Původní záměry SIPVZ versus dnešní realita
Proč je realizováno jen 3620 škol, a ne všechny? Pokusil jsem se dohledat relevantní, dnes vlastně již historické prameny a zapátrat po tom, co a kdy bylo v projektu Internet do škol plánováno a slibováno. A jak se zdá, vláda se při schvalování Plánu I. etapy realizace SIPVZ v březnu 2001 nepříjemně přepočítala.Na čtvrtečním semináři „Záměry, projekty a současný stav SIPVZ", o kterém jsem referoval již ve včerejším článku Kolik co stojí v Internetu do škol?, se rozvinula poměrně vzrušená debata o tom, kdy budou vybavovány a připojovány školy, které se nevešly do letos realizovaných 3620 škol. Přítomní zástupci školské veřejnosti rozuměli podle svého vyjádření dosavadním informacím tak, že zbývající školy budou připojovány v následujícím roce (tj. v roce 2003). Druhá strana (MŠMT a GD) zase vše prezentovala tak, že zbývající školy (nad 3620 určených k realizaci již letos) nebudou připojeny ani v příštím roce ani do roku 2005, protože na jejich připojení a provoz nejsou peníze (v rámci finančních prostředků určených na celou I. etapu realizace SIPVZ, což je 7,358 mld. dohromady, resp. 4,660 mld. na projekt PIII).
Současně s tím ale realizátoři projektu deklarovali, že jsou schopni vybavit a připojit i tyto školy, a to dokonce ještě letos, ovšem pouze pokud na to bude vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků. Jejich výši ani přes opakované dotazy neupřesnili, pouze zmínili, že s pražským magistrátem probíhá jednání o navýšení finančních prostředků, které by umožnilo zvýšit počet připojených škol v Praze. Pokusil jsem se dohledat relevantní (dnes vlastně již historické) prameny a zapátrat po tom, co a kdy bylo plánováno a slibováno.
Co požadovala Státní informační politika ve vzdělávání?
Dne 10. dubna 2000 přijala vláda svým usnesením č. 351 koncepční dokument „Státní informační politika ve vzdělávání" (SIPVZ), ve kterém rozpracovala závěry „Státní informační politiky" z května 1999 v oblasti vzdělávání. Cíle, které dokument SIPVZ vytyčil v oblasti připojování škol a jejich vybavování, jsou následující:
- Do konce roku 2001 vybavit každou základní a střední školu alespoň jedním kvalitním multimediálním počítačem, přístupným studentům i učitelům i mimo vlastní vyučování, a přinejmenším tento počítač připojit na Internet (lépe než komutovaně).
- Do konce roku 2003 vybavit každou střední školu a každou větší základní školu alespoň jednou učebnou s min. 8 multimediálními počítači zapojenými do lokální sítě.
- Připojit každou školu na Internet pevnou linkou (nebo jejím bezdrátovým ekvivalentem) s kapacitou alespoň 64 kb/s. Alespoň 30 % středních škol a alespoň 15 % základních škol má být připojeno linkou s kapacitou 2 Mb/s a vyšší.
Co upřesnil Plán I. etapy realizace SIPVZ?
Požadavky Státní informační politiky ve vzdělávání z dubna 2000 byly upřesněny v usnesení vlády č. 244 ze 14. března 2001, které schválilo dokument „Plán I. etapy realizace státní informační politiky ve vzdělávání". Jeho plné znění lze dodnes najít na webu MŠMT.
Pokud si tímto dokumentem zalistujeme, najdeme zde poměrně explicitní představu:
- Do roku 2003 vybavit všech 6500 ZŠ a SŠ učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti Internet.
- Tohoto cíle má být dosaženo postupně: ještě do konce roku 2001 mělo být vybaveno 70 % škol, do konce roku 2002 na 90 % škol a stoprocentního vybavení by mělo být dosaženo ke konci roku 2003.
Dokládá to i následující tabulka (z Plánu I. etapy, str. 19, sekce „Plán Projektu III - Infrastruktura"):
Cíle: |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
Procento škol s učebnou vybavenou multimediálními počítači a připojenou k síti Internet : |
70 % |
90 % |
100% |
100% |
100% |
(Celkem je v ČR asi 6500 ZŠ a SŠ) |
|
|
|
|
|
Procento pedagogů, využívajících služby ICT |
30 % |
55 % |
75 % |
75 % |
75 % |
(Celkem je v ČR cca 110 000 pedagogů.) |
|
|
|
|
|
Procento žáků, využívajících služby ICT |
100% |
100% |
100% |
100% |
100% |
(Celkem je v ČR cca 1 570 000 žáků.) |
|
|
|
|
|
Zmíněný Plán I. etapy realizace také obsahuje vyčíslení finančních nákladů na celou I. etapu realizace SIPVZ, a to až do roku 2005. Nejprve rozdělení mezi jednotlivé projekty:
Projekt |
Částka (v milionech Kč) |
P I - vzdělávání pedagogů |
1 820 |
PII - Data a software |
795,5 |
P III - Infrastruktura |
4 660 |
P IV . Komunikace a řízení (dříve Koordinační centrum) |
81 |
Celkem |
7 358,5 |
Tato tabulka, pocházející z Plánu I. etapy realizace, byla na čtvrtečním semináři prezentována hned několikrát, jako stále platná „současná situace". Na semináři nám však byla prezentována také struktura nákladů na P III (viz článek Kolik co stojí v Internetu do škol?), která je rozpočítána na 4 430 milionů. Kde se tedy bere rozdíl 230 milionů oproti částce 4 660 milionů, uváděné zde v Plánu I. etapy? Odpověď ukazuje následující tabulka: 190 milionů je do roku 2005 určeno pro generálního auditora (kterým se stala firma Chemcomex) a 40 milionů je určeno na expertní činnost.
Rozpočet (účast státního rozpočtu - tis. Kč): |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
Celkem |
Generální dodavatel |
1 250 000 |
1 040 000 |
1 010 000 |
600 000 |
530 000 |
4 430 000 |
Z toho - LAN (vč. vybavení a konektivity) |
900 000 |
100 000 |
100 000 |
|
|
|
- poskytnutí ICT pracovišť |
350 000 |
940 000 |
910 000 |
600 000 |
530 000 |
|
Generální auditor (tis. Kč/rok) |
60 000 |
50 000 |
40 000 |
20 000 |
20 000 |
190 000 |
Expertní činnost |
10 000 |
10 000 |
9 000 |
6 000 |
5 000 |
40 000 |
Celkem (tis. Kč) |
1 320 000 |
1 100 000 |
1 059 000 |
626 000 |
555 000 |
4 660 000 |
Z vládou schváleného Plánu I. etapy realizace SIPVZ ale především vyplývá (alespoň podle mé interpretace), že částka 4,43 miliardy byla uvažována pro vybavení všech 6500 škol celou učebnou s multimediálními počítači, pro jejich připojení k Internetu pevnou linkou rychlostí nejméně 64 kbps (u určitého procenta škol rychlostí 2 Mbps) a provoz až do roku 2005. Dále – pokud tomu správně rozumím – by se mělo jednat o období 2001 až 2005, nejméně tedy 48 měsíců (započítáme-li celé roky 2002, 2003, 2004 a 2005 pro všechny školy, a zanedbáme-li naopak „nárůstový" rok 2001).
Na co chci poukázat, je skutečnost, že dnes MŠMT i generální dodavatel shodně tvrdí, že stejná částka 4,43 miliardy postačuje jen na vybavení, připojení a provoz 3620 škol, a to pouze po dobu 36 měsíců (s konkrétním rozložením nákladů podle minulého článku).
Kdy došlo ke změně?
Změnu z plánované realizace všech škol na pouze 3620 škol lze poměrně snadno vystopovat v čase. Došlo k ní v prosinci loňského roku. Ještě 3. 12. vydává MŠMT tiskové sdělení (ke generálnímu auditorovi), ve kterém se uvádí:
- Projekt instalace a propojení pracovních stanic ve více než sedmi tisících škol by měl odstartovat v lednu příštího roku. V červenci 2002 by mělo konsorcium instalovat již devadesát procent cílového počtu. Všechny školy by měly dostat vybavení do konce roku 2002
Již 6. prosince 2001 však vrchní ředitel Sekce SIPVZ Drahomír Fránek uvádí, že se dostane jen na 3500 škol. Toto stanovisko (uvedené v článku v iHNed) mohu potvrdit, protože jsem se písemně dotazoval na stejnou otázku na MŠMT a jako odpověď jsem dostal kopii odpovědi Hospodářským novinám. Zde pan Fránek uvádí:
- V první etapě se bude týkat 3500 škol. Uvedené číslo 7200 škol je cílovým stavem projektu.
K tomu je vhodné podotknout, že následně (dodatkem k posléze uzavřené první prováděcí smlouvě) byl počet škol (3500) navýšen na 3620. To ale stále nic nemění na faktu, že podle původního propočtu z Plánu I. etapy realizace měla alokovaná částka 4,43 miliardy stačit na všechny školy.
Proč?
Jaký může být důvod toho, že původní propočty schválené vládou v dubnu 2001 počítaly se všemi školami a již koncem roku se ukázalo, že stejné peníze postačí prakticky jen na polovinu škol a na provoz kratší o čtvrtinu? Byly odhady v Plánu I. etapy realizace natolik „ujeté" oproti realitě? Nebo je celý rozdíl v dimenzování učebny, kterou školy dostanou? Nebo že by v průběhu roku 2001 natolik vzrostly ceny HW, SW i telekomunikačních služeb?
Za sebe bych jeden významný důvod viděl v tomto: původní výpočty počítaly s přímým připojováním k Internetu, a naopak nepočítaly s budováním celorepublikové páteřní sítě (školského intranetu). No a ten samozřejmě není zadarmo. A kromě toho: když se do výběrového řízení na generálního dodavatele dostal jen jediný zájemce (ostatní byli kvůli údajným formálním důvodům vyřazeni již ve fázi otevírání obálek), nemohlo si MŠMT vybírat mezi více nabídkami podle jejich ceny.