Internet do škol: Co nabízí Český Mobil?

Český Mobil nedávno předložil svoji nabídku satelitního připojení škol (a knihoven) k internetu, což bylo jeho povinností za udělení licence na provozování sítě GSM. Ačkoli je nabídka technologicky vyspělá, cenově relativně výhodná, ale především by do projektu Internet do škol přinesla 455 miliónů, bude patrně odmítnuta. Proč?

V roce 1999 se v ČR udělovala třetí licence na mobilní síť GSM. Zájemců bylo více, a tak mezi nimi musela rozhodovat „soutěž krásy“, jak se v odborném žargonu říká výběrovému řízení, hodnocenému podle určité sestavy kritérií. Dnes je již dobře známo, že vítězem se stala společnost Český Mobil, která svou mobilní síť provozuje pod značkou Oskar. Již méně se ale ví, že pomyslný jazýček na vahách se vychýlil ve prospěch Českého Mobilu také díky jeho nabídce připojit do 3 let všechny školy a knihovny k internetu.

Jak přesně zněl závazek?

Nabídka je zakotvena jako závazek ve smlouvě, kterou Český Mobil podepsal s Ministerstvem dopravy a spojů 8. října 1999. Větší část smlouvy se zabývá aspekty přímo souvisejícími s licencí, ale je zde i část týkající se školství a kultury:

(bod 4.1.): Český Mobil se zavazuje financovat veškeré náklady spojené s vybudováním technologické infrastruktury pro přístup k internetu ve více než 13 000 školách a knihovnách v České republice do konce tříletého období od udělení Pověření.

Dále upřesněn je tento závazek v dodatku č. 2 ke zmíněné smlouvě, kde se v odstavci s nadpisem „Potřebné investice“ praví:

V rámci své pomoci vládě k dosažení cílů v oboru státní informační politiky vybuduje Český Mobil novou infrastrukturu základnových stanic po celém území České republiky. Tyto stanice budou propojeny s dostačující přenosovou kapacitou tak, aby mohly uspokojit velký počet uživatelů. Český Mobil plánuje financování veškerých nákladů této technologické infrastruktury, která by poskytla propojení na internet všem školám a knihovnám České republiky. Na tříleté období jsou náklady na uskutečnění tohoto projektu odhadnuty na 455 milionů Kč.

Jak správně rozumět tomuto závazku? Směrodatný by byl výklad právníků, ze svého laického pohledu pokládám za významné aspekty celého závazku následující dva:

Termín realizace je stanoven „do konce tříletého období“ od udělení Pověření (což byl předchůdce dnešní licence, tehdy ale ještě platil starý telekomunikační zákon). Český Mobil získal své Pověření zanedlouho po podpisu zmíněné smlouvy 8. 10. 1999, takže příslušné tříleté období končí letos v říjnu. Českému Mobilu ale nic neukládá nějak konkrétně rozložit plnění tohoto závazku v čase. Kvůli tomu zřejmě volí variantu, která je nejvýhodnější z jeho pohledu – vše chce realizovat až na konci tříletého období. Proto svou konkrétní nabídku předkládá až nyní, kdy už se připojování škol k internetu rozjelo po „oficiální“ linii (projektu III v rámci SIPVZ, alias Internet do škol) .

Celý závazek se týká „vybudování technologické infrastruktury pro přístup k internetu“ ale nikoli jejího provozu. Tuto formulaci interpretuji tak, že to nezahrnuje provozní náklady na faktické používání připojení (přenos dat), ale pouze jednorázové pořizovací náklady (případně určité další funkce včetně správy, ale nikoli samotný přenos dat)

Na celé věci je také zajímavá určitá „resortní roztříštěnost“: zatímco smlouvu s Českým Mobilem podepisovalo MDS ČR, jedna z významných částí smlouvy se týkala oblasti spadající jednoznačně do resortu školství (školy), ale zároveň i do resortu kultury (knihovny).

Jaká je nabídka Českého Mobilu po technologické stránce?

Technické řešení, které Český Mobil navrhuje, je založeno na obousměrné satelitní technologii SkyBlaster izraelské firmy Gilat. Nejde tedy o žádný „hybrid“ typu služby Direc PC, který používá satelitní přenos jenom jedním směrem, zatímco druhým směrem musí data cestovat jakýmkoli dostupným pozemním kanálem. Místo toho se zde jedná skutečně o obousměrný přenos přes satelit na bázi technologie VSAT (Very Small Aperture Terminal), který nemá žádné nároky na dostupnost pozemních sítí v místě svého nasazení (až na rozvody napájecího napětí 220/230 V). Stačí přidělat na střechu či stěnu vnější anténu, svést přípojku ke koncové stanici a tu zapojit do místní sítě LAN (a do zásuvky 220 V).

Izraelská firma Gilat, od které tato technologie pochází, se může pochlubit celou řadou zajímavých referencí. Například poštovní služba v USA si objednala instalaci terminálů ve více jak 33 000 lokalitách. Svou nabídku obousměrného satelitního přístupu k internetu založila na technologii Gilat i britská společnost BT pro svou službu Openworld a v našich končinách také působící společnost Tiscali. Právě ona nejspíše přinese celou tuto technologii i na náš telekomunikační trh (viz též dále). Pomocí technologie SkyBlaster jsou k internetu připojovány rovněž školy, a to zejména v USA a v Kanadě.

Jaké jsou výhody satelitního připojení?

Jak jsme si již uvedli, obousměrné satelitní připojení k internetu nevyžaduje žádnou návaznost na pozemní sítě (kromě napájení 220V, resp. 230 V). Díky tomu může mít i „sebezapadlejší škola či knihovna“ v jakkoli odlehlém místě stejné možnosti připojení jako kterákoli „vhodněji umístěná“ škola, resp. knihovna. U stávajícího řešení, které prosazuje Generální dodavatel, naopak principiální rozdíl je: pro odlehlejší školy má být použita ISDN linka provozovaná v režimu tzv. semipermamentního ISDN, jehož přenosové možnosti končí na 128 kbps. Naopak školy ve velkých městech mají být připojovány pomocí technologii ADSL, která zvládá až megabity za sekundu.

Přenosové rychlosti u obousměrného satelitního připojení mohou být podstatně vyšší než u ISDN a lze je měnit prakticky okamžitě pouhým administrativním zásahem správce celého systému. Nabídka Českého Mobilu obsahuje několik variant připojení odstupňovaných od 64 kbps až po zmiňovaných 800 kbps a zdůrazňuje, že nastavení rychlosti lze měnit velmi snadno a rychle.

Důležitou vlastností tohoto typu připojení je jeho asymetrický charakter. Zmiňované rychlosti 64 kbps až 800 kbps jsou rychlostmi na cestě dat k uživateli (download), pro opačný směr (upload) je nabízena rychlost na úrovni 76,8 kbps. To vychází vstříc „konzumentům“ internetových služeb, méně již jejich „producentům“ (např. tomu, kdo by si chtěl u sebe provozovat častěji navštěvovaný server).

Jinou důležitou vlastností satelitního připojení je poměrně velká latence, neboli zpoždění datových paketů na jejich cestě od odesilatele k příjemci (v závislosti na způsobu využití to může být až skoro celá sekunda). Pro služby typu el. pošty a přenosu souborů to je zcela irelevantní, pro brouzdání světem WWW je to téměř neznatelné (navíc technologie SkyBlaster používá speciální mechanismy pro tzv. cacheování WWW stránek). Oblastí, kde vysoká latence vysloveně vadí, je hraní on-line her. Ale to v prostředí škol považuji spíše za přednost než nedostatek.

Obecnou vlastností všech satelitních přenosů je efektivní řešení multicastingu (až broadcastingu), neboli současného přenosu týchž dat k většímu počtu příjemců současně. Je to v zásadě stejný princip, díky kterému televize dokáže vysílat ze satelitu k apriorně neomezenému počtu příjemců současně. Tato vlastnost by mohla být nesmírně výhodná pro fungování školského portálu – i když dosud není přesně známo, jak vlastně bude fungovat, předběžné neoficiální informace jsou takové, že se bude snažit replikovat svůj obsah na servery umístěné na jednotlivých školách. Právě toto by satelitní připojení dokázalo zajistit podstatně efektivněji než “pozemní“ připojení, které má stejně jako internet jako takový vážné problémy s multicastingem (a fakticky jej musí nahrazovat přenosem ve stylu 1:1).

Jaké jsou ceny?

Nabídka Českého Mobilu obsahuje i konkrétní ceny za používání různě rychlého připojení. Jde o měsíční paušály za neomezený přenos dat danou rychlostí (zatímco jednorázové pořizovací náklady nese Český Mobil):

• základní, 64 kbps: 100 USD (cca 3554 Kč)
• malá síť, 256 kbps: 140 USD (cca 4975 Kč)
• střední síť, 448 kbps: 189 USD (cca 6718 Kč)
• broadband, 640 kbps: 233 USD (cca 8283 Kč)

Zajímavá je i nabídka, aby si učitelé (ředitelé, správci školních sítí) pořídili obousměrné satelitní připojení i domů a mohli jej používat mimo špičku – za cenu 73,4 USD (cca 2595,- Kč), opět bez omezení objemu přenesených dat.

Zástupce Českého Mobilu sice tyto konkrétní ceny nechtěl potvrdit, ale podle získaných informací se jedná skutečně o ceny, které tvoří předloženou závaznou cenovou nabídku.

Jako doplňkové připojení je v nabídce obsaženo i připojení přes GPRS (vlastními prostředky Českého Mobilu, resp. jeho sítě OSKAR). Je však prezentováno jen jako doplňkové řešení pro situace, které vyžadují mobilitu – což jsou například pojízdné knihovny. Zde je nabízen speciální tarif s měsíčním paušálem 100 USD (cca 3554,- Kč) a s objemem 200 MB přenesených dat za měsíc (při překročení jsou data navíc účtována podle platného ceníku Oskara).

Další podmínky nabídky

Nabídka Českého Mobilu má i některé omezující podmínky. Tou nejvýznamnější je zřejmě požadavek na připojení nejméně 2000 lokalit do 1 roku od uzavření „celkové“ smlouvy (neboť ceny jsou prý vykalkulovány pro tento minimální počet). Dále je požadována minimální platnost smlouvy 48 měsíců pro každou lokalitu.

Výše uvedené měsíční ceny by měly být konstantní po celé čtyřleté období, po jehož uplynutí bude možné smlouvu prodloužit. Ceny by pak neměly stoupnout (to je garantováno), ale mohou klesnout. V případě prodloužení nejméně o 12 měsíců bude stát moci získat VSAT zařízení zcela zdarma do svého vlastnictví (v té době bude už 5 let staré).

Od koho a pro koho je nabídka?

Nabídka, kterou jsem až dosud označoval jako „nabídku Českého Mobilu“, je ve skutečnosti nabídkou, kterou předkládá trojice firem:

• Český Mobil, a.s.
• Gilat Europe, a.s.
• PVT, a.s.

Nabídka je adresována třem subjektům státní správy (ministerstvům dopravy a spojů, školství a kultury). Explicitně se v ní ale počítá se skutečností, že připojování škol k internetu už je určitým způsobem „rozjeté“ a existuje zde Generální dodavatel. Proto předkladatelé uvádí, že nabídku sice předkládají vládě, ale jsou připraveni spolupracovat s Generálním dodavatelem na integraci nabídky do celkového řešení, koordinovaného Generálním dodavatelem.

Jak hodnotím nabídku?

Pokud jde o technologické řešení, domnívám se, že obousměrné satelitní připojení je rozumným, výhodným a rychle realizovatelným řešením hlavně pro „odlehlejší“ školy, mimo dosah vhodných pozemních sítí. To je důležité zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že celý projekt Internet do škol se v současnosti zaměřuje na školy dosud nepřipojené, jejichž výskyt zřejmě bude dosti korelovat s odlehlostí a nedostupností pozemních sítí. Také další vlastnosti satelitního připojení (např. podpora distribuce obsahu) podle mého názoru vychází vstříc očekávaným požadavků komunikace škol.

Pokud jde o ekonomické aspekty celé nabídky, ty je obtížné hodnotit – paradoxně kvůli tomu, že není moc co srovnávat se stávajícím řešením, které nabízí Generální dodavatel. Pokud mé informace sahají, GD nezveřejnil náklady na 1 SKP, ani pokud jde o připojení (něco lze sice dopočítat z celkových nákladů, ale ty zase obsahují např. jednorázové náklady na budování sítí LAN na školách). Na jedné z veřejných prezentací padl explicitní dotaz týkající se tohoto problému a přítomný zástupce GD na něj odmítnul odpovědět.

Jediné, čeho se lze „chytit“, je sazba, kterou si hodlá účtovat Telecom jako dodavatel konektivity v případě, kdy si škola bude pořizovat rychlejší připojení v rámci NADSTANDARDu (protože v rámci STANDARDu dostane připojení 64 kbps). Dnes je již známo, že toto navýšení přijde měsíčně na cca 4600 Kč.

Toto navýšení (ze 64 kbps na 128 kbps) už lze srovnávat s cenami za satelitní připojení a vychází výrazně ve prospěch nabídky Českého Mobilu – za necelých 5000 Kč měsíčně získá škola od Telecomu pouhé posílení své konektivity o 64 kbps, zatímco od Českého Mobilu „celou“ přípojku o rychlosti 256 kbps. Navíc je rozdíl i v tom, kam tato přípojka vede: v prvním případě jde o rychlejší přípojku do školského intranetu, ve druhém případě do veřejného internetu.

Rád bych znovu zdůraznil, že celková „neprůhlednost“ řešení od Generálního dodavatele neumožňuje nezávislé posouzení toho, zda náklady na připojení škol jsou vysoké, nízké či adekvátní (protože jsou zahrnuty do jakéhosi celkového balíku, jehož výše také není přesně známa, ale hlavně není známa jeho vnitřní struktura).

Na druhé straně – v zájmu korektnosti – je vhodné posuzovat ceny Českého Mobilu také z jiného pohledu. V současné době totiž firma Tiscali nabízí technologicky shodné řešení (na bázi technologie SkyBlaster firmy Gilat) široké veřejnosti – byť zatím jen v Itálii, ale s plány na brzké zavedení v těch zemích Evropy, kde Tiscali působí. No a právě v Itálii přijde takovéto připojení (o rychlosti 400 kbps směrem k uživateli, 150 kbps od něj) na 96 eur měsíčně (plus jednorázové instalační poplatky). To je cena „z ulice“, pro nejširší veřejnost, a je ještě nižší, než kolik chce Český Mobil v rámci své specifické nabídky za rychlost 64 kbps (100 USD). Otázkou také je budoucí pohyb cen – při očekávaném poklesu cen za konektivitu by se čtyřleté konstantní ceny v rámci nabídky Českého Mobilu mohly nepříjemně „prodražit“.

Co na to říká Generální dodavatel?

Stanovisko adresátů nabídky (MŠMT a dalších dvou ministerstev) nemám k dispozici. Podařilo se mi získat pouze předběžné vyjádření Generálního dodavatele, které je následovné:

V tuto chvíli se stále o využitelnosti nabídky Českého mobilu, a.s. jedná, ale pravděpodobně bude odeslána negativní odpověď.

1. Ministerstvo školství pověřilo oponenturou Generálního auditora, který měl za úkol celý návrh detailně technologicky zhodnotit. Stanovisko GA bylo negativní, protože nabízený systém neodpovídá standardu, který si ministerstvo klade za cíl dosáhnout, a má řadu technologických nejasností.

2. Pokud by se příslušná ministerstva usnesla na přijetí nabídky ČM, stávající usnesení vlády počítá s následujícím postupem: Generální auditor a Generální dodavatel zpracují své studie využitelnosti. V případě kladného postoje Generálního dodavatele se Český Mobil stane spoluinvestorem celé akce a službu pro školy zpřístupní prostřednictvím Generálního dodavatele.

Skutečnost, že nabídku fakticky posuzují Generální auditor a Generální dodavatel, a nikoli zadavatel projektu (MŠMT), raději ani nekomentuji.

Proč zamítavé stanovisko?

Nemám-li k dispozici stanovisko Generálního auditora, mohu pouze spekulovat o tom, co je příčinou naznačených technologických nedostatků.

Satelitní připojení, tak jako ostatně každé připojení k internetu (vyjma speciálních služeb typu „připojení pro providery“), je vždy určitým způsobem agregované. Neboli: určitý počet přípojek o určité „šířce“ se spojuje (sbíhá) do jednoho spoje se “šířkou“ menší, než je součet šířek všech větví, které se v něm sbíhají. V praxi samozřejmě záleží na tom, jak je vše dimenzováno. V nabídce Českého Mobilu je k tomu řečeno toto:

Aby bylo možné dosáhnout špičkové kvality služby a spokojenosti uživatelů, stanovila Skupina následující předpoklady týkající se využití a technického řešení sítě:

Během špičky bude k internetu současně přihlášeno nejvýše 20 % všech počítačů v celé síti. Z těchto přihlášených počítačů bude 6 % souběžně stahovat z internetu informace.

I když mi není zcela jasné, co přesně se rozumí „přihlášením“ počítače k internetu, jde o údaje, které alespoň nepřímo vypovídají o stupni agregace (a jistě by zasloužily určité vyjasnění). Právě zde by ale, podle mého názoru, mohl být důvod pro konstatování, že nabídka ČM „neodpovídá standardu, který si ministerstvo klade za cíl dosáhnout“. V zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na generálního dodavatele jsou totiž obsaženy následující dva požadavky:

Když polovina všech existujících SKP vydá požadavek na stažení různého 100 KB souboru z ostatních WWW serverů různých škol v ČR připojených do školního intranetu, budou všechny požadavky splněny maximálně do 120 sekund.

Když polovina všech existujících SKP vydá požadavek na stažení různého 100 KB souboru z centrálního internetového serveru CIS, budou všechny požadavky splněny maximálně do 80 sekund.

Jde o uměle navozenou situaci, která nevypovídá vůbec nic o využitelnosti připojení k internetu (těmto požadavkům by např. vyhověl i dostatečně dimenzovaný intranet zcela izolovaný od veřejného internetu). Týká se pouze dimenzování školského intranetu a osobně se obávám, že právě kvůli němu dojde ke značnému „nabubření“ (předimenzování) školského intranetu, bez efektu pro faktický přístup k veřejnému internetu.

Na druhé straně tyto dva požadavky účinně eliminují hlavní výhody satelitního připojení – požadavkem na „různé 100 KB soubory“ je znehodnocen možný přínos multicastingu i různých mechanismů cacheování pro zrychlení přístupu k WWW či FTP. V rámci privátního intranetu také mohou být výše požadované toky efektivněji rozloženy do různých částí páteřní sítě, ale v rámci satelitního připojení se musí „sejít“ v jediném spoji (minimálně na propojce mezi satelitním hub-em a vstupem do školského intranetu), což extrémně zvyšuje nároky na agregaci a dimenzování tohoto spoje.

Vláda odmítne 455 miliónů pro Internet do škol?

Ať už jsou ale důvody jakékoli, za podstatné považuji jedno: nabídka Českého Mobilu něco nabízí. Toto „něco“ lze dokonce kvantifikovat konkrétní částkou a podložit smluvním závazkem (smlouvou mezi MDS a Českým Mobilem, na jejímž základě ČM získal svou licenci). I kdyby současná podoba nabídky nezapadala zcela přesně do všech požadavků, které resort školství může mít, přece zde musí být prostor pro jednání a případné úpravy.

Vždyť jedním z argumentů pro volbu modelu generálního dodavatele bylo, že právě on se svou váhou dokáže vyjednat nejvýhodnější podmínky od všech dodavatelů. Takže nyní řešitelé projektu (MŠMT, Generální dodavatel, Generální auditor) jednoduše vydají „negativní stanovisko“ a nebudou dále jednat o tom, jak ji využít a jak maximalizovat efekt pro samotné školy?

V současné se hodně volá po potřebě tzv. vícezdrojového financování celého projektu (o potřebě získat na něj peníze z více různých zdrojů, ne pouze ze státního rozpočtu). Dovolí si za této situace řešitelská strana zcela odmítnout nabídku ohodnocenou před dvěma lety částkou 455 milionů?