí někde scházet.

Generální dodavatel, který celý projekt realizuje a řídí v roli systémového integrátora, v současné době doslova šturmuje. Již delší dobu signalizoval, že chce dokončit připojení většiny "zelených" škol (jak říká těm na které se dostalo) ještě do konce prázdnin. Nyní, ve svém nejnovějším bulletinu, již hovoří o tom, že

Všech 3620 škol bude předáno provozu už v září …

Co plánuje NKÚ?

Nezávislý kontrolní úřad se v minulých dnech nechal slyšet, že bude financování "Internetu do škol" prověřovat. Stalo se tak z popudu poslanců (dnes již bývalého) školského výboru Poslanecké sněmovny, kteří jej k tomu vyzvali svým usnesením již v dubnu tohoto roku. Příslušný výbor se tehdy zabýval hlavně snahou ministerstva založit tzv. obecně prospěšnou společnost, která by zajišťovala "řízenou komercionalizaci" školského intranetu (podrobně viz článek "Poslanci nechtějí OPSku"). Poslanci tehdy mj. kritizovali i skutečnost, že ani oni sami vůbec nevědí, kolik stojí jednotlivý počítač dodaný do škol. Ani jim nebyly požadované údaje poskytnuty.

Jak zaznělo v sobotu 15.6. v hlavní zpravodajské relaci na ČT1, Nejvyšší kontrolní úřad se financování Internetu do škol bude zabývat, a to jak letos, tak i v příštím roce. Tento týden pak deník Právo citoval Julii Šebelovou z tiskového odboru úřadu, podle níž by se letos měla uskutečnit menší kontrola a velká pak v příštím roce.

Kdo dal karty na stůl?

Informace o tom, kolik stojí jednotlivé části celého projektu (zejména pak na kolik přijde jeden počítač, neboli tzv. SKP, standardní klientské pracoviště), nebylo možné získat kvůli tomu, že příslušné smlouvy mezi generálním dodavatelem a Ministerstvem školství, investujícím peníze daňových poplatníků, byly prohlášeny za důvěrné a drženy tajnosti.

Snad i pod tlakem veřejnosti a médií nakonec nezbylo oběma stranám než je odtajnit. Stalo se tak ale způsobem, který rozhodně nebyl "úplně přímočarý". Ministerstvo i generální dodavatel argumentovali tím, že eventuelní odtajnění smluv před volbami by mohlo být zneužito, a tak prohlásili že je odtajní až po volbách, konkrétně v pondělí 17.6.2002. Obávám se, že tím dosáhli přesně toho efektu, kterému chtěli zabránit. Smlouvy nakonec zveřejnila ještě před volbami Balbínova poetická strana (která se k ním dostala blíže nespecifikovaným způsobem a GD na ni za to podal trestní oznámení). Pozornost médií, kterou tím na sebe Balbínova poetická strana získala, byla nemalá, a jsem přesvědčen že zde významnou roli sehrálo právě otálení oficiálních smluvních stran.

MŠMT a GD nakonec zveřejnili oficiální verze smluv ve slíbeném termínu 17.6.2002. Najdete je zde, jako součást textů kterými generální dodavatel popisuje historii, koncepci i realizaci celého projektu. Neodpustím si zde malý osobní postřeh: zmíněný text stojí za přečtení, ale musíte se umět povznést i nad ty zcela nejzákladnější typografické konvence (např. existenci nadpisů, či jakéhokoli zpřehlednění a naformátování textů). Že by nový standard pro publikaci dokumentů ve školském intranetu? Nebo jenom něčí neschopnost využívat možností HTML?

Kolik stojí 1 SKP?

Zveřejněné verze smluv umožňují konečně odpovědět na základní otázky typu: na kolik přijde 1 PC (resp. 1 SKP, standardní klientské pracoviště), kolik připadne na školský intranet, kolik na kabeláž sítí LAN na školách atd. Jak to tedy je?

Podle prvního dodatku k prováděcí smlouvě, který byl podepsán v lednu 2002, vychází náklady na každé SKP takto (vše včetně DPH):

• Jednorázově 48195,- Kč, za "aktivaci Komplexní služby ICT na jednom SKP"
• Průběžně 3005,80 Kč, za "Komplexní služby ICT na SKP/měsíc"

Zajímavá je i skladba průběžného měsíčního poplatku 3005,80 Kč, který bude školství platit po dobu 36 měsíců za každé SKP:

• 357,- Kč měsíčně je za aplikační služby (MS Office, Microsoft Visual Studio Professional), síťové a adresářové služby (sítě LAN, file serving), za přístup k Internetu a intranetu (pro www a ftp, lokální firewall), za poštovní služby, za služby CIS a za služby Call Centra (služby S4, S5, S8, S9, S10 a S11 z katalogu služeb GD)
• 1451,80 Kč měsíčně je za samotné SKP (za počítač jako takový) a za souborové a tiskové služby (služby S1, S2, S3, S6, S7)
• 1197,- Kč měsíčně je za komunikační infrastrukturu (služby MPLS sítě, služby dohledového centra ČT, služby Internetu), a za technickou podporu komunikační infrastruktury (služby S12 a s13). Toto zřejmě lze z rozhodující části považovat za náklady na školský intranet, který v původní koncepci schválené vládou vůbec nebyl.

