Zlatý padák bude zveřejněn

Již koncem roku 2000 jsem zde na Lupě psal o tom, jak stát chce věnovat Českému Telecom bez výběrového řízení lukrativní zakázku na poskytování telekomunikačních služeb v celém veřejném sektoru, v rámci budování jednotné komunikační infrastruktury pro informační systémy veřejné správy (KI ISVS, což je jeden z úkolů Státní informační politiky a jejího Akčního plánu). Bylo to těsně před formálním ukončením monopolu Telecomu (k 1.1.2001), a fakticky to znamenalo zavedení nové exkluzivity pro Telecom - proto jsem to tehdy nazval "zlatým padákem" (po vzoru štědrého odstupného pro nejrůznější manažery).

Od té doby již uběhlo něco vody, a tak je čas na malou rekapitulaci. Zvláště pak po páteční akci pro novináře na půdě ÚVIS, která se uskutečnila právě k tomuto tématu, a zazněly zde určité nové informace. Například o tom, že stát konečně odkryje karty a zveřejní, co a za jakých podmínek s Telecomem vlastně dohodl.

První představa

Úplně první a zřejmě neoficiální představa o zlatém padáku, kterou jsem popisoval v prvním článku "Zlatý padák pro odcházející monopol" (v prosinci 2000), byla značně všeobjímající. Rozuměl jsem jí tak, že Telecom by měl převzít prakticky úplně všechno, včetně počítačů a informačních systémů:

V březnu 2001 vláda svým usnesením č. 271/2001 celou zakázku skutečně "přiklepla" Českému Telecomu, ovšem bez výběrového řízení, přímým oslovením jediného subjektu. Stalo se tak na základě paragrafu 50, bodu 1 písmene b zákona č. 199/1994 Sb. o veřejných zakázkách, který říká že přímé oslovení jednoho zájemce je přípustné:

v případě specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku

Podle tehdy dostupných signálů (viz článek "Zlatý padák se otevřel") měl být rozsah zakázky výrazně menší, a měl (zřejmě) zahrnovat jen přenosové okruhy a služby datových sítí. Později se ukázalo, že skutečný rozsah je výrazně větší a zahrnuje mj. i hlasové služby.

Rámcová smlouva a prováděcí smlouvy

Po vládním rozhodnutí z března 2001 byla ustavena mezirezortní komise, která dostala za úkol připravit celé předivo smluvních vztahů s jediným předem vybraným dodavatelem. Základní představa byla (a dodnes je) taková, že stát jmenuje koordinátora (kterým se stal ÚVIS), a ten uzavře s Telecomem Rámcovou dohodu, specifikující základní pravidla celé zakázky. Tím se otevře prostor k tomu, aby k zakázce přistupovaly i další subjekty, které uzavřou s dodavatelem dílčí prováděcí smlouvu na odebírané služby. Koordinátor měl ještě předtím uzavřít s Telecomem "základní prováděcí smlouvu", která by se týkala realizace společných ("nadresortních") částí komunikační infrastruktury veřejné správy.

Návrh Rámcové smlouvy byl připraven a v červenci 2001 jej vláda přijala, svým usnesením č. 789/2001. Současně s tím pověřila ÚVIS rolí koordinátora (i podepsáním Rámcové smlouvy za stát, v termínu do 30. 9.2001), a schválila také ustavení Řídícího výboru, který bude dohlížet na plnění Rámcové smlouvy a bude dopracovávat smluvní vztahy.

Rámcovou smlouvu i s dodatky se podařilo podepsat až s určitým zpožděním, 23. října 2001 (vláda uložila tak učinit do konce září). Následovat mělo uzavření Základní prováděcí smlouvy (mezi ÚVIS a Telecomem), která by upravovala budování společných částí celého projektu (společné komunikační infrastruktury veřejné správy). Na tuto smlouvu pak měly navázat dílčí prováděcí smlouvy jednotlivých rezortů, kterými by také ony přistoupily k Rámcové smlouvě a zajistily si dodávku služeb pro své potřeby.

Základní prováděcí smlouvu se dosud nepodařilo uzavřít. Důvodem jsou zřejmě chybějící finance - tato smlouva měla pokrývat společné části celé infrastruktury, placené z centrálních peněz. Ty se ale v rozpočtu na rok 2002 nenašly. Proto byl později uzavřen 1. dodatek k prováděcí smlouvě, který umožnil uzavírat dílčí prováděcí smlouvy i bez Základní prováděcí smlouvy.

Podle informací, které zazněly minulý pátek na půdě ÚVIS na setkání s novináři, zatím přistoupilo ke smlouvě asi 90 subjektů z veřejné správy (z potenciálu který je odhadován na cca 14 000). Současně zde zaznělo, že podmínky byly upraveny tak, aby k Rámcové smlouvě a jejím podmínkách (včetně cenových) mohlo přistoupit více subjektů - pokud jsem správně porozuměl, má nyní tuto možnost každý subjekt, který využívá veřejné financování.

Jedním významným subjektem, o kterém je známo že k Rámcové smlouvě přistoupil, je školství, přesněji projekt Internet do škol. Ten měl být celý původně řešen výhradně mezi státem a generálním dodavatelem (a v rámci jejich vzájemných smluvních vztahů). Později však z něj byly "vyjmuty" veškeré komunikační služby a tyto byly převedeny pod Rámcovou smlouvu mezi ÚVIS a Telecomem. Fakticky to znamená, že školství i jednotlivé školy (pokud si pořizují něco v rámci tzv. nadstandardu) jednají přímo s Telecomem a "nakupují" za ceny a za podmínek vyplývajících z Rámcové smlouvy pro KI ISVS.

Podmínky budou zveřejněny

Jak také zaznělo na pátečním setkání, Rámcová smlouva má "utajující" ustanovení, kvůli kterému nemohou být smluvní vztahy a Telecomem nabízené podmínky zveřejněny. I původně však byla nabídka určena značně širokému okruhu subjektů z veřejné správy, a tito k ní museli mít přístup (např. skrze WWW stránky na webu ÚVIS, chráněné jménem a přístupovým heslem). Nyní, když se okruh adresátů nabídky ještě dále zvětšil (na každého kdo je financován z veřejných peněz) už skutečně nemá rozumný smysl hrát si na nějaké utajování. Minulý týden proto Řídící výbor rozhodl vypustit dodatek o utajení a vše zveřejnit, včetně dodatků cenových podmínek. Stát by se tak mělo do dvou týdnů (a vše zřejmě bude přístupné na webu ÚVISu).

Jaký je přínos?

Až budou příslušné smluvní vztahy a nabídky plně zveřejněny, bude možné si udělat vlastní obrázek o jejich obsahu a také o jejich výhodnosti. Sami představitelé ÚVIS dnes uvádí, že celkový přínos odhadují na 10 procentní úsporu nákladů oproti předchozímu stavu (díky tomu, že jde o velkou zakázku, na kterou Telecom dává množstevní slevu a všem zúčastněným subjektům poskytuje podmínky jaké jinak mají jen největší zákazníci). Zajímavé je, že ještě nepříliš dávno vedení ÚVIS (a shodně s nimi i ministr bez portfeje Březina) hovořili o úspoře ve výši 20 procent. Škoda jen, že nikdo nedokáže vypočítat, jak velkou úsporu a pokles cen by vyvolalo posílení konkurence, a ne její faktické potlačení tím, že se udělí zvláštní forma exkluzivity Telecomu.

Jistým signálem může být výběrové řízení na hlasové služby, které před nedávnem vypsal kraj Vysočina. Zde, na rozdíl od "zlatého padáku", proběhlo standardní výběrové řízení, a tak zájemci museli s cenami dolů. Výsledky jsou dostupné na Internetu (zde): nejvýhodnější podmínky včetně nejnižších cen podle výběrové komise nabídnul Aliatel, druhý se umístil Contactel, a teprve třetí (poslední) skončil Český Telecom. Konkrétní obsah nabídek zveřejněn nebyl, ale osobně nepředpokládám, že by Telecom nabídnul něco jiného než co nabízí právě skrze Rámcovou smlouvu všem subjektům veřejné správy.

Podobné výběrové řízení, na hlasové služby pro sebe i pro všechny organizace zřizované krajem, již vypsal také Plzeňský krajský úřad, který dnes využívá služeb Českého Telecomu pro pevné hlasové služby a Eurotelu pro mobilní hlasové služby. Cílem má být snížení nákladů na hlasové služby. Tomu rozumím tak, že i Plzeňský kraj považuje za možné získat ještě výhodnější podmínky než jaké mu nabízí Rámcová smlouva s Telecomem.

Co obnáší "zlatý padák"?

To, co Telecom nabízí pod svou Rámcovou smlouvou, jeho zástupci charakterizovali těmito třemi body:

• Komoditní služby
• Komunikační prostředí pro hlasové služby
• Prostředí pro datové propojení subjektů

První bod, neboli komoditní služby, zahrnuje například klasické hlasové služby. Proč ale stát udělil Telecomu takovouto formu exkluzivity právě na hlasové služby? Proč raději neotevřel prostor pro působení konkurence? Nebo se snad bál nějaké nekompatibility? Třeba že by se nedalo telefonovat ze sítě jednoho providera do sítě jiného providera?

Je libo paušál 350 Kč, bez hovorného?

Zajímavý je druhý bod, "komunikační prostředí pro hlasové služby". Telecom totiž nabízí subjektům z veřejné správy, že je zapojí do hlasové VPN (virtuální privátní sítě). Oproti přímému připojení k veřejné telefonní síti by to například znamenalo samostatné číslování (specifický číslovací plán) uvnitř této hlasové VPN, a také možnost zavedení specifických tarifů pro volání uvnitř VPN a pro volání mimo VPN. Představitelé ÚVIS se v pátek pyšnili tím, že se jim podařilo dojednat s Telecomem paušální zpoplatnění za hovory v rámci této hlasové VPN (pokrývající celou ČR): 350 Kč měsíčně. Za tuto částku tedy budou moci úředníci volat libovolně dlouho a libovolně často.

Zkuste si to dát do souvislosti s vlastním účtem za telefon, který platíte jako soukromé osoby. Líbil by se vám měsíční paušál 350 korun, za který byste mohli volat bez omezení místně i meziměstsky? Máte smůlu. Stát se stará o sebe a o své náklady, ne o vás jako soukromé osoby.

Veřejný intranet

Za nejzajímavější považuji třetí bod z "nabídky" Telecomu - prostředí pro datové propojení subjektů veřejné správy. Nejde o nic jiného, než o privátní síť obdobnou tolik kritizovanému školskému intranetu. Jejich "podobnost" by měla jít tak daleko, že fakticky půjde o dvě sítě VPN, realizované nad společnou přenosovou infrastrukturou. Logicky to tedy budou dvě zcela oddělené sítě, se samostatnými adresovými prostory a bez vzájemné "přímé viditelnosti", ale fakticky budou provozovány na stejných aktivních prvcích (směrovačích a switchích), vlastněných a provozovaných Telecomem.

Z páteční diskuse na půdě ÚVIS se zástupci Telecomu jsem vyrozuměl, že i další aspekty "komunikační infrastruktury ISVS" jako kdyby z oka vypadly problematickému školskému intranetu: také zde půjde o uzavřenou privátní síť celorepublikového dosahu, která má být připojena k Internetu jedním centrálním spojem. Právě u projektu školského intranetu přitom vzbudilo velké vášně to, že ministerstvo školství se nevyjádřilo jednoznačně a konkrétně ohledně toho, zda bude na centrálním propojení s Internetem realizovat nějaká přístupová omezení (v zadávací dokumentaci požadovalo možnost účinné filtrace). Když jsem se na stejnou otázku ptal v pátek na ÚVISu, odpověď byla taková že určitá základní omezení budou realizována centrálně, tj. pro celý intranet a tudíž pro celou veřejnou správu připojenou k této privátní síti, s tím že jednotlivé rezorty si ve své kompetenci budou moci realizovat další dodatečná omezení. Samozřejmě žádné podobnosti nebyly k dispozici.

Nechá si ale něco takového veřejná správa líbit? Nechá se zavřít do privátního intranetu, jehož propojení se světem veřejného Internetu bude ovládat někdo jiný (nejspíše ÚVIS)?

Jen pro upřesnění, co se odehrává kolem školského intranetu: zde se objevil záměr "uzavřít celý prostor" vzniklý díky školskému intranetu a realizovat jeho "řízenou komercionalizaci". Tu by měla zajišťovat obecně prospěšná společnost (OPS), která by fakticky převzala do svých rukou vládu nad celým školským intranetem a rozhodovala o tom, co se v něm bude či a naopak nebude dít, i za jakých podmínek (podrobněji zde).