Realizováno přitom má být 25240 SKP, na 3620 školách. Z toho lze snadno vypočítat, že jednorázové poplatky za "aktivaci Komplexní služby" na všech 25240 SKP přijdou do konce září na 1,216 miliardy Kč. A to až dosud ministerstvo (i GD) přesvědčovali veřejnost, že stát nebude nic investovat (nic jednorázové platit, kromě instalace sítí LAN na školách), a bude pouze průběžně platit za skutečně poskytnuté služby. Najednou je stát schopen jednorázově zaplatit na aktivačních poplatcích více jak miliardu!

Pokud se skutečně podaří zprovoznit všech 25240 SKP do konce září, tak aby tyto byly v provozu alespoň po tři měsíce (do konce roku 2002, což je nutně spodní odhad, protože již dnes je významná část SKP aktivována), pak by na jejich tříměsíční provoz připadlo 3 x 25240 x 3005,80 Kč, neboli cca 228 milionů Kč.

Jedinou jednorázovou investicí, kterou měl stát resp. MŠMT podle původních záměrů nést, bylo vybudování rozvodů sítí LAN na školách. Zde má za každý tzv. pasivní port školství zaplatit částku 9019,50 Kč, a těchto portů má být nejméně 36 800 (všechny ještě v tomto roce). To odpovídá částce cca 332 milionů.

Pokud tedy vše sečteme, jen pro letošní rok bude MŠMT potřebovat na realizaci Internetu do škol (projektu PIII SIPVZ) částku 1 216 + 228 + 332 milionů, neboli 1,776 miliardy. A to ještě jde o spodní odhad, daný tím že provoz SKP je uvažován jen po dobu 3 měsíců.

Bude mít stát dost peněz?

Výše uváděné ceny pochází z tzv. 1. dodatku ke smlouvě, který byl uzavřen v lednu t.r. Původní smlouva např. vůbec nepočítala s jednorázovými platbami za aktivaci SKP. Respektovala totiž princip, vtloukaný do hlavy veřejnosti - že stát bude platit jen průběžně za poskytnuté služby. Konkrétně v ní pak vycházelo 4588,20 Kč za SKP a měsíc (bez jednorázového poplatku).

Přechod k jednorázovému aktivačnímu poplatku ve výši 48 195,- Kč za každé SKP okomentoval generální dodavatel na svém webu takto:

GD odhadl rychlost realizace a tedy objem vyčerpaných prostředků v roce 2002. Rozpočet MŠMT na Projekt III pro rok 2002 a způsob financování podle směrnic ISPROFIN umožnilo ministerstvu navrhnout částečné zaplacení poskytovaných služeb jednorázovým poplatkem ihned po dokončení školy tak, aby se snížilo úvěrové zatížení GD a projekt se zlevnil.

Z dokumentu "Členění finančních prostředků kap.333 MŠMT v roce 2002", který lze nalézt na webu MŠMT, vyplývá že pro celý rok 2002 má MŠMT na celou Státní informační politiku k dispozici částku 1,422 miliardy. Tedy nejen na projekt PIII (Internet do škol), ale i na oba zbývající projekty (vzdělávání učitelů a informační zdroje a SW). To mi poněkud nehraje s částkou 1,776 miliardy z předchozího odstavce, která mi vyšla pro letošní rok (navíc jen za projekt PIII).

Navíc zdůvodnění generálního dodavatele, odkazující se na financování pomocí ISPROFIN pro rok 2002, mi nehraje s informací, uvedenou v dokumentu "ZPRÁVA o zajištění realizace státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT sekcí SIPVZ", jejíž neoficiální verzi zveřejnila nedávno Balbínova poetická strana:

V roce 2001 byl způsob financování programu SIPVZ realizován formou konkrétních výdajů na jednotlivé projekty informačního systému pro financování (dále jen "ISPROFIN") …. V roce 2002 je financování SIPVZ vyvedeno z databáze ISPROFIN.

Ale dost již těchto povrchních výpočtů a odhadů, raději je přenechám kompetentnějším. Jak jsem již zmiňoval v úvodu tohoto článku, financování projektu bude prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad.